Řidiči a chodci, pozor. V noci na pondělí hrozí na západě Česka náledí, varují meteorologové
PŘEHLEDNĚ: Česko pokořilo smutný rekord 10 tisíc mrtvých. Kde zemřelo nejvíc lidí? Zdroj: Patrik Uhlíř
PŘEHLEDNĚ: Česko pokořilo smutný rekord 10 tisíc mrtvých. Kde zemřelo nejvíc lidí? Zdroj: Patrik Uhlíř
Česko ke středě hlásí další smutný rekord. V zemi od vypuknutí pandemie koronaviru v březnu až dodnes už s nákazou zemřelo 10 036 osob. Nejčernějším dnem byl zatím 3. listopad, kdy nemoci podlehlo 262 lidí. Nejvíce zemřelých hlásí Jihomoravský kraj, v přepočtu na počet obyvatel je na tom ale nejhůře Karlovarský kraj. S nemocí dosud zemřelo více mužů než žen. Data úmrtí, se kterými redakce pracuje, jsou aktualizována k 13. prosinci. Data nakažených jsou z 16. prosince.
Pandemie koronaviru v Česku vypukla 1. března, kdy byly v zemi odhaleny první tři případy nákazy. 22. března ohlásila země první úmrtí na tuto nákazu. Šlo o 95letého může, který zemřel v pražské Nemocnici Na Bulovce.
Nejdříve počet nakažených rostl jen pomalu, pozitivních testů bylo maximálně několik desítek denně. Zlom přišel 19. března, kdy se prokázalo 205 nakažených a další tři týdny počet pozitivních testů jen vzácně klesl pod 150.
Na tento nárůst reagovala vláda tím, že od 12. března vyhlásila nouzový stav a postupně „utahovala šrouby“. Česko se na několik týdnů ocitlo v lockdownu a Češi směli chodit pouze do práce, nakoupit a domů.
Nejvíce případů (377) přibylo v první fázi nákazy 27. března. Od konce dubna se počet pozitivně testovaných až na výjimky držel pod stovkou a vláda začala rozvolňovat. Česko se v podstatě vrátilo do normálu a užilo si bezstarostné léto.
V srpnu ale začala čísla opět stoupat a dopady letního rozvolnění zemi tíží dodnes. Denní přírůstek pozitivních případů od začátku října v průměru neklesl pod pět tisíc denně. V nejhorších dnech na přelomu října a listopadu se vyšplhal až na 15 tisíc nakažených denně a podle řady odborníků se k těmto hodnotám Česko vrátí v lednu.
Z dat ministerstva zdravotnictví o počtu nakažených vyplývá, že se dosud nakazilo více žen a méně mužů. Nejvíce ve věku 35 až 54 let.
Počty zemřelých se až do poloviny září držely na jednotkách denně, výjimečně byla překročena hranice 10–15 úmrtí. To ale s příchodem druhé vlny v říjnu vystřelilo a čísla se vyšplhala nad 200 mrtvých denně. Nejhorší byl zatím 3. listopad, kdy podle statistik resortu zdravotnictví zemřelo 262 osob.
Po téměř deseti měsících s nákazou se Česko blíží k 600 tisícům nakažených osob a dosáhlo mety 10 tisíc mrtvých. Jde tak o necelá dvě procenta ze všech, u kterých byla nákaza prokázána.
Nejvíce lidí s koronavirem podle statistik ministerstva zdravotnictví zemřelo v Jihomoravském kraji (1 195), následuje Moravskoslezský a Středočeský kraj. Nejméně úmrtí je naopak zaznamenáno v Libereckém, Karlovarském či Pardubickém kraji. Čísla ale nejsou přepočítána na počet obyvatel.
Pokud bychom čísla zemřelých na počet obyvatel v krajích přepočítali, vyjde nám, že nejpostiženějším je Karlovarský kraj, následně Jihočeský kraj a poté Kraj Vysočina. Nejlépe jsou na tom naopak Praha, Středočeský kraj a Liberecký kraj.
Zatímco v Karlovarském kraji je jeden nakažený na 778 lidí, v Praze je to jeden nakažený na 1 450 lidí.
Další zajímavá data ministerstva zdravotnictví hovoří o tom, že na nákazu umírají více muži než ženy. Celkem zemřelo k 13. prosinci 5 480 mužů a 4 230 žen.
Při porovnání s počty nakažených je tak zřejmé, že ač je více nakažených žen, umírá více mužů. Je také patrné, že nejpostiženější skupinou jsou senioři nad 65 let.
Ve statistikách se objevuje i několik velmi smutných záznamů. Minulý týden v Česku zemřelo s koronavirem i první miminko. To se ale podle dalších informací mrtvé již narodilo.
Velmi ohroženou skupinou jsou i zdravotníci. 21. září nákaze podlehl první lékař, celkem k dnešnímu dni zemřely cca tři desítky zdravotníků.