I ODS řeší, jak přitáhnout voliče. Hlavně z nás nesmějí být levičáci, zaznívá ve straně
Pokojovky z druhé ruky: Proč stoupá obliba vyměňování a kupování starých rostlin
Někdo chce pomoct životnímu prostředí, jiný hledá zajímavou rostlinu do svého bytu. Fenomén směňování rostlin nabírá na síle. Lidé také kupují i starší pokojovky. Proč už nám nestačí zamířit do hobby marketu a vybrat si jednu z perfektně vypadajících rostlin?
„Poslední půlrok je o zachráněné rostliny velký zájem, za což jsem vděčná,“ říká Lucie Šatková, která před třemi lety založila projekt Second Handed Flowers. Rozhodla se, že bude zachraňovat staré nebo nemocné rostliny a hledat jim nové majitele. A se svým nápadem slaví úspěch. „Trpím spíš nedostatkem rostlin než zákazníků,“ dodává.
Rostliny se k ní dostávají různými způsoby. Nejčastěji je dostává od společnosti Jungle Interiors, která vybavuje interiérovou zelení kanceláře nebo hotely a následně o rostliny pečuje. Díky tomu se prodlouží život pokojových rostlin, které mají své nejlepší dny v open spacech a recepcích už za sebou. Lucie rostliny poté uzdravuje a nabízí na různých místech po Praze. „Rostliny se musí přesadit, některé jdou z různých důvodů do karantény a určitou dobu se o ně starám, než se dají prodat. Jsou u mě v útulku,“ vysvětluje Lucie a doplňuje, že žádné rostliny neodmítá.
Její byt zaplňují rostliny, které je potřeba vzkřísit. Sama nejoblíbenější druh nemá. Zákazníci ale mají často konkrétní představu o tom, co domů chtějí. „Většinou mi lidi píší a mají zájem o pokojovky, které jsou momentálně populární na Instagramu,“ říká Lucie s tím, že trend pěstování monster je pořád aktuální.
„Populární rostliny mám ale málokdy. Nabízím ty, které mají nějaký čas za sebou a někde žily. To se s aktuálním trendem většinou vylučuje,“ vysvětluje. Přesto jí doma zbývají jen ty rostliny, které jsou v karanténě. Zbytek nový domov najde.
Obliba Second Handed Flowers je jedním z důkazů, že lidi omrzelo neustálé utrácení za nové věci. Motivací je také ekologie. „Rostliny si ode mě kupují převážně mladí lidé, kterým záleží na životním prostředí. Uvědomují si, že můj projekt rostliny recykluje, vrací do oběhu,“ vysvětluje Lucie. Lidé vidí výhodu také v tom, že k nim rostliny nepřicestovaly letadlem ze zemí, kde se pokojovky pěstují ve velkém.
Slova Lucie Šatkové potvrzuje i devětadvacetiletá lékařka Kateřina Kufrová. Před časem objevila facebookovou skupinu, ve které si lidé vyměňovali pokojové rostliny. „Nechtěla jsem kupovat rostliny, které se do Česka dováží. Ekologický způsob života je pro mě důležitý,“ vysvětluje. Pustila se tedy do swapu neboli výměny rostlin. „Člověk tak získá pokojovky, které vyrostly u nás.“
Řízkování je pro swap ideální Zdroj: istock.com
Swap se k nám dostal z anglicky mluvících zemí, odkud si přinesl i svůj název. Swapovat se dá prakticky cokoli. Nejčastěji se vyměňuje oblečení, rostliny však nezůstávají pozadu. „Většinou se mění řízky. Je to jednoduší, než nechávat rostlinu zakořenit a zasadit ji do květináče,“ vysvětluje Kateřina Kufrová. Jejím největším úlovkem je exotická pilea a při posledním swapu získala pralesní calatheu.
Pravidla swapu jsou uvolněná a také záleží na tom, zda člověk rostliny mění na internetu nebo na specializovaných akcích. Zatímco na sociálních sítích se většinou předem lidé dohodnou, co za co vymění, swapy v různých kulturních centrech vypadají jinak. „Většinou se nevyměňuje kus za kus. Můžete si vzít rostlinu, aniž byste předem nějakou přinesli. Nebo jich naopak přinesete deset a vezmete si jen jednu,“ upřesňuje Kateřina.
Už od prvního června sbírají květiny na výměnu v žižkovském kulturním centru Atrium. Koncem měsíce se tu bude konat velký zahradní swap. „Nechceme, aby lidé rostliny vyhazovali. Mohou je k nám přinést a my jim pak najdeme nové majitele,“ říká Kamila Fröhlichová z Atria, kterou překvapilo, kolik lidí má o akci zájem. „Pro hodně pěstitelů jsou swapy koníčkem. Někteří shánějí nové rostliny neustále a hledají i raritní druhy, které se moc často neobjevují,“ vysvětluje Kateřina Kufrová a dodává, že právě teď je pro swapování dobrá sezóna. „V zimě rostliny potřebují klid, nerostou, kvůli mrazu se špatně převážejí. Jaro a léto jsou pro swap ideální,“ tvrdí.
Kolem pěstování pokojovek se tak vytváří určitá subkultura. A navíc je domácí zahradničení jen začátek. „Swapovat můžete různé přírodní produkty, ne jen rostliny,“ říká Kateřina, která často vyměňuje žížalí čaj z vlastního vermikompostéru za nové rostliny nebo domácí vajíčka. Základem všeho je dohoda. Lucie Šatková ze Second Handed Flowers zase nepojímá svůj projekt jako čistě obchodní záležitost. Nedávno společně s Jungle Interiors zajistila pokojovky pro seniory, aby se během karantény cítili lépe. Také se jí podařilo vrátit z květináčů do lesa zhruba čtyřicet vánočních stromků. „Ukazuje mi to, že moje práce má smysl,“ dodává Lucie.