První české „dítě ze zkumavky“ slaví 43 let. Dnes zvyšuje šanci na oplodnění AI
Ilustrační snímek Zdroj: Getty Images
Od chvíle, kdy se v Československu narodilo první „dítě ze zkumavky“, uplynulo 4. listopadu 43 let. K historickému momentu v roce 1982 došlo zásluhou týmu vedeného profesorem Ladislavem Pilkou, tehdejším přednostou Centra asistované reprodukce ve Fakultní porodnici Brno na Obilním trhu. Jeho práce znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v České republice přibližně pět tisíc dětí ročně. Změny by v budoucnosti mohla přinést umělá inteligence (AI).
Vizionář. Tak na profesora Pilku vzpomínají odborníci dnešní doby. „Dokázal změnit historii české medicíny. Bez jeho odvahy a víry, že to půjde i tady, bychom dnes nebyli tam, kde jsme,“ zdůraznil Marcel Štelcl, vedoucí lékař reprodukční kliniky ReproGenesis a člen Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP.
ČTĚTE TAKÉ: Finanční odměna? Většinu dárkyň vajíček motivuje pomoc neplodným, odhaluje průzkum
Na profesora Pilku osobně vzpomíná i Martina Novotná, specialistka na asistovanou reprodukci z brněnské kliniky Reprofit: „Byl to můj první přednosta, člověk s obrovským nadhledem a laskavostí. Jeho tým tehdy poprvé v celém východním bloku úspěšně provedl mimotělní oplodnění.“
Do pomoci promlouvá i AI
Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v podmínkách, které by dnes připomínaly spíše improvizaci, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí. „AI se v laboratořích už objevuje, ale zatím spíše ve fázi testování. Do běžné praxe bez kontroly člověkem se ještě dlouho nedostane. Přesto představuje velký krok vpřed,“ vzkázal Štelcl.
Čtěte také
Podle Štěpána Machače, předsedy Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP, je právě tato oblast velkou příležitostí do budoucna. „Umělá inteligence pomáhá s výběrem embryí, která mají největší šanci na uchycení. Tím se zvyšuje úspěšnost léčby,“ podtrhl. Asistovaná reprodukce se ale netýká jen technologií, proměnil se i profil pacientů.
„V současnosti tvoří většinu našich pacientek ženy starší 35 let. Dříve se léčba zaměřovala hlavně na neprůchodnost vejcovodů nebo poruchy ovulace, dnes je nejčastější příčinou věk – stárnutí vaječníků a nižší kvalita vajíček,“ doplnil Štelcl. Velkým tématem posledních let je také možnost zmrazení vajíček – takzvaný social freezing –, které ženám umožňuje uchovat si plodnost do budoucna.
Česko čekají změny
„Optimální je pro ženu otěhotnět mezi 25. a 35. rokem, ale právě až ve věku 28 až 30 let si ženy často uvědomí, že dítě chtějí – pokud ještě nejsou připravené, mohou si vajíčka nechat uchovat,“ popsal Machač. Podle Novotné je důležité, aby o této možnosti ženy věděly a mohly se rozhodnout samy. „Lepší je mít vajíčka uložená pro budoucnost, než později řešit dárcovský program,“ podotkla lékařka.
Čtěte také
Kromě medicínského pokroku se obor reprodukční medicíny připravuje na nové evropské odborné standardy, které mohou ovlivnit dostupnost i podmínky IVF.
„Evropská společnost pro lidskou reprodukci a embryologii (ESHRE) přijala novou direktivu, která by měla začít platit v roce 2027. Změny mají vést ke zvýšení kvality péče a sjednocení pravidel napříč Evropou,“ popsal Štelcl a pokračoval: „Česká centra už nyní splňují většinu požadovaných standardů, očekáváme však změnu v oblasti dárcovských programů – například přechod od anonymního k takzvanému otevřenému dárcovství, kdy si dítě může později vyžádat identitu dárce. Jak přesně se tato pravidla promítnou do české praxe, ještě uvidíme. Konkrétní výklad bychom měli znát do konce letošního roku.“
Čtěte také
Česká republika si i více než čtyři desetiletí od prvního úspěchu Pilky drží místo mezi světovou špičkou. „Asistovaná reprodukce dnes dokáže pomoci i tam, kde by to dříve nebylo možné. Zázraky, které profesor Pilka před čtyřiceti lety začal, pokračují dál – jen v modernější podobě,“ dodal Machač.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Past na děti v Šumperku: Pachatel na hřišti rozmísťuje hřebíky a vruty. Chlapec si roztrhl nohu
Věnuje se převážně zdravotnickým tématům. Komunikuje s crowdfundingovou platformou Donio a zpracovává sociální témata a texty, které pomáhají potřebným. Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Od roku 2025 se stala posilou editorského týmu CNN Prima NEWS. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
