
Mladík podezřelý z plánování vražd v Plzni měl na seznamu tisíce jmen. Do vězení zřejmě nepůjde
Ukrajinské město Pripjať opuštěné po výbuchu jednoho z reaktorů jaderné elektrárny Černobyl nebo třeba italský ostrov Poveglia, jenž sloužil jako karanténní oblast během morové rány. Obě místa spadají do takzvaného „dark turismu“. Tento pojem vznikl v polovině devadesátých let a označuje cestování na místa spojená s nehodami a smrtí.
Ukrajinské výsadkové jednotky znovu získaly kontrolu nad jadernou elektrárnou v Černobylu. Po sociálních sítích se šíří fotografie vojáka, který k budově elektrárny umisťuje ukrajinskou vlajku.
V pondělí si připomínáme 35. tragické výročí černobylské jaderné katastrofy, která se udála na Ukrajině v bývalém Sovětském svazu 26. dubna 1986. Redakce Deutsche Welle se podívala na pět mýtů obestírajících neštěstí, se kterými se čas od času setkáváme.
26. duben 1986. Den, kdy došlo k nejhorší havárii v historii energetiky. Výbuch v jaderné elektrárně Černobyl na dlouhou dobu změnil koloběh světa. Dnes se na místo tragédie vypravují turisté. Mezi nimi byl i dvacetiletý student z Ukrajiny Viktor Pidhornyi, který se uzavřenou černobylskou zónu rozhodl prohlédnout „z druhé strany“.
Píše se 26. duben 1986, jadernou elektrárnu v ukrajinském Černobylu postihla obrovská exploze, která zapříčinila ničivý požár. Píše se 26. duben 2020, v okolí odstavené jaderné elektrárny znovu hoří. Požáry vypukly na začátku dubna a stále se je nepodařilo uhasit.