Rozhovor s cestovatelkou Kristýnou Audiovou
Ukrajinské město Pripjať opuštěné po výbuchu jednoho z reaktorů jaderné elektrárny Černobyl nebo třeba italský ostrov Poveglia, jenž sloužil jako karanténní oblast během morové rány. Obě místa spadají do takzvaného „dark turismu“. Tento pojem vznikl v polovině devadesátých let a označuje cestování na místa spojená s nehodami a smrtí.
Lokality dark turismu mohou sice děsit, ale šestadvacetiletého Roberta Švece naopak přitahují. „Návštěva temných míst mě vždy lákala mnohem víc než klasická turistika. Jako mladý jsem často chodil v noci na hřbitovy a v televizi sleduji převážně horory. Po dokončení školy bylo mým cílem dostat se do Pripjati. Tu jsem navštívil předminulé léto,“ říká Švec. Při pohledu na opuštěné oblasti u černobylské jaderné elektrárny cítil těžkou atmosféru.
Podle Švece je při návštěvě temných míst především důležité neodvážet si žádné suvenýry. „Znesvěcení památky je pro mě hřích. Stejná pravidla mám i při obyčejné turistice,“ prozrazuje.
Ostrov z kostí
Na dark turistice přitahuje cestovatele především fascinace smrtí. To vysvětluje i popularitu hororového žánru. Taková všetečnost občas přiměje nadšence navštívit místa, kam není snadné se dostat. „Zhruba před pěti lety jsem se dozvěděl o ostrově Poveglia. Během morové epidemie v 18. století sem Benátčané převáželi nemocné do izolace,“ vypráví nadšenec do temné turistiky Denis Staněk.
Většina nakažených tu umřela, a proto jsou základy Poveglie tvořeny kostmi více než 160 tisíc těl. Navíc zde v šedesátých letech minulého století fungovalo sanatorium, kde se na lidech prováděly nehumánní experimenty, například lobotomie.
Strašidelné zážitky lze najít i v Česku
S dark turismem se mohou setkat žáci i na základní škole. Příkladem jsou například exkurze do pevnosti Terezín nebo k památníku vypálených Lidic. Cestovní kanceláře zabývající se čistě temnou turistikou v Česku sice nejsou, ale velké množství obyčejných cestovek ozvláštnění v podobě silného zážitku nabízí.
„Pod nálepkou dark turismu žádné zájezdy nenabízíme, ale pořádáme školní zájezdy na místa spojená s druhou světovou válkou, která by se pod temnou turistiku zařadit dala,“ říká Miloš Pospíšil z cestovní agentury CK2.
Mapu míst, která sem spadají, připravila v roce 2008 agentura CzechTourism. Příznivce temného turismu v ní najde také lokality, kde podle pověr straší. Například na hradě Houska poblíž Mladé Boleslavi nebo na Hřbitově bláznů v pražských Bohnicích, kam se pohřbívali lidé z psychiatrické léčebny a který je považován za nejstrašidelnější v České republice.
Text je součástí mediálního projektu Generace 20 studentek a studentů Vyšší odborné školy publicistiky ve spolupráci se CNN Prima NEWS.
