ENTER - 30.11. v 23:00
Všechno začalo u automatů na mince. Na starých kabinetech se objevovaly první videohry, které sice neohromovaly báječnou grafikou, zato šlo o něco nového a interaktivního. Hráči mohli překonávat rekordy ostatních lidí nebo přímo soupeřit. Tady se začal rodit fenomén a nová zábava. Hry jako Pong nebo Space Invaders se staly ikonami, které položily základy gamingu a jsou výrazným symbolem videoherní kultury. V reportáži, kterou jsme točili v Muzeu her v Praze, vysvětlujeme, co je za úspěchem arkádových automatů, které přežívají až dodnes.
První arkádové automaty na mince vznikly už v první polovině dvacátého století. S nástupem počítačů se ale rozjel největší boom a za zlatý věk arkádových automatů se považuje druhá polovina 70. let a 80. léta. Tehdy vznikly první komerčně úspěšné hry jako Pong, Space Invaders a řada dalších, u nichž lidé trávili hodiny a hodiny času a také do nich sázeli jednu minci za druhou.
„Velkou roli v tom hrálo, že se lidé chtěli překonávat mezi sebou, bojovat a porovnávat si s kámošema svoje výsledky. Nezřídka v těch hernách měl každý to své highscore,“ říká zakladatel Muzea her Čeněk Cibien.
„Bylo to o zábavnosti, kompetitivnosti a zájmu se neustále předhánět. Pak už nikdo neřešil, kdo a kolik peněz do stroje hodí. Nebyla tu motivace jako u hazardních her něco vyhrát. Tady byla motivace překonat se, podívat se, co nás čeká v dalším levelu,“ dodává Cibien.
Už jako teenager chodil každý den do své oblíbené cukrárny, aby se podíval, jestli jeho rekord někdo nepřekonal. V tom bylo další kouzlo arkádových her. Automaty byly v restauracích, hospodách nebo jiných podnicích, kde byste je rozhodně nehledali. Specializované herny přišly až později.
„Byla to různá místa, kde se sdružovali a točili lidé. Tenkrát u nás ještě nebyla obchodní centra. Populární byly maringotky na poutích,“ popisuje Cibien a přiznává, že tehdy mu nevadilo, že některé automaty nefungovaly, jak měly.
„Třeba jste věděli, že levý hráč chodí jenom nahoru, dolů a doprava a nemohl se vracet zpátky nebo jít doleva. Vždycky jsme se hádali, kdo bude na jaké straně. Ale kolikrát se to neřešilo, tenkrát toho bylo tak málo, že jsme byli rádi, že si na něčem můžeme zahrát,“ říká s úsměvem.
Zcela specifická situace panovala v Československu. Vozit hry ze Západu do komunistické země? Z toho režim rozhodně neskákal nadšením. Proto vznikala spousta domácích a na koleni dělaných automatů.
Fenomén arkádových her přežívá dodnes. Především v Japonsku jsou nesmírně populární a současné stroje rozšiřují zážitek o další dimenze. S hráči se celá kabina houpe, skáče a kolem hlavy může foukat vzduch.
S tím se pojí i proměna samotných strojů. Už neplatí, že postup ve hře a nejvyšší skóre se zaznamenávají na každém herním automatu zvlášť.
U moderních kousků si hráč založí svůj profil a k němu dostane kartu. „Přijdeš k hernímu automatu a načteš si svoji kartu a hraješ. Výhoda tohoto systému je, že si ukládáš svůj progres,“ vysvětluje Cibien.
Dříve platilo, že si hráči otevírali nové levely, získávali nové předměty a zapisovali nové rekordy, ale po vypnutí stroje o všechno přišli. Při další návštěvě museli začínat znova. To už dnes neplatí. Další výhodou současných systémů je, že jsou připojené k internetu a hráči tak mohou poměřit síly se soupeři z celého světa.
Sledujte herní a technologický pořad Enter každou sobotu ve 22:40 nebo v úterní repríze ve 23:40 na CNN Prima NEWS či přímo na webu CNNPrima.cz, kde najdete také archiv odvysílaných epizod. Jednu z nich si můžete pustit níže.
