Po zisku druhého olympijského zlata na trati 800 metrů v Riu de Janeiru měla Caster Semenyaová nedávno útočit na hattrick v Tokiu. Pravděpodobně by patřila mezi největší favoritky. Jenže jihoafrické běžkyni, která dlouhodobě vzbuzuje kontroverze, zhatilo plány rozhodnutí Mezinárodní atletické federace (IAAF) z roku 2018 a takzvaný zákon o testosteronu. Vznikl ale na základě podkladů, které – jak se teď ukazuje – mohou být zavádějící.
Caster Semenyová si toho za svoji kariéru musela vyslechnout už víc než dost. Část veřejnosti neuznává její úspěchy, z nichž se vyjímají především dvě nejcennější medaile z olympijských her a tři tituly mistryně světa. Kritici argumentují tím, že se svými mužskými rysy má oproti jiným závodnicím velkou výhodu.
Na rány bičíkem do bláznivého koně může doplatit i MOV. Čelí trestnímu oznámení
Kvůli několika incidentům na hrách v Tokiu čelí trestnímu oznámení už i Mezinárodní olympijský výbor (MOV) a Mezinárodní jezdecká federace (FEI). Tématem je nevhodné chování vůči koním. Nejvíce medializovaný byl případ moderní pětibojařky Schleuové, která se bičíkem snažila umravnit vylosovaného hnědáka, který měl k poslušnosti daleko. Ochránci zvířat mluví o týrání.
IAAF dokonce specialistce na 800 metrů udělala před 11 lety takzvaný sex test – test pohlaví. S vyhodnocením si dala federace na čas, dohromady rok nemohla Semenyaová závodit, pak IAAF oznámila, že Jihoafričanka splnila všechny podmínky pro start v ženských kategoriích. Přišly ony nejslavnější triumfy, jenže před třemi lety nastal velký zádrhel.
V dubnu 2018 představila IAAF nová pravidla týkající se „rozdílného pohlavního vývoje“, která prakticky odepisují sportovkyně s intersex znaky a vyššími hladinami testosteronu. Nikde to nebylo explicitně napsáno, ale experti se shodují, že tento zákon o testosteronu byl vytvořen de facto jen kvůli Semenyaové.
Změny se totiž měly týkat běžkyň na tratích 400, 800 a 1 500 metrů, kde může vyšší hladina zmiňovaného hormonu poskytnout největší výhodu. Pak také u hodu kladivem a skoku o tyči.
Na své oblíbené distanci tak Semenyaová nemůže od té doby závodit. Zkoušela štěstí i u Mezinárodní sportovní arbitráže, pak také u švýcarského ústavního soudu. Ale loni v září bylo jasné, že nepochodila ani s odvoláním.
Žádné přesvědčivé důkazy
Nicméně absence slavné atletky na tartanovém okruhu je možná nespravedlivá. Její právník by teď mohl mít „munici“, jak to dokázat. Lékařský magazín British Journal of Sports Medicine totiž publikoval zprávu, ve které poznamenal, že zjištění, na základě kterých IAAF konala a vyřadila závodnice s vyšší hladinou testosteronu, byla zavádějící. Zprávu zprostředkoval web Daily Mail.
Oborník na zdraví v atletice Pierre-Yves Garnier v ní napsal: „Abych byl upřímný, neexistují žádné přesvědčivé důkazy o příčinné souvislosti ve sledovaných vztazích. Uznáváme, že naše studie z roku 2017 byla spíše průzkumná.“
Nejdražší olympiáda v historii je minulostí. Vyplatil se Japoncům nehorázný účet za ni?
Olympijský oheň v Tokiu před týdnem zhasl a sportovní svátek byl u konce. Jak se na něj bude za pár let vzpomínat? Češi si vybaví třeba řádícího Lukáše Krpálka na tatami, Italové senzační triumfy svých sprinterů, ale všichni po světě budou mít japonské hry zafixované jako ty odložené, pandemické, bez diváků a neuvěřitelně drahé. Není to nejlepší vizitka, ale – samozřejmě vedle výkonů olympioniků – lze najít určitá pozitiva.
Právník Semenyaové Gregory Nott v reakci na odbornou zprávu webu Telegraph Sport řekl, že „to jsou velmi významné nové informace“. Nechápe, že sama IAAF nepřišla s poupravenými závěry výzkumu dříve, čímž by Semenyaové potenciálně umožnila startovat na hrách v Tokiu a zabojovat o třetí zlato.
Teoreticky se závodnice na olympiádě mohla představit na trati 200 metrů, ale na to nedošlo, protože odřekla start v kvalifikačním běhu. Pokusila se také zdolat olympijský limit na pěti kilometrech, nicméně za požadovaným časem zaostala o 22 vteřin.
Sama atletka nese poslední období těžce. „Vyloučení sportovkyň a ohrožení našeho duševního zdraví pouze kvůli našim přirozeným schopnostem staví světovou atletiku do temné části historie,“ posteskla si před necelým rokem.
