asistovaná reprodukce

Rutinní vyšetření obrátilo devětatřicetileté Victorii Hillové život vzhůru nohama. Kvůli zdravotním problémům, kterými netrpěl ani jeden z jejích rodičů, si nechala provést genetické vyšetření. Tak zjistila, že má nejen mnohem více sourozenců než jednoho dvaadvacetiletého bratra, s nímž vyrůstala. Jedním z nich byl dokonce její přítel ze střední školy, se kterým měla intimní vztah, píše web CNN.

Před jednačtyřiceti lety hrdinský čin, dnes běžná součást medicíny. Od 4. listopadu 1982, kdy se u nád narodilo první dítě „ze zkumavky“, došlo v oboru reprodukční medicíny ke značnému pokroku. Asistovaná reprodukce (IVF) pomáhá každý rok tisícům párů s početím. Například Andree z Ostravy, která má i po pěti samovolných potratech druhou dceru.

Celou dobu našeho soužití jsem chtěl děti. V rozhovoru pro Blesk to ke vztahu s modelkou Taťánou Kuchařovou uvedl hudebník a herec Ondřej Brzobohatý. Reagoval tak na informace v církevní žalobě. V ní se mimo jiné uvádí, že pro Kuchařovou mělo údajně být podmínkou k uzavření sňatku založení velké rodiny. Modelčina touha po potomcích však podle Brzobohatého přišla až těsně před rozvodem. Vyjádřil se také ke slovům, že jeho plodnost není v pořádku.

Přestože napoprvé Jana (39 let) z Brna otěhotněla rychle a spontánně, druhé dítě se nedařilo. Po několika měsících neúspěšného snažení se s manželem obrátili na asistovanou reprodukci. Takzvaná sekundární neplodnost postihuje jeden z pěti českých párů a tento počet stále roste. Jak tuto situaci zvládnout po psychické stránce a kdy je vhodné navštívit lékaře? Na to se CNN Prima NEWS zeptala lékaře z reprodukční kliniky.

Stovky žen si nechávají každoročně zamrazit svá vajíčka na klinikách asistované reprodukce. Důvody jsou různé. Některé si tak chtějí „pojistit“ mateřství, které odkládají, jiné podstupují zákrok kvůli zdravotním potížím, například z důvodu léčby rakoviny. Co všechno musí žena, která si chce nechat zamrazit svá vajíčka, podstoupit a jaké jsou šance na otěhotnění? Na to se CNN Prima NEWS zeptala odborníka na asistovanou reprodukci Štěpána Machače.

Lesbické páry nemají přístup k asistované reprodukci, dle zákona totiž potřebují souhlas muže. To podle lékařky Džamily Stehlíkové brání některým ženám počít dítě bezpečnou cestou. Na takovou skutečnost upozornila i nedávno vydaná příručka, která ale podle předsedkyně Aliance pro rodinu Jany Jochové nabádá ženy, aby zákon „obcházely“, uvedla v pořadu 360° Michala Půra na CNN Prima NEWS.

Počít dítě není vždy tak snadné, jak si mnoho lidí myslí. Stále více párů tak vkládá naději do center asistované reprodukce s vědomím, že když to nejde přirozeně, pomohou lékaři. V Česku se s neplodností potýká přibližně 15 procent párů, mezi které patří i 37letá Jana s 40letým Romanem. Když ani po třech letech snažení miminko nepřicházelo, touha po velké rodině se nakonec rozplynula a zůstalo jediné přání – mít alespoň jedno zdravé dítě. Nakonec zvolili cestu umělého oplodnění.

Většina párů věří, že se stanou rodiči. Když miminko nepřichází, obracejí se na lékaře a často končí v centrech asistované reprodukce. Ale ani umělé oplodnění není řešení pro všechny. Pak se nabízí cesta osvojení neboli adopce. Právě tento pojem má nálepku „problémové děti“ nebo cesta poslední záchrany. Co adopce obnáší a na co se musí páry připravit? Přečtěte si příběh manželů, kteří čekali na dítě 12 let, a také odpovědi odborníků na to, jak adopce probíhá a na co se připravit.

Páry, kterým se nedaří počít přirozeně, často končí v rukou lékařů z oboru asistované reprodukce. Jejich zdravotní dokumentace se začne zaplňovat různými záznamy z vyšetření. V mnoha případech lékaři nenajdou příčinu, přesto zahajují automaticky léčbu pomocí asistované reprodukce. Nikdo už ale neřeší psychickou stránku, která má na početí obrovský vliv. Jak konkrétně ovlivňuje psychika schopnost početí a proč některé ženy otěhotní přirozeně ve chvíli, kdy adoptují dítě?