Smluvená hesla pro Procházku během boje: Kouřové zjevení, davaj nebo udry, prozradil kouč
Výběr redakce
Jiří Procházka na turnaji UFC 320 opět nadchl fanoušky bojových sportů. Velké uznání si ale zaslouží i jeho trenérský tým: Martin Karaivanov a Jaroslav Hovězák. A právě prvně jmenovaný je s nejlepším českým bojovníkem nejdéle. „Jsem s ním opravdu od začátku. A souboj s Khalilem Rountreem byl 52., kdy jsem Jirku koučoval,“ říká Karaivanov v rozhovoru s CNN Prima NEWS. Prozradil také mimo jiné, jaká specifika obnáší trénování českého samuraje nebo v čem tým inspiroval jeden z mutantů ve filmu X-Men.
„Neskutečný obrat. Tornádo Jiří Procházka,“ komentuje Martin Karaivanov zpětně s pousmáním vítězný souboj svého svěřence s americkým rivalem Khalilem Rountreem. „Ve třetím kole se Jirkovi podařilo do toho dostat a Khalila doslova uštvat.“
ČTĚTE TAKÉ: Bylo těžké pořádně zapnout, protože soupeř je sympaťák, říká Procházka po výhře na UFC 295
Zkušený trenér si je ale jistý, že podobný výkon by si Procházka v trilogii s Brazilcem Alexem Pereirou dovolit nemohl. „Takhle jít do prvního kola s Pereirou, to prostě nejde. Jiří sice říkal, že potřebuje od prvního kola cítit to nebezpečí… Jasně no, ale když člověk není úplně vtažený do zápasu a není tam ten správný timing, tak se nebezpečí může stát osudným.“
V rozhovoru pro CNN Prima NEWS se Karaivanov rozpovídal i o své profesi. Například o tom, jak se úloha trenéra postupem času změnila. „To byl dril. Chceš? Jestli nechceš, zdarec,“ vzpomíná na svou zápasnickou kariéru v thajském boxu.
Dnes je prý vše jiné, kouč musí být často i dobrý psycholog a pro své svěřence je nezřídka i druhým tátou. „Nevadí mi to. Ono to pomůže potom i do života. Člověk si pak nenosí práci domů a není tam s tím bičem… Ne, to si dělám legraci,“ říká zkušený trenér. „Ale vše má svůj vývoj a člověk by se měl vyvíjet tím správným směrem, pozitivně. A přijímat pozitivní věci, které ho mohou posunout a nezavírat se před tím.“
V rámci promování před turnajem UFC 320 byla často uváděna i informace, že Procházka přišel v pěti letech o otce. Co tato informace znamenala pro jeho kouče?
„Úplně nevím, kdy jsem se to dozvěděl. Ale bylo to určitě v době, kdy už jsem sám měl děti. A je to nepříjemné, když si člověk uvědomí, že tomu prckovi zmizne ten idol, táta ze světa,“ zamýšlí se Karaivanov. „Když víte, jak funguje rodina, jak děcka visí jak na mamině, tak na tátovi, tak to rozhodně není snadná cesta. Pro všechny.“
Pro kariéru svého nejúspěšnějšího svěřence musel už trenér také leccos obětovat. Například i čas s rodinou o vánočních svátcích. Když totiž Procházka zápasil v japonské organizaci Rizin, velké turnaje se odehrávaly vždy na konci roku.
„Nebylo jednoduché si 24. prosince rozdat dárky a 25. už letět a Silvestra slavit v autobuse v Tokiu. Ale ono to přijde později. Je to způsobeno věkem. Člověk má nějaký produktivní věk, jste zakousnutí do práce, máte projekt a jedete hranu. Takže vám některé věci dojdou až později. Ale byla to etapa života a z toho je potřeba se poučit,“ říká trenér na rovinu.
Čtěte také
Cesta, kterou doposud s českým samurajem ušel, je obdivuhodná. „Nedávno jsem to počítal. Ptal jsem se Jiřího, kolik má zápasů v thajském boxu, řekl, že dvanáct. Takže to byl teď v UFC 52. zápas, při kterém jsem ho koučoval. Říkal jsem si, že to je strašné číslo. Jsem s ním opravdu od začátku. A souboj s Rountreem byl 52., kdy jsem ho koučoval. Vůbec mi to nepřipadalo, ta cesta běží, člověk lítá tam a tam, objeví se někde na turnaji. Ale padesátý druhý zápas!“
Radit Procházkovi během boje má prý svá specifika. „Je několik druhů koučování. Na někoho musíte mluvit formou ‚PlayStationu‘: Otoč se doprava, zkus první direkt, zavři to kopem… Zkrátka jasné konkrétní příkazy,“ přibližuje Karaivanov. „S Jirkou je to jiné. Máme už dlouhodobě vytvořená taková hesla. Ta navozují atmosféru boje. A atmosféra navozuje způsob boje a ten navozuje určité techniky. Pak je také třeba sledovat, jak si drží postoj, jak dýchá, jak má ruce, jaká je vzdálenost... Následně stačí jen jednoduchá hesla – zadní noha, těžiště, zadní nahoru… Proto ho jen upozorňujeme, on si to uvědomí, sám si to vyhodnocuje a dokáže na základě těchto jednoduchých hesel vést způsob boje.“
Trenér navíc prozradil několik specifických slov, jež v rámci týmu používají. „Davaj je takové heslo, že když už nic, tak pojď teda, davaj,“ vysvětlil pro příklad. „Bude to znít všelijak, ale máme třeba z X-Menů, nebo kde to bylo… Byla tam taková postava, při jejímž zjevení se objevil takový kouř. A my proto máme heslo ‚kouřové zjevení‘. Je to o tom, že člověk má být nechytatelný. Má být prostě rychlý, vždycky se někde zjevit. Trefit, odejít. Když toto heslo řekneme na tréninku, je naprosto jasné, jakým způsobem se boj pak vede, člověk si to vizualizuje.“
Ale originálních výrazů je ve slovníku Procházkova týmu mnohem víc. „Udry, to bylo hodně v Rizinu. To vychází z těch béjépéček (specifické tréninky na hraně), co měl Jiří vždy v neděli, že prostě zavře hlavu a jen bije. Udry zkrátka znamená, že není nad čím přemýšlet a je čas vypustit kladiva,“ dodává Karaivanov.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Procházka se před zápasem loučí s rodinou, jako by se už nemusel vrátit, prozradil Kretík
Je novinářem od roku 2015. Osm let psal primárně pro deník iSport.cz převážně o bojových sportech. Byl přitom i přispěvatelem časopisů Reflex, ForMen či Esquire, v nichž publikoval zejména interview. Moderuje podcast Fight Cast One.
