Zákaz mobilů ve školách naráží u opozice. Vědecká data jasný přínos neukazují
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
- Vláda plánuje plošný zákaz mobilů ve školách od roku 2027
- Opozice i někteří experti varují před ztrátou pomůcek
- Vědecká data přímý přínos zákazu pro prospěch nepotvrzují
- Pomůže restrikce skutečně duševnímu zdraví dětí?
Plošný zákaz mobilních telefonů na školách, jehož uzákonění podpořila vláda, vyvolává emoce. Koaliční politici v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) argumentují negativním vlivem zařízení na soustředění i duševní zdraví dětí. Záměr ale naráží u opozice, podle které technologie do škol patří a která současnou úpravu, kdy si jednotlivé vzdělávací instituce určují pravidla samy, považuje za dostatečnou. Prospěšnost nařízení zpochybňují i odborníci na základě dat.
Vláda souhlasné stanovisko k poslaneckému návrhu Babiše a Plagy, který by zakázal plošné používání mobilních telefonů v mateřských školách, základních školách a nižších ročnících víceletých gymnázií i konzervatoří, oznámila na tiskové konferenci minulé pondělí. Zákaz by se kromě výuky a přestávek měl vztahovat také na čas, který děti tráví ve školní jídelně, družině či školním klubu. Účinnost navrhují od 1. září 2027.
ČTĚTE TAKÉ: Francie jako první v EU omezila sociální sítě. Zákaz však přináší další problém, líčí expertka.
Plaga zdůraznil, že ačkoli 93 procent tuzemských škol ve svých řádech nějakým způsobem upravuje užívání telefonů, pouze asi polovina žáků prvních stupňů má zakázáno je užívat o přestávkách. „Když se zajedete podívat do škol, které to mají upraveno, tak děti se spolu aktivně baví o přestávkách. Pokud ještě používají metody, které propagujeme v projektu Aktivní škola, tak ty školy opět žijí dětským ruchem, a ne tím, že děti scrollují během přestávek a pak jsou nesoustředěné ve výuce,“ řekl Plaga.
Kritika opozice
Plagův a Babišův záměr nicméně naráží u opozice. Poslankyně a stínová ministryně školství Renáta Zajíčková (ODS) upozorňuje, že mobily jako takové jsou pouze zařízení. „Mobil je hardware, který poskytuje nějaké informace, aplikace a programy. My přece chceme, aby se s nimi děti naučily pracovat a využívaly je smysluplně,“ řekla Zajíčková ve vysílání CNN Prima NEWS.
Čtěte také
Zákazem telefonů bez náhrady by podle ní žáci přišli o jednu z možností, jak se vzdělávat. „Na telefonech žáci mají k dispozici nepřeberné množství pomůcek, map, interaktivních učebnic. Tím, že nebudou moci používat telefony o přestávkách, jim vezmeme možnost si například zopakovat básničku nebo dopracovat úkol,“ uvedla Zajíčková s tím, že v případě zákazu vlastních mobilů má škola žákům poskytnout svá zařízení pro tyto účely.
Nepopiratelný problém podle poslankyně představují sociální sítě. Ty jsou ale podle ní nesprávně zaměňovány za mobily. „Všichni se shodneme, že sociální sítě scrollováním a dopaminovými smyčkami destruují lidský mozek. Na tom se shodneme všichni. O jejich zákazu se ale teď nebavíme,“ sdělila.
Kritika dětského ombudsmana
Proti záměru vystupuje i dětský ombudsman Martin Beneš, který argumentuje současnou právní úpravou. „Současná úprava žádným způsobem neomezuje možnost zasáhnout do užívání mobilních zařízení i o přestávkách. Mělo by to být prodiskutováno s dětmi. To samozřejmě neznamená, že to musí být podle toho, jak si děti přejí,“ řekl Beneš ve vysílání CNN Prima NEWS.
