Rozhovor s Oldřichem Kužílkem
Hradní kancelář kolem prezidenta vytvořila paralelní realitu. Je to podvod na veřejnost. Myslí si to poradce pro otevřenost veřejné správy a ochranu soukromí Oldřich Kužílek. „Jde o ústavně-právně velmi nebezpečnou situaci,“ řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.
„Hradní kancelář vytvořila dojem, že zdraví prezidenta je nějaká tajná věc. Pochybuji, že Andrej Babiš dnes hovořil s prezidentem. Pan prezident není schopen udělat práci. Je to podvod na veřejnost ze strany Kanceláře hradu,“ řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS Oldřich Kužílek, poradce pro otevřenost veřejné správy a ochranu soukromí a bývalý politik.
„Jsem přinucen více a více dokumentovat paragrafy právních předpisů, podle kterých máme právo na informace, které bych odvozoval od článku 66 Ústavy. A Ústřední vojenská nemocnice nám to má sdělovat taky,“ pokračoval Kužílek. Jestli je Miloš Zeman schopen vykonávat funkci prezidenta, prý lékaři posoudit dovedou. „Všichni jsme viděli na vlastní oči, že když je někdo v bezvědomí, nemůže. Stav se ale může měnit,“ dodal také bývalý politik.
Zbaví Zemana pravomocí?
Hrad podle Kužílka do hry kolem prezidenta Miloše Zemana vtahuje vojenskou nemocnici a vytváří paralelní realitu. Veřejnost by prý ale měla mít takové informace, které vyplývají z článku 66 Ústavy. Právě ten může být pro další vývoj klíčový. Umožňuje totiž poslancům a senátorům zbavit prezidenta republiky pravomocí, a to v případě, že není schopen vykonávat svůj úřad. Zeman by ale v úřadu zůstal. Pokud by se k tomuto kroku zákonodárci rozhodli, stačí, aby se shodla prostá většina poslanců a prostá většina senátorů.
„Vzhledem k tomu, v jaké kondici se prezident zdá být a v jakém období se nacházíme, se jeví důležité se tím zabývat,“ řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS ústavní právník Jan Kysela. Podle něho sice nebývá zvykem, aby Sněmovna ještě ve starém složení zasedala, ale současná situace to může změnit.
„Nová Sněmovna by pak mohla zasedat až po svém svolání, což může být kdykoli po 21. říjnu,“ řekl Kysela. Pokud by novou Sněmovnu ale nebyl prezident schopen svolat, pak by mohla začít „kolem 7. a 8. listopadu“. Ústava totiž hovoří o možnosti, že by se Poslanecká sněmovna mohla svolat „automaticky“, pokud ji není schopen do 30 dnů od voleb svolat právě prezident republiky.
Role Ústavního soudu
Takovou variantu už připustil jeden z poslanců koalice Spolu Michal Kučera. „Samozřejmě chceme s panem prezidentem Zemanem nejprve jednat, pak uvidíme. Pokud nebude konat v souladu s Ústavou a nabydeme dojmu, že není schopen svůj úřad vykonávat, pravděpodobně budeme muset podniknout kroky i tohoto typu,“ řekl Kučera CNN Prima NEWS.
Hlava státu ale není Parlamentu v takovém případě vydána na milost a nemilost. Pokud by totiž byl Miloš Zeman přesvědčen, že je dokonale způsobilý svou funkci vykonávat, může se obrátit na Ústavní soud. Ten by vedl řízení o usnesení Sněmovny a Senátu a zjišťoval by, nakolik existují nebo neexistují závažné důvody bránící prezidentovi ve výkonu funkce.
