Poslankyně Nedomová bez servítek: Babiš chce udupat neziskovky, Macinka neumí kompromisy
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Rozhovor s poslankyní STAN Anežkou Nedomovou
Jaké to je pro mladé ženy ve Sněmovně?
Proč je špatný návrh zákona o neziskovkách?
Ve svých 25 letech patří Anežka Nedomová (STAN) mezi nejmladší poslankyně ve Sněmovně. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, jak je to pro nováčky těžké, proč by nenazvala kolegu z ODS Marka Bendu dinosaurem a jaké pocity zažívala při jednání na zahraničním výboru s šéfem české diplomacie Petrem Macinkou (Motoristé).
Jste jedna z nejmladších poslankyň ve Sněmovně. Jaké to pro vás je?
Upřímně, první tři měsíce byly dost ubíjející. Byl tady kompletní chaos, vláda nevěděla, co a jak, do toho rozpočet v hrozném stavu. Měla jsem pocit, že je to tady takové despotické. Občas jsem si říkala, že pokud na nás budou vládní poslanci tak drasticky útočit, že tady ztratím čtyři roky života a budu jen nadávat na sociálních sítích a do médií a neudělám žádnou reálnou práci. Měla jsem zkrátka takový pocit zmaru. Když je tu člověk zavřený dva týdny vkuse, 15 hodin denně, tak je to psychicky náročné. Nyní, po více než půl roce, jsou ty pocity lepší. Vidíte, že se vám třeba něco začne dařit, že se mluví o nějakém vašem tématu, že můžete reálně něco změnit, můžete interpelovat ministry anebo poznáte, že i s některými koaličními poslanci se dá mluvit.
ČTĚTE TAKÉ: Nerudová: Macinka má jen Pavlovi koupit letenku. Sorry jako, soudružko, reagoval ministr
Berou vás zdejší matadoři, jako je třeba Marek Benda, vážně?
S panem Bendou jsem v kontaktu na zahraničním výboru, v rámci opozice spolu spolupracujeme. A obdivuji ho, nikdy bych ho nenazvala dinosaurem jako někteří moji vrstevníci. Do Sněmovny patří, zná jednací řád zepředu dozadu, dokáže se chopit slova, když je potřeba. Nevyvolává hádky. Vážím si ho.
A máte tedy pocit, že vás berou? Ženy to mají i tak v politice těžké. A troufám si říct, že mladé ženy to mají ještě těžší.
Samozřejmě na začátku se na mě koukali jako na to „jelito“, které přišlo do Sněmovny a nemá za sebou politickou minulost. Tohle „pohrdání“ jsem brala i jako určitý strach, protože vás nikdo nezná a neví, co od vás může čekat. A nedivím se jim. Mají zaryté koleje a jsou zvyklí na určité osnovy. Já bych třeba ocenila, kdyby tady poslanci spolu víc mluvili. Třeba kdybych měla něco proti konkrétnímu člověku, a chtěla bych to vyzdvihnout na plénu, tak bych za ním předtím zašla a řekla mu, že budu vystupovat. A aby to vystoupení bylo faktické a rozumné, a ne v osobní rovině.
Jsou tady jedinci, kteří lidskost ze Sněmovny odnášejí.
Není tenhle přístup trochu naivní ve chvíli, kdy jsou útoky mezi politiky hrozně osobní?
Ta lidskost tady byla. Věřím, že tady může být znovu. Chtěla bych spolupracovat napříč stranami. Ale jsou tady jedinci, kteří tu lidskost ze Sněmovny odnášejí.
Koho konkrétně myslíte?
Třeba poslanci Motoristů a SPD. Sedím s nimi na zahraničním výboru. Například první tři setkání výborů byla šílená. (V zahraničním výboru zasedají za Motoristy Filip Turek a Karel Beran, za SPD Jindřich Rajchl – pozn. red.)
V čem? Můžete to popsat?
Bavili jsme se hlavně o Ukrajině. Moje kolegyně Barbora Urbanová předkládala usnesení o podpoře Ukrajiny. Pořád jsme se snažily, aby Ukrajina nebyla v pozadí. A to jsme si na výboru vjeli do vlasů. Teď je to trochu lepší.
