Estonsko požádalo o aktivaci článku 4 smlouvy NATO. Co to znamená v praxi?
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Estonsko požádalo o konzultace dle článku 4 Severoatlantické smlouvy.
Do estonského vzdušného prostoru pronikly ruské stíhačky.
Dříve článek 4 aktivovalo i Polsko.
Co přesně znamená aktivace článku 4 NATO a jaké jsou její důsledky?
Jak NATO reaguje na incidenty a jaká opatření přijímá?
V krátkém sledu dvě evropské země formálně požádaly o aktivaci článku 4 smlouvy o Severoatlantické alianci. Nejprve Polsko kvůli narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony, o deset dní později Estonsko poté, co jeho vzdušný prostor narušily tři ruské stíhačky MiG-31. Co aktivace článku 4 znamená a v čem se liší články 4 a 5?
Čtvrtý článek Severoatlantické smlouvy je často zaměňován s článkem 5 o kolektivní obraně. Podle tohoto článku je jakýkoliv ozbrojený útok proti jedné ze zemí NATO považován za útok proti všem.
ČTĚTE TAKÉ: Polsko je nejblíže k válce od 2. světové, řekl Tusk. Budeme jednat jako jedna pěst
Článek 4 smlouvy NATO se však týká případů, kdy se členský stát cítí ohrožen jinou zemí nebo například teroristickou organizací. Na žádost ohroženého člena pak všech 32 členských států zahájí formální konzultace. Jednání se zabývají tím, zda hrozba existuje a jak jí čelit, přičemž rozhodnutí jsou přijímána jednomyslně. Společná jednání mohou (avšak nemusí) vyústit v koordinovanou akci.
Tento konzultační mechanismus byl v historii NATO spuštěn již devětkrát, pokaždé se tak stalo ve 21. století. Společné jednání spojenců celkem sedmkrát vyvolali Turci. Poprvé se tak stalo v roce 2003, kdy se Ankara cítila ohrožena Irákem. Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu členové východního křídla NATO taktéž iniciovali spuštění článku 4.
Letos v osmém a devátém případě o aktivaci požádalo Polsko, respektive jako poslední Estonsko kvůli činnosti ruského letectva, které narušilo vzdušný prostor obou zemí.
Shrnutí posledních incidentů
Ruské stíhačky v pátek narušily estonský vzdušný prostor. Po průniku ruských dronů do Polska se jedná o další incident během několika dní, který znervóznil členy Severoatlantické aliance a přinutil je k reakci.
Tallinn uvedl, že tři ruské stíhačky MiG-31 setrvaly v estonském vzdušném prostoru 12 minut. Moskva ale vše popírá, podle prohlášení Kremlu šlo o plánovaný let z ruské oblasti Karélie na letiště v ruském Kaliningradu.
Estonská vláda se proto v pátek večer rozhodla požádat spojence o konzultace podle článku 4 smlouvy o Severoatlantické alianci, oznámil premiér Kristen Michal na sociální síti X.
Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že s estonským premiérem hovořil, a reakci Aliance na incident označil za rychlou a rozhodnou.
Estonské ministerstvo zahraničních věcí si předvolalo ruského chargé d'affaires, aby protestovalo.
Polsko požádalo o aktivaci článku 4 ve středu 10. září v souvislosti se sestřelením ruských dronů, které narušily polský vzdušný prostor. Polská armáda zaznamenala 19 případů narušení vzdušného prostoru ruskými drony, proti kterým polská obrana s pomocí aliančních spojenců zasáhla.
„Konzultace se spojenci proběhly formou formální žádosti o aktivaci článku 4 NATO,“ uvedl Donald Tusk ve svém projevu v budově Sejmu v polovině září. Ministerský předseda podle webu Polsat News také sdělil, že od spojenců očekává výrazně větší podporu než jen slova solidarity.
Čtěte také
Některé země NATO po incidentu nabídly Varšavě pomoc s posílením protivzdušné obrany. Generální tajemník NATO Mark Rutte o dva dny později oznámil vznik operace Eastern Sentry (Východní stráž), která posílí ochranu východního křídla aliance. Česká armáda na východní hranici Polska vyslala trojici vrtulníků Mi-171Š.
Donald Tusk v polovině září hovořil o riziku ozbrojeného konfliktu, vedle toho uklidňoval, že země není ve válečném stavu. „Není však pochyb o tom, že tato provokace je z pohledu Polska nesrovnatelně nebezpečnější než všechny předchozí,“ dodal.
Narušení vzdušného prostoru mělo začít v úterý asi půl hodiny před půlnocí a skončit v 6:30 ráno. Nad polským územím mělo operovat 19 ruských bezpilotních letounů, z nichž čtyři armáda sestřelila. Velká část dronů přeletěla z Běloruska.
Čtěte také
VIDEO: Svoboda k ruským stíhačkám nad zeměmi NATO: Putin si ověřil, že reakce je pouze slovní
