Prevence dnes = méně nemocí zítra Zdroj: profimedia, ČTK
Prevence dnes = méně nemocí zítra
Prevence a včasná diagnostika představují jednu z nejsilnějších zbraní zdravotnictví proti závažným onemocněním – a v Česku zažívají zásadní modernizaci. Od rozšiřování screeningových programů přes digitalizaci sledování vyšetření až po robotické operace – všechny tyto kroky mají společný cíl: zachovat plnohodnotný život pro miliony lidí.
Zdroj: profimedia, ČTK
Co znamená prevence a screening
Prevenci rozlišujeme obvykle na primární (prevence vzniku onemocnění – zdravý životní styl, očkování) a sekundární, kterou tvoří právě screening – vyhledávání onemocnění v raném nebo přednádorovém stadiu. Screening je tak definován jako aktivní vyhledávání onemocnění, které ještě nemá příznaky, a může zachytit změny, než se rozvinou v plnohodnotné onemocnění. Význam takového přístupu je dvojaký: z individuálního hlediska – lepší prognóza pro pacienta, menší zásah. Z hlediska systému – snížení nákladů na léčbu pokročilého onemocnění. Ve světě i u nás je potvrzeno, že zavedené screeningové programy (např. prsu, děložního čípku, tlustého střeva) jsou efektivní nástroje.
Jak fungují screeningové programy v ČR
Screening karcinomu tlustého střeva a konečníku – od 50 let pro muže i ženy (např. stolní okultní test každoročně v některých skupinách, případně kolonoskopie).
Screening karcinomu prsu – u žen od 45 let, každé dva roky mamografie.
Screening karcinomu děložního hrdla – u žen po začátku sexuálního života, roční cytologie nebo HPV test.
Screening karcinomu prostaty - muži ve věku od 50–69 let.
Programy jsou plně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění a zdravotní pojišťovny podporují účast klientů.
Od roku 2024 se prevence v Česku rozšířila o další důležitý screening – tentokrát zaměřený na rakovinu prostaty Zdroj: ČTK, profimedia
Nejnovější je screening právě prostaty, od roku 2024. Lékaři tak mají větší šanci odhalit rakovinu včas – a pokud je nutná operace, často už přichází ke slovu špičková technologie. V některých nemocnicích totiž používají robotické systémy, které umí operovat s milimetrovou přesností a šetrněji než dřív. Výsledek? Méně bolesti, kratší pobyt v nemocnici a rychlejší návrat do života.
Velkým krokem vpřed je i digitalizace. Díky aplikaci EZ karta má každý občan přehled o svých vyšetřeních – od roku 2010 až po současnost. Aplikace ukáže, kdy jste byli na prohlídce naposledy, kdy byste měli jít znovu, a včas vám to i připomene. Chytré zdraví, které máte doslova v kapse.
Co ukazují čísla? Data mluví jasně.
Možná se ptáte: dobře, máme tu moderní screening, ale opravdu to lidé využívají? Odpověď není úplně jednoduchá. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky a Národního screeningového centra absolvuje vyšetření tlustého střeva zhruba každý třetí člověk, který by na něj měl nárok. A to je málo – především když si uvědomíme, že jde o jedno z nejčastějších a zároveň nejlépe preventabilních onkologických onemocnění.
Mezinárodní organizace OECD uvádí podobná čísla. Ve svém profilu Česka upozorňuje, že pokrytí kolorektálním screeningem je kolem 29 %. I když započítáme doplňkové formy testování, pořád zůstává velká část populace mimo systém.
U žen jsou čísla o něco příznivější. Screeningu rakoviny prsu nebo děložního čípku se pravidelně účastní zhruba 60 % žen ve věku 45–49 let. To je dobrý základ, ale pořád chybí třetina žen, které by na vyšetření měly chodit – a právě tam často hrozí, že nemoc nebude včas odhalena. Jinými slovy: screeningy fungují, ale potřebují, aby se do nich zapojilo více lidí. Technika a programy už existují – teď je potřeba, abychom je skutečně využívali.
