Po stopách pražské krize bydlení: Ve městě chybí přes 90 tisíc bytů. Cesta ven je jen jedna
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
- V metropoli chybí přes 91 tisíc bytů
- Roční výstavba pokrývá jen zhruba dvě třetiny potřeby
- Zdlouhavé povolovací procesy brzdí novou výstavbu
- Pomůže lepší dopravní spojení s okolím města
Kořeny krize bydlení, se kterou se potýká hlavní město, byly zasazeny dávno v minulosti. Podle odborného garanta projektu Pražské bydlení pod lupou Jakuba Kuneše se Praze nakumuloval bytový dluh čítající 91 tisíc bytů. Východisko vidí jediné – stavět a zamezit alespoň tomu, aby se deficit nadále zvyšoval. Stát pak podle něj může metropoli pomoci alespoň tím, že prostřednictvím kvalitní dopravní infrastruktury zlepší spojení Prahy s jejím okolím, čímž sníží potřebu lidí v metropoli bydlet. Skepticky se naopak staví k řešením, která počítají s využíváním prázdných bytů či regulací Airbnb.
Bytovou situaci v Praze považuje za problematickou většina obyvatel hlavního města. Z výzkumu společnosti STEM pro think-tank Strategeo Institute vyplývá, že 53 procent respondentů hodnotí dostupnost bydlení jako nedostatečnou. Dotazovaní ji hodnotili podle klasické školní stupnice od 1 do 5. Průměrná známka vyšla jako 4,2.
ČTĚTE TAKÉ: Spor koalice o prodej alkoholu v Praze. Progresivistický nesmysl, vmetl Šťastný Hušbauerovi
Hlavním faktorem, který stav způsobuje, je podle Kuneše nedostatečná výstavba. Podle Strategie rozvoje hlavního města Prahy z roku 2021 je pro uspokojení poptávky po bydlení nutné stavět ročně alespoň 10 tisíc bytů. Průměrné tempo výstavby se ale pohybuje mezi 6 a 7 tisíci byty ročně. „Vždy je třeba vnímat stranu nabídky a poptávky. Jednoznačně hlavním problémem je nedostatečná výstavba. Můžeme se bavit o tom, zda město nemá mít nějaké bytynebo tu musí být Airbnb v takovém počtu. To jsou legitimní otázky, ale jedná se o problémy úplně jiného řádu,“ řekl Kuneš.
Čtěte také
Bytový dluh se navíc každý rok zvyšuje. Potřeba stavět 10 tisíc bytů ročně navíc není pouze záležitostí 20. let 21. století. Tento požadavek podle Kuneše sahá hlouběji do minulosti a důsledkem je kumulovaný bytový dluh, který v současnosti činí 91 tisíc bytů. Aby hlavní město dluh v nejbližších dekádách odstranilo, muselo by stavět alespoň 15 tisíc bytů ročně. Takové tempo výstavby je ale podle Kuneše nereálné.
Co brzdí pražskou výstavbu?
Dlouhodobě největší brzdou výstavby jsou podle Kuneše zdlouhavé povolovací procesy. „Stát dal do rukou fyzických i právnických subjektů obrovskou moc. Čelíme NIMBY efektu (postoj, kdy například obyvatelé určité oblasti či části města sice uznávají potřebu výstavby, ale odmítají ji ve svém bezprostředním okolí, pozn. red.), problematická je i fragmentace městských částí,“ řekl Kuneš.
Čtěte také
Zlepšení a urychlení výstavby by měl přinést nový pražský metropolitní plán i sporná novela koaličního stavebního zákona, která byla v září přijata. „Metropolitní plán je skvělý a odemkl asi 350 tisíc bytů. Určitě pomůže i stavební zákon, přestože má nedostatky. Nedokážu si ale představit, že bychom jím tu situaci ještě zhoršili,“ sdělil Kuneš.
I když se výstavba bytů v Praze rozjede, nelze podle Kuneše očekávat, že by se zvyšoval podíl lidí, kteří by bydleli ve svém bytě. Naopak se bude zvyšovat podíl nájemního bydlení. „Je to logické vyústění proměny životního stylu. Lidé se více stěhují a podle mě to ukazuje, že jsme součástí vyspělého světa,“ řekl analytik.