Diskuse a nastavení pravidel ve škole společně s dětmi podle Beneše povedou k většímu respektu k pravidlům. Tato pravidla také musejí být probrána i s rodiči. „Já si samozřejmě uvědomuji, že digitální prostředí může být pro děti nebezpečné a velmi návykové. Chci ale zdůraznit, že bychom měli hlavně uvažovat o cestách, jak jej učinit bezpečnějším a méně návykovým, aby děti měly menší nutkání i v rámci školní výuky ten mobil z tašky vytahovat,“ dodal Beneš.
Čtěte také
Zakladatelka iniciativy Digibalanc Michaela Mlíčková zákonnou úpravu vítá. „Vítáme ji, stejně jako i řada rodičů. Já jsem se setkala s tím, že si děti během vyučování posílaly ve whatsappových skupinách pornografii a škola neměla vůli to řešit. Ředitelé prostě někdy nevědí, co mají dělat,“ řekla Mlíčková ve vysílání CNN Prima NEWS.
Řešení na úrovni jednotlivých škol podle Mlíčkové není dostatečné. Jako argument ocitovala slova rektora ČVUT Michala Pěchoučka: „Ochrana soustředění a bezpečného prostředí ve škole nejsou věci, které má řešit každá škola po svém. Jsou to systémové parametry, které má garantovat stát, podobně jako nastavuje pravidla silničního provozu.“
Mlíčková dále upozorňuje, že ostatní evropské země ve věci postoupily mnohem dál. „Dětský ombudsman v Lucembursku navrhuje dokonce omezit prodej smartphonů. Každý ombudsman nemá takové názory jako ten český,“ připomněla. „Já si dětí opravdu vážím a považuji tu regulaci za odpovědnost nás dospělých. My víme mnohem víc než ty děti. Děti se mají nerušeně učit, a ne celé dětství řešit pornografii a hrůzy, které na ně online svět, který naprosto zdegeneroval, nachystal,“ uvedla Mlíčková.
Debata Martina Beneše a Michaely Mlíčkové:
Co říkají data?
Je otázka, nakolik zákaz mobilů ve školách pomůže studijním výsledkům žáků i jejich mentální pohodě. Z výzkumné zprávy odborníků z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity vyplývá, že přímý vztah mezi zákazem telefonů a lepšími výsledky žáků se pozorovat nedá. „Napříč analyzovanými zeměmi se neprokázala přímá souvislost mezi zákazem mobilů ve škole a výsledky žáků v matematice,“ stojí ve zprávě.
Souvislost ale může být nepřímá. „Zjistili jsme, že zákazy souvisí s nižším rozptylováním žáků během výuky, což v některých zemích přispívá k lepším výsledkům,“ uvedli odborníci.
Zpráva dále uvádí, že striktní zákaz mobilů v českých školách sice souvisí s jejich méně častým užíváním, ale nikoli s jejich duševní pohodou. „Duševní pohoda žáků tedy není při existenci zákazu mobilů ani lepší, ani horší,“ uvádí zpráva. Zákaz také podle zprávy nijak nesouvisí s náchylností k online závislostem ani s nižším výskytem případů kyberšikany. „Jinými slovy, děti ve školách se zákazem mobilů měly stejnou nebo podobnou míru symptomů online závislosti i podobnou míru zkušenosti s kyberšikanou jako děti ve školách bez zákazu,“ sdělili výzkumníci.
Na duševní pohodu dětí má podle zprávy nejvyšší vliv aktivní rodičovský dohled, tedy že rodiče s dětmi o technologiích mluví a zajímají se o jejich online svět. Technická rodičovská mediace – blokování aplikací či časové limity – sice vede ke zkrácení času stráveného u obrazovky, ale zároveň může omezovat příležitosti k rozvoji digitálních i jiných dovedností.
Hledání odborné shody
Autoři výzkumné zprávy na základě zjištění plošný zákaz mobilů na školách nedoporučují. „Pokud se uvažuje o regulaci, je vhodné ji rámovat jako podporu školám s možností přizpůsobit pravidla místním podmínkám, a nikoli jako ‚univerzální řešení pro všechny‘,“ radí výzkumníci z Masarykovy univerzity s tím, že pravidla pro užívání mobilů by se měla zaměřovat na rozvoj kompetencí žáků, jejich digitální dovednosti a schopnost si vlastní používání regulovat.
