povodně

Ničivé povodně nejhůře dopadly na obyčejné lidi. Stovky jich přišly o svůj domov. Jen v Moravskoslezském kraji nechali statikové zdemolovat 72 objektů. Ostatní se musejí vysoušet a opravovat. Státní pomoc nestačí, říkají lidé. A přidávají se i starostové, podle kterých je nesystémová.

Ve věku pouhých 28 let zemřel fotbalista a někdejší talent mládežnické akademie klubu Valencie José Castillejo. Osudným se mu staly ničivé záplavy, které zasáhly Španělsko. Zahynul přímo ve Valencii, kterou živel postihl nejvíce. Informaci potvrdil klub na sociálních sítích. Celkový počet obětí nadále roste, pokračují záchranné a pátrací akce po přeživších.

Šlo jim o život a kdyby se na nebi neobjevil vrtulník, nejspíš by skončili v rozbouřené vodě. Někteří u sebe měli malé děti, i přesto odmítli evakuaci. Jiní by si nenechali pomoci, aniž by na palubu nevzali záchranáři i jejich psa. Lukáš Vejvar – hasič ze středních Čech – byl jedním z členů posádky policejního vrtulníku, který startoval z Prahy, aby zachraňoval na Jesenicku.

Lidé v oblastech zasažených povodněmi s hrůzou čekají na faktury za elektřinu. Vysoušeče, větráky a přímotopy, které v těchto oblastech jedou prakticky nonstop, totiž patří mezi spotřebiče s nejvyšší energetickou náročností. Pomoci lidem s vysokými účty za energie ale může jak jejich dodavatel, tak úřad práce.

V Česku nikdo šetřit nechce, říká v otevřeném rozhovoru pro CNN Prima NEWS člen Národní rozpočtové rady Petr Musil a dodává, že schodek pro rok 2025 může být nakonec i o 40 miliard vyšší. Hovoří rovněž o tom, z jakého důvodu i jako pravicově smýšlející člověk souhlasí se zvýšením daní z příjmu nebo majetku. Vysvětluje také, proč důchodový účet zachraňují příchozí Ukrajinci a proč ho nespasí vyšší porodnost Češek.

Na Jesenicku i více než měsíc poté, co se regionem prohnala velká voda, jsou na každém kroku cítit velké emoce. Konec likvidace následků povodní je v nedohlednu, i když bagry pracují a obyvatelé vyvážejí jedno kolečko za druhým. Ti šťastnější s elektrocentrálou vysoušejí domy, přesto panují obavy, že ani oni to do zimy nestihnou, o ostatních nemluvě. Podívejte se v emotivním sestřihu, jak to v kraji v současnosti vypadá.

Lidé v zatopených oblastech hrají s přicházející zimou o čas. Potřebují co nejrychleji vysušit své domy. Jinak hrozí, že zdi začnou praskat. Problémem jsou ale i plísně. Ovšem ne každý může vysoušet – Lubomír Svrček z Písečné se ani měsíc po povodních domů nedostal.

Oblasti nejhůře zasažené nedávnou povodní patří zároveň k těm, kde se hojně vyskytuje nevybuchlá munice z druhé světové války. Velká voda mohla smrtonosné granáty odkrýt, případně i přenést jinam. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to říká zkušený pyrotechnik Jiří Chládek. Podle jeho vyprávění je v Česku takových číhajících raket, min a bomb obrovské množství. Některé se skrývají jen pár centimetrů pod zemí, hazardéři jsou po jejich objevení schopni si z nich dělat těžítka, jiní si jimi zkrášlují zahrádky.

Poušť Sahara na jihu Maroka, která patří mezi jedno z nejvyprahlejších míst na světě, se po dvoudenních lijácích v září proměnila v řadu vodních lagun. Podobné množství vody místní neviděli už desítky let. Meteorologové předvídají, že podobných nečekaných dešťů bude přibývat, napsala agentura AP.

Jedna vyplavená restaurace vedle druhé. Bahnem obalené sudy s pivním mokem stojí ve vytopeném pivním baru Mexicana v Opavě i tři týdny po záplavách. „Voda sahala po strop, prostě bazén. V pivovaru slíbili, že bečky odkoupí zpět, ale ještě si pro ně nepřijeli,“ říká provozní Patrik Andrejka. Ve stejné ulici proud řeky Opavy prorazil skleněné výlohy restaurace U Draka a metr vody natekl i do pivnice Na Rožku, ve které se chmelovina čepuje více než 130 let.

Poslali 100 tisíc korun na pomoc válčící Ukrajině. „Teď ale sami potřebujeme finanční injekci. Sedm let našeho života je v tahu,“ posteskne si spoluzakladatelka ostravského stolařství Veronika Žižková. S přítelem Tomášem Cibulkou firmu spustili právě před sedmi lety. Sedmička má být šťastným číslem, v tomto případě to neplatilo a stolařství se po záplavách proměnilo ve hřbitov dřevoobráběcích strojů. „CNC nářezové centrum za 3,5 milionu korun. Ten stroj už se nikdy nerozjede, protože je to vlastně velký počítač, který stál téměř ve dvou metrech vody,“ ukazuje žena zničené elektronické útroby obráběcího stroje. „Stát ale spí. Zatím nám nenabídl žádnou smysluplnou pomoc,“ říká.

Minulost ukazuje, že nás přehrady při velkých povodních nezachrání, někdy situaci naopak zhorší. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to říká Martin Gaži z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích, který se v nedávno vydané knize Nepohodlná sestra modernizace věnoval okolnostem vzniku a významu vltavské kaskády, tedy souboru nejznámějších českých přehrad. Gaži popisuje, která stavba vodního díla vyvolala v 50. letech utajované nepokoje. Prozrazuje také, že stačilo málo a zatopená by dnes byla i oblíbená vodácká oblast od Vyššího Brodu k Českému Krumlovu.