Neposílejte lidi zbytečně na testy, zaznělo prý na podzimním školení hygieny. (Ilustrační foto) Zdroj: Pixabay
Zaměstnanci jedné z krajských hygienických stanic v září loňského roku měli nabádat praktické lékaře, aby zbytečně neposílali na testy zjevně nakažené. Nemoc COVID-19 prý totiž považovali za běžnou respirační infekci, ze které není potřeba dělat strašáka. Redakci CNN Prima NEWS to řekla lékařka Darina, která si přála zůstat v anonymitě. Hygiena ani ministerstvo zdravotnictví však prý nevědí, že by k takovému chování někde docházelo.
„Počátkem září jsme byli jako praktičtí lékaři pozváni na školení zorganizované krajskou hygienickou stanicí (KHS). Několik hlavních pracovnic KHS nám tam kladlo na srdce, ať proboha zbytečně neposíláme lidi na testy, že covid je běžná respirační infekce, která díky médiím dostala podobu strašáka, jenž děsí lidi. Že jim jen přitížíme, když zjistíme a prozradíme, že jejich nachlazení je covid,“ svěřila se lékařka v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Pracovnice hygieny si prý dělaly vlastní analýzu úmrtí z jarní vlny v nejbližší fakultní nemocnici a všichni, kdo zemřeli, byli podle nich těžce nemocní a hodně staří, vypráví Darina. „Říkaly, ať používáme zdravý rozum, že nikdo z nás, a to nám slibují, nikdy nebude sankcionován za to, že jsme někoho neposlali na test. Naopak, jestli prý jim můžeme vysvětlit, proč ty lidi na test vůbec posíláme,“ zaznívalo podle lékařky na školení.
Důvody údajně souvisely také s tím, aby zůstaly otevřené školy. „Ony pak zažívají při telefonickém trasování to, že když člověku oznámí, že mu test vyšel pozitivně, dojde u něj k takovému rozrušení, že začne být silně dušný a velmi se mu přitíží. Jen mu prý ublížíme! Navíc, všichni přece máme děti a chceme, aby měly výuku, ne aby jejich třída byla zavřena do karantény,“ popsala další informace ze školení lékařka.
Celou covidovou situaci však prý zlehčovali i samotní lékaři. „Takže takovým školením jsme jako praktičtí lékaři prošli v září a řada ze zúčastněných lékařů těm slovům nadšeně přikyvovala. Nechci to mít těm dámám za zlé a vůbec to nebude něco lokalizovaného jen na tu naši jednu KHS,“ pokračovala Darina.
Nálada ve společnosti byla na přelomu srpna a září skutečně jiná a mnozí věřili, že covid není tak agresivní, jako byl na jaře. O tom, že virus zeslábl, mluvil i premiér Andrej Babiš (ANO). „Situace je dnes jiná, než byla za první vlny na jaře. Tehdy jsme měli, myslím, asi 400 lidí v nemocnicích, dnes jich máme 110. Vir byl agresivnější a nikdo pořádně neví proč,“ komentoval tehdy Babiš.
Zkušenosti z Itálie a s jarní vlnou
Zlehčování podle Dariny souviselo především s dobře zvládnutou první vlnou pandemie. „Zkušenost naší země s jarní vlnou byla jiná než zkušenost lékařů v Itálii. Někdo tedy v létě stále bral i Itálii jako hrozbu vážně, ale pro jiného, jako například pro dámy hygieničky, byly důležitější vlastní zkušenosti, vyděšení pacienti, kterým se přitížilo po oznámení výsledku testu,“ vysvětlila to, čeho byla svědkem, lékařka.
