ANALÝZA: Příměří mezi USA a Íránem přináší křehkou úlevu. Jaké otázky je třeba vyřešit?
Americký prezident Donald Trump oznámil dohodu mezi Spojenými státy a Íránem, která má dočasně zmrazit ozbrojený konflikt a obnovit klíčové námořní trasy v regionu. Přestože slibuje uvolnění napětí a stabilizaci energetických toků přes Hormuzský průliv, řada detailů zůstává nejasná a obě strany si podmínky vykládají odlišně. Největší otazníky dál visí nad íránským jaderným programem a ochotou všech aktérů příměří dlouhodobě dodržovat.
Americký prezident Donald Trump oznámil dohodu o ukončení války s Íránem. Ta by měla na 60 dní přerušit boje, zajistit volný průjezd ropných tankerů Hormuzským průlivem a ukončit americkou námořní blokádu. Viceprezident J. D. Vance řekl, že dohoda obsahuje také záruku, že Írán už nikdy nebude vyrábět, získávat ani kupovat jaderné zbraně. Energetická krize způsobená válkou, která měla globální ekonomické důsledky, by tak mohla skončit. Podpis takzvaného memoranda o porozumění se očekává v pátek ve Švýcarsku. Následovat má 60denní lhůta na vyjednání finální mírové dohody.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Má na to Amerika žaludek? USA plánovaly pozemní operaci v Íránu, Trump ji zastavil, píše CNN
Ohledně významu memoranda se ale již objevují rozdílné názory. USA říkají, že jakékoliv uvolnění íránských peněz nebo zrušení sankcí bude záviset na tom, jestli Írán bude dohodu skutečně dodržovat. Ten naopak tvrdí, že 60denní lhůta začne běžet až ve chvíli, kdy USA začnou vyplácet zmrazené miliardy z fondů. „Vzhledem k velké nedůvěře mezi nimi a vysokému napětí mezi Izraelem a Teheránem by už samotné udržení jednání až do podpisu dohody bylo považováno za výrazný úspěch,“ podotkl v analýze CNN reportér Stephen Collinson, který se zabývá děním v Bílém domě.
Čtěte také
„V podstatě jde jen o dočasné uklidnění situace mezi USA a Íránem. Horký konflikt se tím zastaví, ale vztahy se vrátí zpět do napjatého, ‚studeného‘ stavu. Zásadní problémy ale zůstávají nevyřešené a jen se odkládají na další jednání. A není příliš pravděpodobné, že se je podaří vyřešit během 60 dnů,“ popsal Karim Sadjadpour, vedoucí pracovník Carnegieho nadace pro mezinárodní mír.
Jakákoli dohoda o ukončení konfliktu je pozitivní zprávou. Nedostatek konkrétních informací ale podle analýzy CNN vyvolává tři zásadní otázky, které mohou ovlivnit budoucí mocenské uspořádání na Blízkém východě, historické hodnocení této války i odkaz prezidenta Donalda Trumpa:
Představuje znovuotevření průlivu a konec blokády pouze návrat k situaci před válkou, protože otázka íránského jaderného programu stále nemá řešení?
Přiblížil se Trump k uzavření lepší jaderné dohody, než byla ta, kterou vyjednala Obamova administrativa a kterou Írán dodržoval, dokud ji Trump během svého prvního mandátu nevypověděl?
A co je nejzásadnější, kromě snížení konvenční vojenské kapacity Íránu, dosáhla válka, kterou si většina Američanů nepřála a která vyvolala obrovské globální problémy, nějakých výsledků, které by ospravedlnily její cenu?
Napětí v regionu zdaleka nekončí. Íránský režim se totiž dlouhodobě vymezuje vůči Spojeným státům a Izraeli a rozpory mohou v budoucnu znovu vést k dalšímu ozbrojenému konfliktu.
Hormuz mohou ovlivnit i pojišťovny
Důležitým bodem mírové dohody je Hormuzský průliv. A zdá se, že Trump má jasno, píše deník The Guardian. „Tímto nařizuji otevření Hormuzského průlivu a zároveň okamžité zrušení námořní blokády Spojených států. Lodě světa, nastartujte motory. Nechte ropu plynout!“ uvedl v neděli Trump. Později ale dodal, že otevření klíčové cesty, kterou proudí asi pětina světové ropy, je podmíněno oficiálním podpisem dohody.
Čtěte také
Analytici ale podle CNN varují, že i když ceny ropy mohou klesat, náprava škod na zásobovacích potrubích bude trvat měsíce. „Můžete tvrdit, že Írán uzavřel Hormuzský průliv nebo že ho omezila americká blokáda, ale ve skutečnosti to ovlivňují hlavně pojišťovny. Dokud si nejsou jisté, že je přeprava bezpečná, nemusí pojistit ani obrovské tankery,“ podotkl Tom Kloza, hlavní energetický analytik společnosti Gulf Oil.
