Zakii Khudadadiové se rozplývá paralympijský sen. Zdroj: Afghánský paralympijský výbor
V kontextu všeho současného dění v Afghánistánu je to malý problém, ale nemožnost odcestovat na paralympiádu představuje konkrétně pro taekwondistku Zakii Khudadadiovou konec světa. Několik let dřela, upínala se k akci v Tokiu, ale rychlý postup Tálibánu, který převzal moc v zemi ve střední Asii, tento sen ničí.
Chaos v Afghánistánu – zejména pak hlavním městě Kábulu – donutil 23letou Khudadadiovou volat o pomoc. Už v pondělí totiž tamní paralympijský výbor (APC) uvedl, že afghánští paralympionici nebudou na hrách kvůli nepokojům v zemi, které má na svědomí Tálibán. Všehovšudy měli skromnou afghánskou výpravu představovat dva sportovci, kromě taekwondistky ještě atlet Hossain Rasouli.
Původní plán byl takový, že z kábulského letiště v úterý odletí do Japonska. Ale na něm panovalo zvláště o den dříve šílenství, občané se zoufale snažili prchnout pryč. Afghánistán se po 20 letech vrací pod nadvládu Tálibánu poté, co ho v roce 2001 od moci odstavila Severoatlantická aliance (NATO).
Nechci, aby můj boj vyšel vniveč
Pro Khudadadiovou byla šance představit se v Tokiu vším. „Byla jsem nadšená poté, co jsem se dozvěděla, že jsem dostala divokou kartu, díky které můžu v Tokiu soutěžit. Je to vůbec poprvé, co bude žena reprezentovat Afghánistán na hrách. Jsem tak šťastná,“ uvedla nedávno.
Když věděla, že se její cesta na nejprestižnější možnou událost stává zapovězenou, natočila dojemné video. Cítí se uvězněná, i když se nachází v okruhu širší rodiny. Má obavy třeba jen vyjít na nákup, pořádně si zatrénovat. K videonahrávce se dostala agentura Reuters. „Žádám vás všechny. Jsem afghánská žena a jako zástupkyně afghánských žen vás žádám o pomoc. Chci se zúčastnit olympijských her, prosím, chytněte mě za ruku a pomozte,“ řekla v perštině.
„Naléhavě vás všechny – ženy po celém světě, instituce na ochranu žen, všechny vládní organizace – vyzývám, abyste nenechaly tak snadno odebrat práva občance Afghánistánu zamířit na paralympiádu. Fakt, že jsme se (paralympionici) ze svízelné situace sami dostali, že jsme toho tolik dosáhli, nelze brát na lehkou váhu. Hodně jsem trpěla, nechci, aby můj boj vyšel vniveč, skončil bez jakýchkoliv výsledků,“ apelovala mladá zápasnice.