„Dámy z KHS měly do pandemie zcela jinou agendu. Papírovací administrativu a kontroly dodržování předpisů na pracovištích. Na těchto osobách teď měla stát klíčová funkce zvládání epidemie,“ popsala, proč nemá hygieničkám za zlé to, jaký tehdy měly k situaci postoj, a pokračovala: „Pracovaly bez charismatického hlavního hygienika, který by dokázal silou osobnosti na své pracovníky přenést vědomí klíčové úlohy trasování. Někoho, kdo by ke zvládání trasování uměl vše připravit, hygienickou službu reformovat, personálně posílit či často asi i obměnit, spolupracovat víc i s těmi nadšenci programátory, kteří se k softwarovému zlepšení trasování sami nabídli a nějakou dobu se mu nonstop i po nocích věnovali. Získat zaměstnance, kteří jsou dost pružní na to, aby s novým softwarem vůbec uměli pracovat,“ doplnila své dojmy z tehdejší situace v KHS.
Nemáme o tom informace, říkají úřady
Podle úřadů však nešlo o žádné plošné názory všech hygieniků. „Ministerstvo zdravotnictví o popisovaném jednání nemá žádné informace. Jediné, co tak můžeme doporučit, je obrátit se na konkrétní KHS,“ sdělila CNN Prima NEWS mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová.
Jelikož však lékařka Darina trvala na anonymitě, aby mediálně neublížila zaměstnancům konkrétní hygienické stanice, nešlo dané hygieniky přímo oslovit. Redakce ale ví, o kterou stanici se jedná.
Oslovili jsme proto jiné KHS, zda se s podobnou situací setkaly. „Co se týká zářijového doporučení pro praktické lékaře pro děti a dorost, Ministerstvo zdravotnictví ČR vytvořilo tehdy ve spolupráci s Odbornou společností praktických dětských lékařů metodiku, která říká, jak má dětský lékař a škola přistupovat k dítěti či žákovi v případě výskytu respiračních obtíží. O tomto informuje tisková zpráva ministerstva,“ sdělila Dana Šalamunová, mluvčí Krajské hygienické stanice Středočeského kraje.
„Praktičtí lékaři byli o tomto postupu informováni. Ve Středočeském kraji hygienická stanice z kapacitních důvodů nepořádala pro lékaře školení, nicméně pokud jim individuálně dávala radu, pak jedině v souladu s tímto doporučením,“ dodala.
Tomu nevěříme, děláme maximum, brání se hygienici
Na dotaz reagovali také pražští hygienici, kteří zmíněnému svědectví příliš nevěří. „Vámi prezentovaný příběh Hygienická stanice hlavního města Prahy pokládá za nevěrohodný a velmi pravděpodobně naprosto překroucený, pakliže k němu vůbec kdy mohlo dojít, o čemž opravdu silně pochybujeme,“ uvedl za pražskou hygienu mluvčí Zbyněk Boublík.
„Můžeme pouze víceméně matně usuzovat, že je vámi prezentovaný okamžik z doby, kdy se věcně a společně v lékařsko-hygienicko-odborných kruzích diskutovala metodika týkající se přístupu praktických lékařů pro děti a dorost a škol k dítěti či žákovi v případě výskytu respiračních obtíží. V dané době se vycházelo i ze znalostí a doporučení Světové zdravotnické organizace a Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí, platných k předmětné době,“ doplnil mluvčí.
„Nikdy nemohlo jít rozhodně o jakékoliv nabádání k tomu, aby pacienti nebyli posíláni na testy. To je absolutní nesmysl, protože sama hygienická služba v rámci epidemiologických šetření již v té době indikovala stovky až tisíce kontrolních testů na covid-19 denně,“ doplnil.
Naopak upozornil na značný podstav hygieny. „V České republice byla vinou neuvážených zásahů v letech 2006 až 2012 personálně zredukována o plnou polovinu odborných zaměstnanců. Žádný jiný sektor veřejné správy takovýmto zásahem neprošel. Toto vše hygienická služba vydržela a přes všechny těžkosti nadále funguje a odvádí obrovský kus práce,“ sdělil.
„Pražští hygienici činí pro zvládání epidemiologické situace skutečné maximum – již více než rok usilovně pracují s vypětím všech svých fyzických i duševních sil. V našich řadách je převážná část žen, mnohdy maminek s malými dětmi,“ uzavřel Boubelík.
