
Nacházíme se v proteinové době. Češi slyší na novou potravinovou módu, experti ale varují
Hned vedle budovy parlamentu ČSSR měl už roku 1969 stát skrytý pomník Jana Palacha. Všem komunistickým poslancům na očích. Troufalý kousek naplánovali architekt stavby Karel Prager a sochař Miloslav Chlupáč. Normalizační cenzoři ale projekt zastavili. Po revoluci se kolegové k plánům na Palachův pomník vrátili, nakonec ho ale realizoval až sochař Antonín Kašpar v roce 2020. Historička architektury Radomíra Sedláková se s Pragerem znala, napsala o něm knihu a vysvětluje, jak to s pomníkem bylo od jeho počátků.
Zatímco Evropa zajišťuje očkování hromadně, v Latinské Americe každý stát nakupuje vakcíny zvlášť. Argentina se dohodla s Ruskem, Chile věří USA a Peru zvolilo čínskou vakcínu Sinopharm. Latinská Amerika totiž patří k regionům výrazně zasaženým pandemií COVID-19. Brazílie je zemí s třetím nejvyšším počtem nakažených na světě.
Humanitární pracovník Zbyněk Wojkowski strávil dva týdny v zemi, kde už téměř deset let zuří občanská válka. Boje se nyní omezují na severozápad země, zbytek státu ale čeká dlouhá cesta k obnově. Místní, kteří mnohdy žijí v rozbombardovaných ruinách měst, se na rozdíl od zbytku světa o aktuální pandemii moc nezajímají. „Jsou zvyklí, že mají jiné problémy než ostatní,“ říká Wojkowski.
Proběhla tu první pražská defenestrace, ve Faustově domě bydleli alchymisté a na konci války tam dopadly americké bomby. Karlovo náměstí, dříve Dobytčí trh, je největším a možná i nejrozmanitějším náměstím v Česku. Známý „Karlák“ brzy projde revitalizací a zanedbávaný park v jeho středu se má stát mnohem příjemnějším místem.
Manifestace 17. listopadu 1989, která dala do pohybu sametovou revoluci, se často spojuje se studenty. Jenže ten večer byly na Národní třídě i děti. Některé dokonce ještě chodily na základní školu. Ani ty se nevyhnuly drastickému policejnímu zákroku.
Často chodíme kolem staveb, o jejichž významu nemáme nejmenší tušení. Některé chátrají, jiné se rekonstruují, některé se teprve budují. Festival Den architektury každý rok odhaluje příběhy domů i celých čtvrtí v Česku i na Slovensku. Letos se do projektu zapojilo 102 obcí, ve kterých se koná na tři sta akcí.
Vůbec první grafika, kterou Rembrandt vytvořil, i malby z období, kdy se stal vyhledávaným portrétistou. Expozice v Národní galerii v Praze (NGP) nabízí průřez tvorbou jednoho z nejvýznamnějších představitelů baroka a zlatého věku holandského malířství. Výstavu, která se hned tak nezopakuje, je možné navštívit do 31. ledna 2021 v paláci Kinských na Staroměstském náměstí.
V následujících dvaceti letech čekají českou metropoli výrazné změny. Přibude bydlení, velká náměstí získají novou podobu a centrum s jihem města propojí nová linka metra D. Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy (IPR) ve svém centru CAMP a na Mariánském náměstí od této středy představuje, jak Praha bude v budoucnu vypadat.
Ještě ani nechodila do školy a už zažila mnoho válečných hrůz. Eva Benešová se narodila v roce 1940 do židovské rodiny, která se vzepřela předvolání do transportu. Během války se s rodiči ukrývala v prázdných pražských bytech, v Maďarsku a na Slovensku. Dnes o osudech rodiny vypráví na školách, udělala mnoho rozhovorů s dalšími přeživšími holokaustu a její osudy se dočkaly i zpracování v krátkém animovaném filmu Nenastoupili.
Nelákají tolik návštěvníků jako hrady a zámky, ale pozornost si zaslouží. Národní památkový ústav eviduje několik stovek památek postavených ve dvacátém století. Někdy se jedná o soukromé budovy, jindy je možné stavby navštívit. Kromě známé vily Tugendhat jsou v Česku další poklady, třeba kladenské činžáky nebo ostravská Poruba.
Až do počátku pandemie tu probíhaly akce pro tisíce lidí, teď se otevře pro návštěvníky celosvětového festivalu Open House. Kongresové centrum v Nuslích je výjimečnou ukázkou architektury sedmdesátých a osmdesátých let, která se stala nadčasovou. Palác nepotřeboval výraznější přestavbu a v budoucnu by se měl rozšiřovat. Prohlédnout si jej můžete o víkendu 5. a 6. září.