POSTŘEHY Z MS: Nehaňme Česko za úděsný fotbal. Hráli jsme jako vždycky, jen chybělo štěstí
Zklamání a zoufalost. Tak by se dal ohodnotit výkon české reprezentace na mistrovství světa proti JAR. Místo aktivní hry a navýšení vedení z úvodu utkání proti papírově jednomu z nejslabších soupeřů na šampionátu svěřenci Miroslava Koubka zalezli a čekali na katastrofu. A ta přišla stejně jako předtím proti Jižní Koreji. Remíza 1:1 znamená, že naději na postup může přinést pouze úspěšný reparát proti Mexiku. Pokud se ale nepovede, bude nasnadě ptát se, co do dalšího mundialu změnit. Protože buďme upřímní, díky tomuhle ošklivému fotbalu jsme se na šampionát dostali, a proto není na místě jej teď hanit.
Český sen o postupu do další fáze mistrovství světa se po remíze 1:1 s výběrem JAR hodně vzdálil. Předvedená hra ale ukázala snad všechny bolístky, kterými trpí český nároďák. Jako kdyby se Koubkovi svěřenci nepoučili z utkání s Jižní Koreou, kde také vedli a soupeř v závěru otočil výsledek ve svůj prospěch. I tentokrát neudrželi příznivý stav a nutno dodat, že nabídli Jihoafričanům pomocnou ruku svou pasivitou. Místo toho, aby se snažili skóre navýšit, hráli z hlubokého bloku a nechali protivníka hrozit bez toho, aby se musel starat o defenzivu.
Sázka na „neumětelství“ výběru Bafana Bafana, jak se mužům ve žlutém přezdívá, vedla k ruce Pavla Šulce. Ač nešťastná, tak v té době jsme měli hru ovládat a nečekat, co soupeř vymyslí. Ale vraťme se na začátek.
Kontroverzní změny v sestavě
Protřelý lišák Miroslav Koubek na lavici reprezentace udělal oproti prvnímu zápasu několik změn. Někdo z fanoušků je vítal, jiní kroutili nechápavě hlavou. Například na místě, které jindy patří bývalému kapitánovi a výbornému hlavičkáři Tomáši Součkovi, vyběhl Vladimír Darida, v základní jedenáctce chyběli i nejlepší český fotbalista Šulc a ofenzivní eso Lukáš Provod. Naopak do útoku se postavil Adam Hložek a na hřišti se objevil i Lukáš Červ. A to ve chvíli, kdy si kdekdo myslel, že budeme chtít využít velké výškové převahy a volné prostory, které by právě mohly vyhovovat Šulcovi.
Noví hráči rozpoutali ale na hřišti uragán a Jihoafričané nestíhali. Byla z toho třeba šance Schicka a následně i gól Michala Sadílka, pod kterým se výrazně podepsal přihrávkou z prvního doteku objev české sestavy na MS, Alexandr Sojka. Jenomže místo toho, abychom přidali pod kotel, stáhli jsme se dozadu a čekali, co vymyslí protivník, jemuž v koncovce stejně jako předtím proti Mexiku často odskakovaly balony od nohy.
Program MS ve fotbale: Češi mají jen bod. Postoupit mohou i ze třetího místa ve skupině.
V té chvíli se kdekomu už musel vybavit scénář proti Jižní Koreji. Zajímavé momenty měl Adam Hložek, přičemž si připsal i zásluhu na první brance. Ale sám se neprosadil a někdy bylo vidět, že mu chybí rychlost, aby využil své přímočarosti. Patrik Schick zase působil trochu ztraceně, i když se mu snaha nedala upřít.
Naproti blamáži
V poločasové pauze v české kabině asi zazněla bouřka, jinak se nedá vysvětlit, že Česko vlétlo i do druhé poloviny podobně jako do té úvodní. Schick měl na hlavě opět gól, Darida se dostal do dvou dobrých zakončení. Zvýšené herní obrátky Koubek navíc podpořil puštěním Šulce do hry, s nímž šel na plac i Jaroslav Zelený.
Zelený se o chvíli později blýskl průnikovkou na Šulce, ale ten gólovou šanci lidově řečeno zadrbal. Bafana bafana opět vyrovnali hru a národní tým zalezl dozadu. Nyní Koubek sáhl i po Součkovi s Provodem, ale vyčkávaná se nezměnila. Hra Jihoafričanů připomínala bušení do vrat s tím, že ovšem nechcete vzbudit sousedy. Nemastně neslanně obléhali českou bránu. Ale aby přišel presink, s nímž mívají během hry Afričané problémy, to ne. Snaha o profesorskou hru nakonec nevyšla, stejně jako v jiných duelech na MS, třeba Švýcarům proti Kataru.
A katastrofa byla na světě
Střelecký pokus jednoho z Jihoafričanů trefil ruku Šulce a rozhodčí Tori Pensová, která pískala mistrovství světa jako druhá žena v historii a nutno dodat, že utkání zvládla s bravurou, neváhala. Nebylo nad čím. Nešťastná, ale jasná. Všechny oči českých fanoušků se obrátily na penaltového mága Matěje Kováře, oproti kvalifikaci se jako mesiáš ale neukázal.
Poslední minuty ještě ukázaly, že Češi umí hrát i aktivně, ale bylo pozdě. Navíc to otvíralo cestičky i pro zástupce černého kontinentu a mohlo být ještě hůř. Nakonec si hráči podali ruce po remíze 1:1 a musíme si přiznat, že zaslouženě.
Kritizovat je lehké, ale člověk musí přihlédnout k tomu, že právě s tímto nekoukatelným fotbalem jsme se do Ameriky dostali. Jen se od nás odklonilo štěstí. Uvidíme, jak bude po Mexiku, se kterým se rozloučíme se skupinovou fází. Třeba vyhrajeme a na všechno se zapomene. Ale nemělo by; Nestačí vyměnit trenéra ani zvolenou strategii. Je to o práci s mládeží a o pojmenování si problémů. A proto je dobré vidět, že například Sojka patří k nejviditelnějším hráčům se lvem na prsou.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Anglické úřady zakazují fotbalovým fanouškům vlajky. Mohly by děsit migranty, argumentují