umělé oplodnění

V Česku se minulý rok narodilo nejméně dětí od vzniku samostatné České republiky. Je to způsobeno nejen odkládáním mateřství na pozdější roky, ale také narůstající neplodností, a to jak žen, tak mužů. Ženy si proto čím dál častěji nechávají zmrazit vlastní vajíčka na pozdější použití, například na dobu, kdy už mají zajištěnou kariéru.

Česko se dle odborníků nachází v demografické krizi, to už je známý fakt. Počet živě narozených dětí každým rokem dramaticky klesá a ani vyhlídky do budoucnosti nejsou příliš „růžové“. Ačkoliv existují nástroje jako zmrazení vajíček nebo umělé oplodnění, páry úspěšnosti početí nejdou příliš naproti. Důvodem bývají věk, otálení s vyhledáním pomoci, finanční nejistota, nezdravý životní styl, a navíc tu jsou „avoiders“. Jedná se o mladé lidi, kteří se založení rodiny zcela vzdávají.

Ve spojitosti s plodností se v posledních letech pomyslná záře reflektorů zaměřuje zejména na starší páry, které hledají pomoc na specializovaných klinikách – problém se však týká i mladých. Jak vyplynulo z téměř deseti tisíc on-line dotazníků Nadačního fondu ProPlodnost, vysoce rizikové faktory se potvrdily u téměř čtvrtiny žen a poloviny mužů. Podle odborníků chybí osvěta. Panuje také mýtus, že medicína umí zázraky. „V různých oborech je to pravda, u reprodukčního zdraví však zatím zázrak nemáme,“ zdůraznila Hana Višňová, vedoucí lékařka kliniky IVF CUBE a odborná garantka fondu.

Za čtvrt století se průměrný věk prvorodiček posunul o pět let na současných třicet. Mladé ženy s mateřstvím nespěchají, mnohé z nich chtějí mít život pod kontrolou a rodinu zakládat až ve chvíli, kdy miminko přivedou do zajištěného a bezpečného zázemí. Ovšem věk je z hlediska reprodukčního zdraví neúprosně limitující. Právě z toho důvodu roste zájem o zamrazení pohlavních buněk, tedy spermií a vajíček. Tento proces se nazývá social freezing. Například klinika GENNET zaznamenala meziroční nárůst o 138 procent. V čem celý proces spočívá?

Exprezident Donald Trump překvapil v rozhovoru pro NBC, když se vyslovil pro podporu umělého oplodnění a zároveň nadnesl možnost, že by úkon platil stát. Dosud přitom brnkal spíše na struny konzervativnějších voličů, kteří umělé oplodnění odmítají – stejně tak i potraty, které jsou významným tématem celých voleb.

Mladá žena po boku staršího zajištěného muže – to byli ještě nedávno typičtí nastávající rodiče. V současné době se ale trend začíná obracet a přibývá žen, které se zamilovaly do mladšího muže a rozhodly se s ním založit rodinu. Vidět je to zejména u klientů reprodukčních klinik, kam tyto páry směřují ve chvíli, kdy se jim nedaří počít dítě. Jak odhalují data Clayo Clinic, od roku 2019 se počet starších pacientek, které na kliniku přijdou s mladším partnerem, zvýšil zhruba o 30 procent.

Australský stát Queensland nařídil čistku zmrazených spermií v místních spermobankách poté, co audit provedený tamním zdravotnickým dohledem zjistil, že téměř u poloviny vzorků hrozí riziko chybné identifikace. Takové záměny mohou rodiče a děti dárců připravit o klíčové genetické informace a navíc hrozí nebezpečí náhodného incestu, napsal ve středu zpravodajský server BBC News.

Měsíc červen byl Světovou zdravotnickou organizací (WHO) vyhlášen měsícem reprodukčního zdraví. Při té příležitosti se nezisková organizace Loono zaměřila na problematiku neplodnosti. Zhruba každý pátý pár má problémy s otěhotněním. Ve 40 procentech je problém na straně ženy, ve 40 procentech na straně muže a ve 20 procentech u obou z nich. Jak neplodnosti předcházet, proč nezapomínat na zdravý životní styl a kdy vyhledat pomoc odborníka?

Tři roky se Kateřina z Ostravy s manželem pokoušela přirozenou cestou otěhotnět. Marné pokusy nakonec vyústily v to, že se pár rozhodl podstoupit umělé oplodnění (IVF). Kvůli nepříjemné zkušenosti s klinikou se však rozhodli ve svých snahách svépomocí pokračovat. K frustraci z nezdarů se připojil i tlak okolí a příbuzných, kteří na pár nevybíravě tlačili slovy: „Už byste mohli založit rodinu.“ Trvalo další tři roky, než se Kateřina odhodlala oslovit jinou reprodukční kliniku. Díky IVF se jí nakonec narodilo vytoužené miminko, dcera. A další asistovaná reprodukce nakonec nebyla třeba, přišel „zázrak“.

Až pět procent českých dětí se narodí pomocí asistované reprodukce (IVF). Vyplývá to z dat Národního registru asistované reprodukce. Podle lékařů bude počet dětí „ze zkumavky“ i nadále růst, především kvůli společenskému trendu zakládat rodinu v pozdějším věku. Situaci už nyní ovlivňuje umělá inteligence, která podle ředitelky reprodukční kliniky REPROMEDA Kateřiny Veselé sehraje v oblasti umělého oplodnění významnou roli.

Obavy z budoucnosti trápí stále více mladých párů. Rodičovství odkládají na později, věk pak ale může početí zkomplikovat. Loni se v tuzemsku podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) narodilo přibližně 91 tisíc dětí, což je nejméně za posledních 22 let. Pomoc tak lidé mnohdy hledají na klinikách asistované reprodukce. Ty jsou sice jednou z cest, jak klesající trend porodnosti zmírnit, celkovou situaci ale podle expertů nezachrání.

Jacka Nunna zajímaly pouze výsledky matčiných genetických testů. Úplnou náhodou však přišel k nečekanému zjištění. Jeho biologický dědeček byl jedním z nejplodnějších dárců spermatu na světě, a zanechal mu tak tisíce příbuzných.