Tisková konference kliniky GENNET o social freezingu
Za čtvrt století se průměrný věk prvorodiček posunul o pět let na současných třicet. Mladé ženy s mateřstvím nespěchají, mnohé z nich chtějí mít život pod kontrolou a rodinu zakládat až ve chvíli, kdy miminko přivedou do zajištěného a bezpečného zázemí. Ovšem věk je z hlediska reprodukčního zdraví neúprosně limitující. Právě z toho důvodu roste zájem o zamrazení pohlavních buněk, tedy spermií a vajíček. Tento proces se nazývá social freezing. Například klinika GENNET zaznamenala meziroční nárůst o 138 procent. V čem celý proces spočívá?
Mezi nejčastější priority současných mladých žen patří žít vědomě svůj život, vzdělávat se, vyniknout ve své profesi, být aktivní a zejména poznat samu sebe.
„Právě takové ženy často přicházejí na naši kliniku. Může se jednat také o pacientky, které ještě nepotkaly toho pravého partnera, s nímž by chtěly založit rodinu, ale zároveň se nechtějí vzdát role matky a předejít případným problémům s početím v budoucnosti,“ uvedla na tiskové konferenci Alena Šestinová, vedoucí lékařka IVF kliniky GENNET Praha 1.
ČTĚTE TAKÉ: Karlos Vémola a jeho žena Lela očekávají potomka. Už mají vybrané jméno
Věda a medicína jsou dnes schopny těmto obavám předejít, a to prostřednictvím social freezingu. „V poslední době této možnosti využívá stále více žen,“ pokračovala odbornice. Dokládají to nejen statistiky kliniky GENNET, kde zaznamenali meziroční nárůst o 138 procent, ale také data zdravotních pracovišť Velké Británie či Irska.
Cílem je lidi uvědomit
Ze zdravotního hlediska je optimální věk pro početí potomka u většiny žen kolem 25 let. Od 30 let ovariální rezerva – tedy množství vajíček ve vaječnících – přirozeně klesá a po 35. roce se šance na spontánní těhotenství snižuje zásadně. Klesá jak jejich počet, tak kvalita.
Ve věku 40 let otěhotní přirozenou cestou každý měsíc, kdy se o to snaží, jen zhruba pět procent žen a přibližně 70 procent těchto žen těhotenství nedosáhne. Zhruba u deseti procent žen dochází ke ztrátě plodnosti vlivem předčasného ovariálního selhání už před 35. rokem.
Vedle samotného problému s otěhotněním se u starších žen také rapidně zvyšuje riziko genetického postižení plodu, což potvrdil v pořadu K věci na CNN Prima NEWS také zástupce ředitele Ústavu pro matku a dítě v Praze Podolí profesor Ladislav Krofta. Šance na zdravého, přirozeně počatého potomka po čtyřicítce jsou tedy velmi nízké.
Ženy, kterým je mezi 20 a 30 lety, ale rodinu ještě neplánují, tak mohou „investovat“ do eliminace problémů s pozdějším početím právě třeba prostřednictvím zamrazení svých pohlavních buněk.
„Naším cílem je uvědomit lidi, že mají dítě počít včas. Cílem není zamrazit všechny buňky, ale aby lidé měli děti v mladším věku. Samozřejmě, je zde skupina žen, které to z různých důvodů nezvládnou, a pro ně je zde tato možnost, pojistka,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Šestinová.
Zamrazení vajíček odborníci doporučují ideálně do věku 35 let, tedy ve věku, kdy má proces smysl. „V případě, že je žena zdravá, tak samozřejmě může otěhotnět i přirozenou cestou a zamrazená vajíčka nemusí nikdy použít. Vitrifikované oocyty slouží jen jako ‚pojistka‘ plodnosti do budoucna a na šanci porodit zdravé miminko,“ doplnila lékařka.
K zamrazení vajíček se rozhodla také 33letá Simona, a to z důvodu klesajících hodnot ovariální rezervy, které jí vyšly v AMH testu. „Není to úplně dobré a zároveň stále nemám nikoho, s kým bych děti mohla mít. Ačkoliv vím, že bych miminko chtěla, tak nemám s kým a z toho důvodu jsem se rozhodla vajíčka zmrazit. Pro případ, že když partnera najdu, tak abych děti mít mohla – když to nepůjde přirozeně,“ vysvětlila.
Všem ženám doporučuje, aby si nechaly ovariální rezervu otestovat a zjistily, jak na tom jsou. „A v případě, kdy to není dobré, oslovily odborníka. Ideálně je nechat si poradit,“ dodala.
Jak celý proces probíhá?
Social freezing představuje techniku mrazení pohlavních buněk, která umožňuje jejich bezpečné uchování po mnoho let až desetiletí. Metoda tak umožňuje počít dítě i ve vyšším věku, kdy může být přirozené početí už problematické.