Krok za krokem ke zdraví: Prevence a screening jako součást národního plánu obnovy Zdroj: profimedia, ČTK
Aplikace EZ karta – chytrý rádce pro zdraví
Představte si, že by vám někdo řekl přesně, kdy máte jít k lékaři. Připomněl by vám screening, ukázal, co už máte za sebou, a poradil, co dál. Tak přesně to dělá EZ karta – mobilní aplikace, která se stává nepostradatelným pomocníkem v oblasti prevence. Uživatel v ní najde kompletní přehled vyšetření – ať už jde o preventivní prohlídky, nebo screeningy rakoviny prsu, děložního hrdla, střev či prostaty. Aplikace ukáže i datum poslední návštěvy, doporučený interval pro další kontrolu a obsah vyšetření. Velkým přínosem je také propojení lékařů – díky sdílení dat praktický lékař ví, že jste byli na cytologii u gynekologa a nemusí vás znovu posílat, ani vás zbytečně zatěžovat. Tato vzájemná informovanost zlepšuje péči a šetří čas jak lékařům, tak pacientům.
Nová technika, nová šance
Není to jen o mobilech a aplikacích. Velké změny přináší i investice do zdravotnické infrastruktury. Díky Národnímu plánu obnovy vznikají nová centra onkologické prevence, modernizují se pracoviště a pořizuje se špičkové vybavení – od robotických chirurgických systémů po výkonné CT přístroje. Například screening plic se díky výpočetní tomografii stává mnohem přesnějším – a tím i účinnějším. A jak jsme psali výše, robotické operace u prostaty jsou dnes realitou. To vše znamená menší zásah, rychlejší uzdravení a hlavně – šanci zachytit nemoc včas.
Screening pro mladší: změna, která může zachránit životy
Od ledna 2026 dojde k důležité změně: věková hranice pro vstup do screeningu tlustého střeva se sníží z 50 na 45 let. Proč? Protože statistiky ukazují, že právě ve věkové skupině 45–50 let začíná výskyt zhoubných nádorů výrazně stoupat – a často jsou diagnostikovány pozdě. Díky digitálním registrům a analýzám bude možné screening v budoucnu ještě více přizpůsobit – nejen věku, ale i pohlaví nebo individuálním rizikovým faktorům. Prevence tak bude čím dál tím více šitá na míru.
Screeningu rakoviny prsu nebo děložního čípku se pravidelně účastní zhruba 60 % žen ve věku 45–49 let. Zdroj: Profiemdia, ČTK
Proč to celé dává smysl – nejen pro vás, ale i pro systém.
Co získává pacient? Když se nemoc zachytí včas, výhoda je obrovská:
Léčba bývá rychlá a méně náročná
Často se vyhne komplikacím a invazivním zákrokům
Život po léčbě zůstává kvalitní.
Co získává zdravotnictví?
I z pohledu systému je prevence trefou do černého.
Screening tlustého střeva včetně odstranění polypu – cca 8 000 Kč
Léčba pokročilého nádoru – až 1 milion Kč
Menší výdaje, menší zátěž, více zachráněných životů. Navíc díky dobře vedeným datům mohou odborníci lépe plánovat péči, odhalovat slabá místa a zacílit kampaně tam, kde jsou nejvíce potřeba.
Co nás ještě čeká a co musíme zlepšit?
Bez lidí, kteří na vyšetření opravdu přijdou, zůstane i nejlepší systém nevyužitý. Aktuální čísla ukazují, že třetina lidí nabídky screeningu vůbec nevyužívá. Důvodů je mnoho – od strachu, přes stud až po prosté zapomínání. A právě tady mohou pomoci digitální nástroje i osvětové kampaně. Navíc ne všude v Česku je péče stejně dostupná. V některých oblastech je účast na screeningu nízká i kvůli tomu, že lidé mají daleko k lékaři nebo nemají informace. Právě na tyto regiony je potřeba se zaměřit a vytvořit podmínky, aby prevence byla dostupná opravdu pro všechny.
Data ano – ale bezpečně
Digitalizace je skvělý pomocník, ale jen tehdy, když lidé věří, že jejich data jsou v bezpečí. Zajištění ochrany osobních údajů, technická bezpečnost i srozumitelná komunikace jsou klíčové. A samozřejmě – je třeba myslet i na ty, kteří s technologiemi tolik nekamarádí.
Co můžete udělat právě teď?
Ověřte si v EZ kartě nebo u svého lékaře, kdy vás čeká další preventivní prohlídka.
Pokud jste ve věkové skupině, která má nárok na screening, neodkládejte ho. Ptejte se svých lékařů, co všechno vám zdravotní pojištění pokrývá. Mluvte o screeningu s rodiči, partnery i kamarády – společně se nebojíme tolik.
A hlavně: neváhejte jít.
Mluvte o screeningu s rodiči, partnery i kamarády.
Moderní screening není o tom, že vás někdo nutí k doktorovi. Je to nabídka. Šance. Cesta, jak si udržet zdraví co nejdéle. V Česku máme výhodu – systém funguje, technologie máme, informace také.
Čtěte také
