Nadšená z první olympijské účasti a skoro se slzami v očích probíhala triatlonistka Petra Kuříková cílem závodu v Tokiu. Startem pod pěti kruhy si splnila dětský sen, ale bez diváků na ni hry působily smutně. „Doufám, že si ještě budu mít možnost užít lepší olympijskou atmosféru v Paříži,“ zmínila triatlonistka olympiádu ve Francii za tři roky. „Příští rok začneme sbírat body, takže zase najedeme na kvalifikační režim. Je to za chvíli,“ dodala atletka.
Petra Kuříková (29), triatlon
- Disciplína: triatlon
- Datum a místo narození: 25. listopadu 1991, Jablonec nad Nisou
- Výška a váha: 170 cm, 55 kg
- Stav: svobodná
- Klub: Bižuterie Jablonec nad Nisou
- Trenér: Gordon Crawford
V Tokiu se Petra Kuříková skoro ani neohřála. Přiletěla tři dny před závodem a druhý den po něm měla naplánovaný odlet. V olympijské vesnici si podle plánu držela evropský čas, vstávala proto každý den ve 2:30 v noci japonského času. „Došla jsem si na snídani, první trénink jsem většinou začínala ve čtyři ráno. Už se začínalo rozednívat, to se dalo,“ popisovala rodačka z Jablonce nad Nisou.
Zimní olympiáda 2022
Problémem bylo, že byla na apartmánu s plavkyněmi, které měly jiný režim dne. „Nebylo to úplně ideální. Startují večer, takže se vracely kolem desáté večer, a to jsem už měla půlnoc. A já je naopak zase budila ráno,“ řekla závodnice žijící v Curychu.
Kvůli možnému tajfunu navíc hrozilo, že pořadatelé závod triatlonistek přeloží. „Už jsem se mentálně připravovala, že závod bude později, ale nakonec se jelo,“ vyprávěla Kuříková.
Průběh závodu
Petra Kuříková byla ráda, že nebylo očekávané horko. S výkonem v plavání byla spokojena. „Ale první dva okruhy na kole jsem měla hodně špatné nohy. Silnější skupinu jsem propásla a byla v té druhé, která jela rozumně, což jsem byla ráda,“ uvedla.
V dešti bylo hodně pádů a Kuříková se snažila karambolu vyhnout. „Už jich mám za sebou poměrně dost, takže jsem jela spíš opatrněji,“ řekla. „Viděla jsem holky ležet v zatáčkách, nebyl to moc příjemný pocit. Od kol před námi stříkalo strašně moc vody a špíny do očí, takže jsem občas nevěděla, kudy jedu. Jsem ráda, že jsem zdravá v cíli.“
V běžecké části, která je její nejsilnější stránkou, se posunula na konečné třicáté místo. „Říkala jsem si, že třicítku musím zvládnout. Nevím, jaký byl běžecký čas, ale já si to užila,“ prohlásila.