Libanon a Izrael jako důležití hráči
Dalším klíčovým bodem během úvodních jednání o příměří bylo, zda bude Libanon zahrnut do jakékoli dohody. Íránský náměstek ministra zahraničí Kazem Gharibabadi se ohledně rozsahu nedělní dohody vyjádřil jednoznačně a řekl: „Bylo vyhlášeno trvalé a okamžité ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu,“ uvedl Gharibabadi. „Obě strany vyhlásily okamžité a trvalé ukončení vojenských operací na všech frontách, včetně Libanonu,“ potvrdil zprostředkovatel dohody a pákistánský premiér Šehbáz Šaríf. Trump se ale o Libanonu vůbec nezmínil a zaměřil se téměř výhradně na Hormuzský průliv.
A důležitým hráčem je i Izrael, jehož premiér Benjamin Netanjahu má pravděpodobně své vlastní důvody k pokračování konfliktu s Íránem a jeho spojenci, včetně Hizballáhu v Libanonu. Jeho další vojenská akce by totiž mohla zhatit jakoukoli dohodu mezi USA a Íránem. A izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir v pondělí na sociální síti X uvedl, že Izrael není vázán dohodou mezi USA a Íránem. Podle něj je Izrael vděčný americkému prezidentovi a má rád Spojené státy, avšak „není banánovou republikou“, ale svobodným a svrchovaným státem.
„Pokaždé, když jsme podlehli mezinárodnímu tlaku na úkor bezpečnosti Izraele, zaplatili jsme za to krvavou daň i s úroky,“ dodal s tím, že izraelským cílem je zničení Hizballáhu a Izrael se proto nemůže stáhnout z žádného území, které jeho vojáci „dobyli a kde zničili teroristickou infrastrukturu“. „Dny, kdy Židé snášeli rány a mlčeli, jsou pryč. Už nikdy více,“ uvedl v závěru příspěvku. Podobně jako Ben Gvir také izraelský ministr obrany Jisrael Kac uvedl, že se Izrael nestáhne z území, která zabral v Libanonu a dodal, že pokud Írán kvůli vývoji v Libanonu zaútočí na Izrael, tak Izrael odpoví protiútokem.
Nevyřešený jaderný program
Zároveň se nezdá, že by byl vyřešen osud íránského jaderného programu, který je podle Trumpa klíčovým důvodem války. Írán dlouhodobě říká, že jeho jaderný program je mírový. Zároveň ale veřejně neoznámil, že by se vzdal obohaceného uranu, který má být podle odhadů uložen ve třech jaderných zařízeních. Tato zařízení byla loni vážně poškozena americkými útoky.
Čtěte také
Írán navíc zvýšil obohacování uranu a vyrobil přes 400 kilogramů materiálu, který už je velmi blízko úrovni potřebné pro jadernou zbraň. O tom, co se s tímto materiálem stane, se pravděpodobně bude rozhodovat jako o jedné z klíčových otázek v dalších širších jednáních.
Trump čelí velkému politickému tlaku, aby dosáhl lepší dohody, než jakou v minulosti zrušil. Během svého prvního funkčního období odstoupil od dohody s Íránem z roku 2015, kterou vyjednala Obamova administrativa. Ta výměnou za zrušení sankcí omezovala íránský jaderný program a umožňovala mezinárodní kontroly. Trump nyní varoval, že pokud Írán nedosáhne nové jaderné dohody, může čelit dalším americkým vojenským útokům.
Tisíce mrtvých a zraněných
Válka na Blízkém východě začala 28. února, kdy USA a Izrael provedly rozsáhlé letecké údery na íránské území zaměřené na vojenské vedení a jadernou infrastrukturu. Při operaci nazvané Epic Fury byl zabit nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí i řada dalších vrcholných představitelů režimu. Konflikt eskaloval do regionální války, do níž se zapojil i Libanon prostřednictvím hnutí Hizballáh a další státy regionu byly zasaženy íránskými odvetnými útoky.
Podle odhadů organizace HRANA zahynulo při americko-izraelských úderech nejméně 3 500 lidí a více než 20 tisíc bylo zraněno. Boje výrazně narušily globální ekonomiku, zejména kvůli uzavření Hormuzského průlivu, což vedlo k prudkému růstu cen energií, výpadkům v dopravě a odhadovaným miliardovým nákladům pro USA i světovou ekonomiku.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Skok do vody ruského vojáka nespasil. Ukrajinský dron ho pohřbil v lomu lavinou hlíny a kamení
vaclav.cerny@iprima.cz
