Matouš Hartman

Proběhla tu první pražská defenestrace, ve Faustově domě bydleli alchymisté a na konci války tam dopadly americké bomby. Karlovo náměstí, dříve Dobytčí trh, je největším a možná i nejrozmanitějším náměstím v Česku. Známý „Karlák“ brzy projde revitalizací a zanedbávaný park v jeho středu se má stát mnohem příjemnějším místem.

Manifestace 17. listopadu 1989, která dala do pohybu sametovou revoluci, se často spojuje se studenty. Jenže ten večer byly na Národní třídě i děti. Některé dokonce ještě chodily na základní školu. Ani ty se nevyhnuly drastickému policejnímu zákroku.

Často chodíme kolem staveb, o jejichž významu nemáme nejmenší tušení. Některé chátrají, jiné se rekonstruují, některé se teprve budují. Festival Den architektury každý rok odhaluje příběhy domů i celých čtvrtí v Česku i na Slovensku. Letos se do projektu zapojilo 102 obcí, ve kterých se koná na tři sta akcí.

Vůbec první grafika, kterou Rembrandt vytvořil, i malby z období, kdy se stal vyhledávaným portrétistou. Expozice v Národní galerii v Praze (NGP) nabízí průřez tvorbou jednoho z nejvýznamnějších představitelů baroka a zlatého věku holandského malířství. Výstavu, která se hned tak nezopakuje, je možné navštívit do 31. ledna 2021 v paláci Kinských na Staroměstském náměstí.

V následujících dvaceti letech čekají českou metropoli výrazné změny. Přibude bydlení, velká náměstí získají novou podobu a centrum s jihem města propojí nová linka metra D. Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy (IPR) ve svém centru CAMP a na Mariánském náměstí od této středy představuje, jak Praha bude v budoucnu vypadat.

Ještě ani nechodila do školy a už zažila mnoho válečných hrůz. Eva Benešová se narodila v roce 1940 do židovské rodiny, která se vzepřela předvolání do transportu. Během války se s rodiči ukrývala v prázdných pražských bytech, v Maďarsku a na Slovensku. Dnes o osudech rodiny vypráví na školách, udělala mnoho rozhovorů s dalšími přeživšími holokaustu a její osudy se dočkaly i zpracování v krátkém animovaném filmu Nenastoupili.

Nelákají tolik návštěvníků jako hrady a zámky, ale pozornost si zaslouží. Národní památkový ústav eviduje několik stovek památek postavených ve dvacátém století. Někdy se jedná o soukromé budovy, jindy je možné stavby navštívit. Kromě známé vily Tugendhat jsou v Česku další poklady, třeba kladenské činžáky nebo ostravská Poruba.

Až do počátku pandemie tu probíhaly akce pro tisíce lidí, teď se otevře pro návštěvníky celosvětového festivalu Open House. Kongresové centrum v Nuslích je výjimečnou ukázkou architektury sedmdesátých a osmdesátých let, která se stala nadčasovou. Palác nepotřeboval výraznější přestavbu a v budoucnu by se měl rozšiřovat. Prohlédnout si jej můžete o víkendu 5. a 6. září.

Majestátní budova v pražských Holešovicích dnes ukrývá sbírky moderního umění, dříve se tu ale čile obchodovalo. Bývaly tu kanceláře, luxusní restaurace i nespočet kaváren a bufetů. Dochovaná fotka z období protektorátu dokazuje, že tu nacisté shromažďovali Židy před transporty do Terezína. Veletržní palác vypráví příběh nejen o architektuře, ale také o dějinách našeho státu ve 20. století.