Finanční odměna? Většinu dárkyň vajíček motivuje pomoc neplodným, odhaluje průzkum
Od doby, kdy na svět přišlo první uměle počaté „dítě ze zkumavky“, uplynulo 47 let. Dnes odborníci pomáhají neplodným párům stále častěji, a to i díky pomoci dárkyň vajíček. Svým rozhodnutím „anonymní hrdinky IVF“ nabízejí lidem cestu k vysněnému dítěti. Co je však motivuje? Právě to bylo předmětem dotazníkového šetření reprodukční kliniky Unica.
V České republice se potýká s neplodností zhruba každý pátý pár. K vysněnému rodičovství ovšem dnes přispívá nejen metoda mimotělního oplodnění (IVF) a odborníci z reprodukčních klinik, ale mnohdy i dárkyně.
ČTĚTE TAKÉ: Reprodukční zdraví? Zázraky neumíme, vzkazuje lékařka. Problém s plodností trápí i mladé
„Léčba darovanými vajíčky tvoří na naší klinice až 20 procent IVF cyklů. Bez ochoty dárkyň by tedy velká část párů neměla šanci na rodičovství. Výběr vhodné dárkyně je nicméně pečlivý a komplexní proces, při kterém je kladen důraz nejen na úspěšnost léčby, ale také na zdraví budoucího miminka i vzájemnou podobnost dárkyně a příjemkyně,“ přiblížil Tomáš Čepelák, primář pražské pobočky kliniky reprodukční medicíny Unica.
Samy jsou matkami, většinou
Klinika Unica před dvaadvaceti lety začala jako první v tuzemsku nabízet léčbu darovanými vajíčky a v současnosti disponuje největší databází dárkyň v České republice. Aby lépe porozuměla motivaci dárkyň, provedla průzkum v podobě dotazníkového šetření, do kterého se zapojilo přes 428 žen a jehož výsledky má redakce k dispozici.
Čtěte také
Téměř polovina z respondentek (48 procent) by vajíčka darovala opakovaně, přičemž takřka dvě třetiny žen (61 procent) jsou již samy matkami jednoho dítěte. I to by podle odborníků mohl být důvod, proč by polovina respondentek (49 procent) byla ochotna darovat svá vajíčka neplodným párům i v případě, že by byla zrušena kompenzace nákladů a ztráty ušlého výdělku.
Dárkyním jsou hrazeny náklady spojené s darováním – mohou tak získat kompenzaci například za cestovní výdaje, ušlý výdělek, náklady na hlídání dětí, stravné či jiné výdaje spojené s odběrem vajíček. Výše této náhrady se běžně pohybuje v rozmezí od 28 000 do 36 000 korun za jeden cyklus.
Dárkyně vajíček v dotazníkovém šetření přiblížily svou motivaci i postoj k finanční kompenzaci za proces darování. Zdroj: CNN Prima NEWS
Ukazuje se však, že důležitá je především touha pomoct neplodným párům.
„Problémy s početím bývají pro páry mnohdy nejen fyzicky, ale především psychicky velmi vyčerpávající. Dlouhé měsíce nejistoty a opakovaných pokusů o početí vyvíjejí velký tlak,“ připomněla ředitelka brněnské pobočky kliniky reprodukční medicíny Unica Helena Nohelová.
Řada dárkyň si tuto náročnou situaci uvědomuje. „A vnímá své rozhodnutí darovat vajíčka především jako formu pomoci neplodným párům – podobně jako při darování krve, plazmy či zařazení do registru dárců kostní dřeně,“ pokračovala.
Čtěte také
Pomoc neplodným jako hlavní motivace
Slova potvrzují i samotná data. Jako hlavní motiv stát se dárkyní uvedlo touhu pomoci neplodným párům 70 procent respondentek. Ze zbývajících respondentek ji pak jako další motiv označilo 31 procent oslovených.
Dárkyně vajíček v dotazníkovém šetření přiblížily svou motivaci i postoj k finanční kompenzaci za proces darování. Zdroj: CNN Prima NEWS
V 80 procentech se navíc jednalo o ženy mladší 30 let. „Nejnižší zastoupení, pouze 18 procent, mají dárkyně ve věku 18–21 let. Naopak největší část případů, tedy 35 procent, tvoří dárkyně v rozmezí od 26 do 29 let. Jsou to přesně ty dárkyně, které se již s neplodností a IVF léčbou setkaly mezi svými vrstevnicemi či kamarádkami,” jmenovala Nohelová.
Čtěte také
Kromě touhy pomoci neplodným párům respondentky uváděly jako hlavní důvod dárcovství také ženskou solidaritu (7 %). Kompenzace nákladů a ztráty ušlého výdělku byla faktorem pouze pro 16 procent z oslovených.
Dárkyně vajíček v dotazníkovém šetření přiblížily svou motivaci i postoj k finanční kompenzaci za proces darování. Zdroj: CNN Prima NEWS
Jako další motivy stát se dárkyní pak respondentky uváděly například možnost ověřit si vlastní zdravotní stav a plodnost (23 %), již zmiňovanou ženskou solidaritu (13 %), ale také zvědavost, jak probíhá celý proces darování (0,5 %).
Světový den IVF: Oslava medicíny i solidarity
První „dítě ze zkumavky“ na světě se narodilo 25. července 1978. Právě tento den se následně stal Světovým dnem IVF, který je připomínán nejen jako moment obrovského úspěchu reprodukční medicíny, ale také coby prostředek k osvětě.
Čtěte také
„Kolem umělého oplodnění stále panuje řada mýtů, pro spoustu párů je navíc těžké o tom, že podstupují IVF, mluvit. Jejich okolí na ně mnohdy kouká skrz prsty, společnost má tendenci stále na IVF pohlížet jako na něco nenormálního,“ podotkl Čepelák a pokračoval: „Neplodnost je přitom stále běžnějším problémem, se kterým se v Česku potýká každý pátý pár, a do budoucna těchto párů bude přibývat.“
Pokud se člověk či pár rozhodne vyhledat při početí dítěte pomoc u odborníků, musí přijít včas. Po 35. roce života plodnost u žen rapidně klesá. Dnes se však průměrný věk párů pohybuje kolem 37 let.
„A přestože si odborníci a technologie v oblasti reprodukční medicíny dovedou poradit s celou řadou překážek a zdravotních obtíží, biologické faktory hrají stále klíčovou roli,“ zdůraznila doktorka Kateřina Veselá, generální ředitelka společnosti REPROMEDA. V Česku se přitom pomocí asistované reprodukce rodí přibližně čtyři až pět procent dětí.
Čtěte také
„Světový den IVF nám tak pomáhá zvyšovat povědomí o reprodukční medicíně a zároveň je pro nás připomínkou, že asistovaná reprodukce nesouvisí jen s medicínskými zákroky, ale i projevem lidské solidarity a empatie,” doplnil Čepelák.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Neměl přežít, stal se ale zázrak. Hoch vážil jen 285 gramů, s průhlednou kůží. Je rekordmanem
Věnuje se převážně zdravotnickým tématům. Komunikuje s dárcovskou platformou Znesnáze a zpracovává sociální témata a texty, které pomáhají potřebným. Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Od roku 2025 se stala posilou editorského týmu CNN Prima NEWS. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