Ze statistik vyplývá, že ve věku, kdy žena potřebuje k otěhotnění nejvíce vajíček, jich její vaječníky produkují nejméně. S vyšším věkem se totiž mění poměr dobrých a špatných vajíček. Třicetiletá žena potřebuje k otěhotnění a narození dítěte průměrně šest vajíček. Ve věku 43 let toto číslo ale vzroste až na osmnáct vajíček.
Právě to je logika fungování IVF – umělého oplodnění –, kdy se díky získání většího počtu vajíček zvyšuje šance na vytvoření zdravého embrya a také důvod, proč úspěšnost IVF s věkem výrazně klesá.
ČTĚTE TAKÉ: Věkový trend se otáčí. Párů, kde je žena starší, je o 30 procent více. Na děti nespěchají
Social freezing na druhé straně nabízí možnost využít svá „mladší“ vajíčka třeba ve 40 letech. Šance na miminko jsou pak v tomto věku prakticky stejné jako v době, kdy byla vajíčka zmrazena.
Pokud se pacientka rozhodne proces podstoupit, zahájí se úvodní konzultací s IVF specialistou. Při ní se rozebírá zdravotní anamnéza ve vztahu k reprodukčnímu zdraví. Dalším krokem je hormonální stimulace, která obvykle začíná v prvních dnech nového cyklu s příchodem menstruace. „Cílem stimulace je vytvoření optimálního počtu folikulů, z nichž budou získána vajíčka,“ vysvětlila Šestinová.
Pokud žena užívá hormonální antikoncepci, je nutné ji po dobu jednoho cyklu vysadit, nitroděložní tělísko není pro tento proces překážkou.
Po přibližně deseti dnech hormonální stimulace se provádí samotný odběr vajíček. Zákrok probíhá v analgosedaci – jedná se o farmakologicky vyvolaný stav, při kterém jsou zcela odstraněny pocity strachu a stresu – nebo celkové narkóze a trvá přibližně 10–15 minut. Odběr se provádí pod ultrazvukovou kontrolou pomocí tenké jehly, která je zavedena přes pochvu k vaječníkům.
Po zákroku pacientka opouští kliniku zhruba po dvou hodinách v doprovodu dospělé osoby. Odebraná vajíčka nijak nesníží přirozenou ovariální rezervu ženy.
Následně jsou vajíčka zamrazena nejmodernější a nejšetrnější metodou – vitrifikací. „Tato technika zahrnuje rychlé ochlazení buněk na teplotu -196 °C během několika sekund. Při vitrifikaci se používají kryoprotektivní látky, které chrání buňky před poškozením. Oocyty jsou poté uskladněny v kryoskladu. Úspěšnost rozmrazení buněk po vitrifikaci je v GENNET 95 procent,“ dodal Miloš Černý, vedoucí lékař IVF kliniky GENNET Praha 7.
Kompletní cyklus, který zahrnuje veškerá potřebná vyšetření, odběr vajíček, jejich zamrazení a uchování na jeden rok, se pohybuje okolo 30 tisíc korun. Stimulační léky, které jsou k procesu potřeba, stojí okolo 20 tisíc korun. Pojišťovny tento zákrok hradí jen v případě onkologicky nemocných pacientek.
ČTĚTE TAKÉ: Roky toužila po dítěti a tlak okolí rostl. Díky IVF Katka porodila dceru, pak přišel „zázrak“
A co se s pohlavními buňkami děje, když se páru podaří otěhotnět přirozenou cestou a zamražené spermie ani vajíčka nevyužít? „Jedná se o reprodukční buňky klientů, takže to, co se s nimi bude dít, záleží na jejich rozhodnutí. Buď si je nechají do budoucna uchovány, nebo se rozhodnou uchování ukončit,“ vysvětlil klinický embryolog kliniky a vedoucí laboratoří IVF Radomír Křen. Odborníci zdůraznili, že nikomu jinému zamražené pohlavní buňky darovat nelze.
Akce pro veřejnost o social freezingu
K tématu social freezing připravila klinika také webinář, který se bude pro veřejnost vysílat on-line, a to 31. října od 16:00. Přihlásit se na něj bude možné na na stránkách kliniky. Všichni účastníci získají voucher v hodnotě 3000 korun na službu social freezing.
Další akcí, na kterou klinika zve, jsou Dny pro vaši budoucnost, které se budou konat ve dnech od 11. do 22. listopadu. Ty se vedle zamrazení reprodukčních buněk zaměří i na asistovanou reprodukci. Během těchto dnů mohou ženy v rámci standardní otevírací doby podstoupit AMH test zdarma.
Jedná se o krevní vyšetření, na základě kterého odhalí ovariální rezervu, nebo-li množství vajíček ve vaječníku. Určení této rezervy je velmi důležité při léčbě neplodnosti, protože říká, kolik vajíček mohou vaječníky ještě poskytnout k případnému oplodnění.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Odklad těhotenství? Ženy platí za vyrovnání se mužům, otcové jsou submisivnější, říká Krofta
