umělé oplodnění

Nejobávanější noční můru mnohých rodičů prožily dva páry z amerického Los Angeles. Při umělém oplodnění ve zkumavce totiž klinika omylem zaměnila jejich embrya, ženy tak porodily cizí dítě. Že došlo k záměně, zjistily až několik měsíců po porodu. Podle svých slov zažily trauma, s nímž se jen těžko dokážou vyrovnat. Kliniku se proto rozhodli zažalovat.

Karcinom prsu patří mezi nejčastější nádorová onemocnění u žen v Česku. Stále častěji se dotýká i mladších žen 45 let. V Česku každoročně onemocní nádorem prsu kolem sedmi tisíc žen. Lékaři stále apelují na prevenci, která zachraňuje životy. Protože čím dříve je nádor odhalen, tím vyšší je šance na plné uzdravení. Petra Svobodová je jednou z mnoha žen, které si tuto diagnózu vyslechly už před třicítkou. Jak zvládla léčbu vysoce agresivního nádoru? A proč se karcinom u mladých žen objevuje stále častěji?

Lesbické páry nemají přístup k asistované reprodukci, dle zákona totiž potřebují souhlas muže. To podle lékařky Džamily Stehlíkové brání některým ženám počít dítě bezpečnou cestou. Na takovou skutečnost upozornila i nedávno vydaná příručka, která ale podle předsedkyně Aliance pro rodinu Jany Jochové nabádá ženy, aby zákon „obcházely“, uvedla v pořadu 360° Michala Půra na CNN Prima NEWS.

Koronavirová epidemie pravděpodobně negativně ovlivní počet dětí narozených po umělém oplodnění. Švédské spermobanky totiž čelí nedostatku potřebného materiálu, protože tamní dárci spermatu se kvůli obavám z nakažení koronavirem vyhýbají nemocnicím, kam dříve své sémě chodívali darovat.

Počít dítě není vždy tak snadné, jak si mnoho lidí myslí. Stále více párů tak vkládá naději do center asistované reprodukce s vědomím, že když to nejde přirozeně, pomohou lékaři. V Česku se s neplodností potýká přibližně 15 procent párů, mezi které patří i 37letá Jana s 40letým Romanem. Když ani po třech letech snažení miminko nepřicházelo, touha po velké rodině se nakonec rozplynula a zůstalo jediné přání – mít alespoň jedno zdravé dítě. Nakonec zvolili cestu umělého oplodnění.

Většina párů věří, že se stanou rodiči. Když miminko nepřichází, obracejí se na lékaře a často končí v centrech asistované reprodukce. Ale ani umělé oplodnění není řešení pro všechny. Pak se nabízí cesta osvojení neboli adopce. Právě tento pojem má nálepku „problémové děti“ nebo cesta poslední záchrany. Co adopce obnáší a na co se musí páry připravit? Přečtěte si příběh manželů, kteří čekali na dítě 12 let, a také odpovědi odborníků na to, jak adopce probíhá a na co se připravit.

Páry, kterým se nedaří počít přirozeně, často končí v rukou lékařů z oboru asistované reprodukce. Jejich zdravotní dokumentace se začne zaplňovat různými záznamy z vyšetření. V mnoha případech lékaři nenajdou příčinu, přesto zahajují automaticky léčbu pomocí asistované reprodukce. Nikdo už ale neřeší psychickou stránku, která má na početí obrovský vliv. Jak konkrétně ovlivňuje psychika schopnost početí a proč některé ženy otěhotní přirozeně ve chvíli, kdy adoptují dítě?

Mezinárodnímu týmu vědců v německém safariparku se podařilo odebrat dvanáct vajíček samici nosorožce bílého jižního a vytvořit z nich čtyři embrya. To by mohlo pomoci při záchraně mnohem více ohroženého poddruhu nosorožců bílých severních. Aplikovat umělé oplodnění u dvou posledních samic žijících v Keni se pokouší tým vědců pod vedením Safari Parku Dvůr Králové.

Česko se stalo oblíbeným cílem cizinek, které touží po vlastním miminku, ale nedaří se jim to přirozenou cestou. Láká je vysoká kvalita za rozumnou cenu. Právě reprodukční centra jsou jednou z nejvíce postižených oblastí po koronavirové pandemii. Kvůli zavřeným hranicím přišla velká část klinik o stamiliony korun.

Cesta za miminkem může být někdy hodně trnitá. Své o tom ví i Katka s Milanem, kterým život připravil do cesty několik překážek. Rakovinu, umělé oplodnění i ztrátu nenarozených dvojčátek. I přesto všechno neztratili optimismus a dnes jsou rodiči dvou zdravých dětí.