Cestovat znamená poznávání vzdálených zemí, kultur a zvyků, ale také hrozbu infikace cizími bakteriemi či viry, na které, na rozdíl od místních obyvatel, nejsou Češi zvyklí. Právě kontakt s neznámou „mikroflórou“ bývá často příčinou zažívacích potíží a průjmů. Jak jim předejít, případně jak si s nimi poradit i daleko od domova, radí s nastupující sezónou dovolených odborníci z České gastroenterologické společnosti (ČGS).
„Především v exotických zemích je opravdu dobré dávat si pozor na to, co jíme. Samotný pokrm ani nemusí být vyloženě infekční, ale kombinace pro nás neobvyklých potravin a jejich zvláštního zpracování může náš organismus špatně tolerovat,“ sdělila členka výboru ČGS a vedoucí lékařka Oddělení gastroenterologie a hepatologie I. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň Jana Koželuhová.
ČTĚTE TAKÉ: Smrtící nákaza ve Francii. 12letá dívka podlehla syndromu HUS, další děti bojují o život
Právě reakce organismu může mít za následek bolesti břicha, zvracení a průjmy. „Nejčastěji však za trávicí potíže mohou bakterie produkující toxiny, na vině mohou být i viry, eventuálně paraziti,“ vysvětlila lékařka.
Voda pomáhá, ale i škodí
Nejúčinnější obranou zůstává pečlivé dodržování základních hygienických pravidel, především mytí rukou, a to před každým jídlem a po použití toalety. Současně však také platí, že voda, která na jedné straně pomáhá, může rovněž škodit.
Staré cestovatelské pravidlo radilo nejíst nic, co nejde uvařit nebo oloupat. Podle odborníků dnes již není třeba být tak ortodoxní, čerstvé plody stačí před požitím důkladně omýt. „Nikoliv ovšem pod tekoucí vodou z lokálního neznámého zdroje, ale vodou balenou, nejlépe nějaké osvědčené značky,“ doporučila Koželuhová.
V ekonomicky méně rozvinutých zemích je zase lepší vyhnout se salátu nebo jiné tepelně neupravené specialitě místní restaurace. Kuchař si dal s jídlem sice určitě práci, ale pokud před přípravou opláchl použitou zeleninu a ovoce vodou z místního zdroje, riziko nákazy zvýšil.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Samosběry praskají ve švech. Obrovský zájem je o meruňky, kilo pořídíte za pár desítek korun
„V některých zemích, jako je Egypt nebo Tunis, bych osobně doporučila balenou vodu používat také k čištění zubů a mytí obličeje, případně rukou,“ doplnila lékařka. Nechladit si nápoje „místním“ ledem je už dostatečně známým doporučením, méně se však ví, že je třeba dávat si pozor také na kávu.
„Při přípravě v džezvě – malé konvici s dlouhou rukojetí a nalévacím hrdlem určené speciálně pro přípravu turecké kávy – se voda nemusí dostatečně převařit, takže senzitivní jedinci se mohou potýkat s problémy i po vypití takto připraveného šálku kávy,“ upozornila gastroenteroložka.
Co si přibalit do lékárničky?
Podle expertů se různé formy trávicích potíží projeví zhruba u poloviny cestovatelů. Nejčastější bývá takzvaný cestovatelský průjem. „Naštěstí většina těchto potíží sama rychle odezní. Výraznější projevy je ale lepší tlumit, už kvůli rychlé dehydrataci,“ podotkl Ilja Tachecí, předseda České gastroenterologické společnosti.
V lékárničce, kterou si povezeme s sebou, by nemělo chybět živočišné uhlí nebo léky obsahující diosmektit (Smecta). „Tato adsorbencia na sebe umí navázat toxické látky, bakterie i viry, a jsou tak vhodná alespoň zpočátku u všech forem průjmů,“ líčila Koželuhová.
Doplnila, že u vodnatých průjmů lze s určitým odstupem použít rovněž léky snižující zvýšenou sekreci vody a elektrolytů ve střevě (například Hidrasec).
V úvodu trávicích potíží – do doby, než je potvrzeno, že se nejedná o infekční onemocnění – lékaři doporučují vyvarovat se léků s obsahem loperamidu, které snižují pohyblivost střev a zabraňují průjmu.
„Ty zabrání odtoku infikované stolice, bakterie pak zůstávají ve střevě, mohou se šířit dál do krevního oběhu a v nejhorším případě způsobit těžký systémový zánětlivý stav,“ sdělila.
Příjem tekutin je, zejména v případě objemných průjmů, doporučeno nahradit rehydratačními roztoky s vyšším obsahem iontů. Vhodné je zvýšit objem tekutin za den a rozhodně nepít jen vodu nebo čaj, ale střídat je s minerálními vodami.
Připravte si rehydratační roztok
Iontové nápoje lze koupit v lékárně nebo existují i různé domácí recepty. Domácí rehydratační roztok si můžete namíchat z litru převařené vody, osmi čajových lžiček cukru, lžičky kuchyňské soli a šťávy ze dvou pomerančů nebo grepů. Doporučenou dávkou pro dospělé je zhruba 250-500 mililitrů roztoku za hodinu. V menším objemu cca 125-250 mililitrů za hodinu lze tento roztok podat také dětem.
Pokud potíže přetrvávají déle než týden, doprovází je horečka, ve stolici se objeví krev či při dalších varovných příznacích, je neprodleně nutná pomoc lékaře. V případě, že se někdo léčí s onemocněním trávicího traktu dlouhodobě, měl by být při cestování dvojnásob obezřetný a nejlépe se již před cestou poradit se svým gastroenterologem.
A jaký je pohled lékařů na panáka domácí slivovice či jiné pálenky po ránu, který je podle některých cestovatelů tou nejlepší dezinfekcí? Poradí si štamprle s mikroorganismy, které obstály v boji se žaludečními kyselinami?
„Žádné studie, které by něco takového potvrzovaly, neexistují. Takže v tomto případě platí, že víra tvá tě uzdravuje, ale doporučit plošně takové řešení nelze,“ dodala Koželuhová.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Dehydratace může být pro děti smrtící, uvedl Prymula. Popsal, které nápoje je v létě nejvhodnější pít