Čtěte také
Již v červnu ale plošný zákaz podpořil Národní ústav duševního zdraví (NUDZ). Jeho ředitel Jiří Horáček uvedl, že současný stav podle něj vytváří nerovné podmínky mezi školami a přenáší konfliktní vymáhání pravidel na jednotlivé učitele. „Navržený zákaz je vhodné doplnit o povinnou a systematickou výuku digitální gramotnosti a bezpečného používání digitálních technologií s ohledem na fungování v prostředí mimo školu, protože samotná restrikce děti nenaučí technologie zdravě užívat,“ uvedl Horáček na dotaz ČTK.
Odborníci z České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) minulou středu v tiskové zprávě označili zákaz používání mobilních telefonů ve školách za zásadní krok k ochraně duševního zdraví dětí a podpoře jejich přirozeného vývoje. „Umožnit školám, aby legislativně zakotveným způsobem zakázaly používání mobilních telefonů nejen během vyučování, ale i o přestávkách, považuji za správný krok, který měl být přijat už dávno“sdělil místopředseda Sekce dětské a dorostové psychiatrie Psychiatrické společnosti ČLS JEP Michael Goetz. I ČLS JEP ale zdůrazňuje, že je třeba důsledně podporovat výuku digitální a mediální gramotnosti, úzce spolupracovat s rodinou a zavést další podpůrná systémová opatření.
Vedoucí projektu E-Bezpečí a ředitel Institutu vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Kamil Kopecký mimo jiné považuje za problematické, že školy nebudou mít žádnou možnost si určit vlastní výjimky, kdy by užívání telefonů povolily. „V tom vidím zásadní rozdíl mezi regulací, kterou dlouhodobě podporuji, a plošným zákonným zákazem,“ uvedl.
Kopecký dále upozorňuje, že Ministerstvo školství letos v únoru vydalo metodiku k nastavování pravidel používání mobilních telefonů a elektronických zařízení, která nabízela různé modely regulace. „Nebylo by vhodnější nejprve metodiku skutečně zavést do praxe, pomoci školám s její implementací, vyhodnotit, kde a proč pravidla nefungují, a teprve potom rozhodnout, zda je nezbytný celostátní zákaz?“ tázal se Kopecký.
Čtěte také
Plošný zákaz podle Kopeckého pak žáky připraví o pozitivní přínos zařízení. „Mobilní telefon není totéž co sociální síť. Kalendář není TikTok. Bakaláři nejsou Instagram. Google Classroom není mobilní hra. Aplikace pomáhající zvládnout úzkost není nekonečné scrollování. Přivolání pomoci není dopaminová smyčka. Plošný zákaz však zasáhne všechna tato použití společně,“ sdělil Kopecký.
Jednotlivé problémy se sice podle Kopeckého dají vyřešit vytvořením náhradních postupů. Ty ale činí kritiku plošnosti zákazu o to legitimnější. „Za rozumnější považuji zachovat školám jasnou zákonnou oporu pro přísnou regulaci, poskytnout jim metodickou pomoc a požadovat, aby jejich pravidla byla srozumitelná, vymahatelná a přiměřená věku žáků. Konkrétní režim by měl vznikat v komunikaci vedení školy, pedagogů, rodičů a pokud možno také samotných žáků,“ dodal Kopecký.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Školy musí nahradit nekompetentní rodiče, říká sociolog Hůle. Jinak podle něj chudoba nezmizí.
Vystudoval bohemistiku a historii na FF UK a aktuálně mediální studia na FSV UK. Věnuje se převážně domácí politice a příležitostně rád zabrousí do oblasti kultury či dějin. Ve volných chvílích rád bloudí po městě s fotoaparátem, přečte si knížku nebo zahraje nějakou videohru. V redakci CNN Prima NEWS působí jako redaktor politického dění od podzimu 2023. (Petr.Silhan@iprima.cz)