Role města a státu
V Praze podle Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) obecní byty představují čtyři procenta bytového fondu. O zvýšení jejich počtu chtějí usilovat například Praha sobě nebo Piráti. Za vzor bývá často dávána Vídeň, kde obecní byty tvoří 22 procent fondu, čímž rakouskému hlavnímu městu dávají silný nástroj pro vedení bytové politiky.
Cesty, jak městský fond navýšit, se primárně rýsují dvě – výstavba prostřednictvím Pražské developerské společnosti či získávání hotových bytů jako takzvaných kontribucí od developerů. Dohnat Vídeň, která svou infrastrukturu městských bytů buduje již několik dekád, se ale Praze i při nejlepší vůli nepodaří. „I kdybychom neřešili, že třeba nebude kde ty byty postavit, tak by nás to stálo zhruba jeden státní rozpočet. Ten cíl je iluzorní. Navíc ve Vídni na to mají speciální daně. Nedovedu si představit, že by někdo přišel a řekl, že chce Pražanům zvýšit daně, aby město mohlo stavět bytový fond,“ řekl Kuneš.
Čtěte také
Piráti i Praha Sobě by pomocí Městské nájemní agentury chtěli využít již existující byty patřící soukromníkům, kteří je ale z nejrůznějších důvodů nepronajímají a jsou tak prázdné. Podle Kuneše jsou ale očekávání kladená na agenturu až příliš optimistická. „Řeší to nějakou tržní bariéru, kdy se někteří majitelé bojí neplacení, poškození a podobně. Vracíme se ale zpět na začátek. Kdyby těch prázdných bytů bylo 100 tisíc, tak si tím město pomůže. Ono jich zas tolik ale není. Určitě je legitimní se o tom bavit, ale nové byty tím nevzniknou. Jen si to přehodíme z levé kapsy do pravé,“ uvedl Kuneš.
Krizi bydlení v hlavním městě by ale mohl částečně odlehčit stát, pokud vybuduje dostatečně kvalitní síť dopravní infrastruktury, která by Prahu lépe propojila s okolím. „Když budete schopni se do Prahy dostatečně rychle dopravit, tak už nebudete mít takovou potřebu v ní bydlet,“ řekl Kuneš.
Je Airbnb problém?
Podle projektu Pražské bydlení pod lupou bylo v Praze v červnu letošního roku 7 878 bytů nebo domů nabízených ke krátkodobému pronájmu prostřednictvím platformy Airbnb. Číslo představuje přibližně 1,1 procenta bytového fondu města. Takové množství může působit lokální problémy v centru Prahy, kde jsou Airbnb koncentrovaná, ale původcem krize podle Kuneše nejsou.
Čtěte také
Nějakou formu regulace či bližšího dohledu nad Airbnb slibuje řada kandidátů na primátora. Například Jan Hušbauer (ANO) již dříve pro CNN Prima NEWS uvedl, že se na centrum Prahy chce zaměřit. „Chci společně s vládou prosadit potřebné zákonné pravomoci a následně zavést povinnou registraci, limit počtu dnů pro pronájem celého bytu a nejpřísnější pravidla právě v centru Prahy,“ sdělil.
Obdobný model již aplikují některá západoevropská města. Aby byl funkční, je ale podle Kuneše nutné omezení správně nastavit. „Musí se to udělat tak, aby se spíše vyplatilo dlouhodobé nájemní bydlení. V centru Prahy to vychází na zhruba dva měsíce. Pokud by ta doba, po kterou by bylo možné pronajímat byt jako Airbnb, byla delší, tak by se to stále vyplatilo víc než dlouhodobý pronájem,“ uvedl Kuneš s tím, že ale taková regulace způsobí, že Airbnb budou mít tendenci se z centra přelévat do dalších čtvrtí.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Lítačka na rok za tisícovku chce Urban z SPD. Připustil i vyvlastňování a pochválil Hřiba
Vystudoval bohemistiku a historii na FF UK a aktuálně mediální studia na FSV UK. Věnuje se převážně domácí politice a příležitostně rád zabrousí do oblasti kultury či dějin. Ve volných chvílích rád bloudí po městě s fotoaparátem, přečte si knížku nebo zahraje nějakou videohru. V redakci CNN Prima NEWS působí jako redaktor politického dění od podzimu 2023. (Petr.Silhan@iprima.cz)
