Pětina Čechů nezvládá šetřit. Konzultant 4fin poradil, jak zkrotit rodinný rozpočet
Spoření Zdroj: Profimedia.cz
Odborníci tradičně doporučují, aby lidé disponovali rezervou ve výši až šestinásobku měsíčních výdajů, která by pokryla náhlý výpadek příjmů. Jenže realita je taková, že řada Čechů má se spořením problém. Finanční konzultant 4fin David Krůta v pořadu Co na to vaše peněženka poradil, jak rodinný rozpočet plánovat.
Finanční rezerva by měla být základním pilířem našeho ekonomického počínání, aby v případě výpadku příjmu pokryla až šest měsíců výdajů. Po každé výplatě by si měl člověk částku rozdělit, 50 % nasměrovat do nezbytných výdajů, 30 % do volitelných a 20 % sumy spořit.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nejdřív šok a potom růst. Finanční konzultant z 4fin popsal, jak trhy reagují na války
Jenže praxe ukazuje, že řada Čechů má s odkládáním peněz problém. Průzkum 4fin ukázal, že pětina domácností nemá vůbec žádnou rezervu. Dvě třetiny lidí pak sice rezervu mají, ale vydrží bez příjmů sotva tři měsíce. Naopak jen 22 % Čechů má rezervu až na půl roku.
Jak začít spořit?
„Pravidla pro tvorbu rozpočtu nejsou složitá, základ je mít přehled. Každá fungující firma má přehled o příjmech a výdajích a u rodinného rozpočtu by tomu nemělo být jinak. Data nám ale ukazují, že většina domácností nemá jasno v tom, kdo kolik vydělává nebo za co utrácí. Tímto způsobem se rozpočet řídit nedá,“ řekl v pořadu Co na to vaše peněženka finanční konzultant 4fin David Krůta.
Čtěte také
Podle něj je zásadní, aby si lidé rozpočet na měsíc rozplánovali okamžitě poté, co na účtu cinkne výplata. Finanční plán by měli přizpůsobit tomu, kde pracuji, jak dlouho a zda patří mezi zaměstnance nebo OSVČ.
„Nejdůležitějším pravidlem zůstává pravidelná správa rozpočtu, ideálně si každý měsíc po výplatě sednout, říct si, co musím zaplatit, kolik a kam odložím a teprve ten zbytek může přejít do pravidelné spotřeby. Rezerva nám pomůže zvládnout výpadek příjmu, aniž bychom museli sahat k dluhu. Pokud přijde výpadek a příjem není krytý rezervou nebo pojištěním, může to zásadně ohrozit rodinný rozpočet,“ popsal.
Mezi největší strašáky pro rodinný rozpočet patří výpadek příjmů spojený se ztrátou zaměstnání, nečekané výdaje nebo dlouhodobá nemoc. Tlak na naše peněženky vytváří také inflace, která tlačí vzhůru ceny bydlení, energií a dalších výdajů.
Co když přijde krize?
V případě ekonomické krize, kdy jsou všechny tyto hrozby mnohem naléhavější, by měl proto člověk s rozpočtem nakládat mimořádně opatrně. Vedle omezení zbytných výdajů v takové chvíli pomůže odkládání i malých částek. Na místě je také kontrola všech smluv, aby člověk nikde zbytečně nepřeplácel.
„V nejisté době zůstává základ stejný, je ale potřeba být mnohem disciplinovanější – lépe kontrolovat výdaje, lépe pracovat s rezervou a nepodléhat emocím. Určitě je vhodné v takové chvíli kontaktovat poradce, který má určitý odstup a vyhodnotí situaci racionálněji,“ doporučil finanční konzultant 4fin David Krůta.
Ve chvíli, kdy už došlo k výpadku příjmů, je většinou na řešení finanční krize pozdě. Lidé by proto měli o své finanční zdraví pečovat dlouhodobě. Tím spíše, když je kvůli konfliktu na Blízkém východě na stole hrozba inflace a složitějšího ekonomického období.
„Tlak na rozpočet vytváří inflace, zvyšování energií a bydlení, tedy složek, které už teď pro většinu obyvatel tvoří podstatnou část výdajů. Zmíněná rizika lze pokrýt kvalitním finančním plánem, některá se řeší pojištěním, jiná rezervou či investicemi,“ uzavřel Krůta.
PODÍVEJTE SE: Nejdřív šok a potom růst. Finanční konzultant z 4fin popsal, jak trhy reagují na války