Mají vůbec mladí lidé ve Sněmovně šanci něco prosadit?
Doufám, že ano. Z opozice je to samozřejmě těžší, vím. Ale snažím se být pozitivní. Když to bude pro dobrou věc, dá se udělat pozměňovací návrh poslanců napříč politickým spektrem.
Jste velkou kritičkou chystaného vládního zákona o financování neziskových organizací. Premiér Babiš vám v interpelaci odpovídal, že nemá vést k likvidaci neziskovek, ale jen k zprůhlednění financování. Co je na tom zákonu podle vás špatně?
Připravovaný zákon je velice obecný. Když to řeknu úplně jednoduše – v návrhu zaznívá, že jakmile neziskovka, ale třeba i akademické instituce, pobírají peníze, tak se musí registrovat do státního registru. Když je registrovaná, musí uvést, kdo a jak ji financuje, a pokud jí jdou peníze ze zahraničí, tak musí uvést i vnější vlivy. Tím je chce vláda udupat. Ne napřímo, ale tou administrativou. Zároveň návrh může navyšovat administrativní zátěž i pro dárce a narušovat vnitřní nezávislost občanského sektoru. K tomu všemu je tam výjimka pro komerční média a vydavatele tisku. Regulace tím pádem dopadá jen na občanský sektor. A také jsou tam likvidační sankce. Takže když někdo bude chtít, tak tu neziskovku zničí.
Měli jsme na zahraničním výboru pana ministra Macinku. Nevěřila jsem tomu, že je takový. Ale když jsem ho tam viděla, tak jsem si jen říkala „ty bláho“.
Premiér však tvrdí, že cílem je transparentní rejstřík pro ty, kdo ovlivňují českou politiku a veřejné mínění v zájmu zahraničních zadavatelů a tuto činnost vydávají za něco jiného. To jsou slova přímo Andreje Babiše.
To zní hezky, že? Pokud něco financuje Rusko, tak to chceme všichni vědět. Těmto slovům bych strašně ráda věřila. Ale pan Babiš si nedokázal získat naši důvěru. Cílem vlády je opravdu zničit neziskovky. Stejně tak humanitární pomoc, to je další velké téma. Měli jsme na zahraničním výboru pana ministra Macinku. Nevěřila jsem tomu, že je takový. Ale když jsem ho tam viděla, tak jsem si jen říkala „ty bláho“. S tímto člověkem neuděláme žádnou práci. Není schopný kompromisu. Není schopný ani toho, aby mu jeho poradci poskytli nějaká fakta, aby ho připravili.
Co se tam dělo?
Rozpočet ministerstva zahraničí na humanitární podporu v zahraničí se zkrouhnul ze 165 milionů na 50 milionů. A z toho bylo už 10 milionů převedeno na nákup materiálů pro Ukrajinu. Takže máme v rozpočtu 40 milionů na humanitární pomoc v zahraničí. Týká se to i Člověka v tísni. Pan Macinka tam začal mluvit o tom, že veškeré programy, které byly nastaveny z minulého volebního období, se zruší, a bude vyhlášeno nové výběrové řízení. Neřekl kdy, jaká budou kritéria, nedal nám žádné podklady. Pan Macinka argumentoval tím, že nějaká babička z Orlických hor nechce přispívat na humanitární pomoc v Sýrii, že to jsou kostlivci ve skříni, kteří na něj vypadli. No tak co na to říct. Přitom potřebujeme vyzdvihnout, že ekonomická diplomacie je strašně potřeba. Nikdy nevíme, co může nastat. Když bychom my potřebovali pomoct, tak nám ty státy potom nepomohou. A to jsou dlouhodobé myšlenky do budoucna, na které by měl přeci myslet především ministr a vláda.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Turek: Pavel by v NATO neříkal, co chce vláda. Ješitnost a furianti, tepala ho Černochová
Barbora Zykmundová (rozená Zpěváčková) v CNN Prima NEWS sleduje hlavně dění ve Sněmovně a Strakově akademii. Politickému zpravodajství se věnovala i před tím na webu Novinky.cz, kde pracovala šest let.
