asistovaná reprodukce

Již 42. narozeniny oslaví 4. listopadu první „dítě ze zkumavky“, které se v tehdejším Československu narodilo v roce 1982. Chlapec byl nejen prvním dítětem narozeným pomocí umělého oplodnění v tuzemsku, ale také v tehdejším východním bloku. Za přelomovým počinem, který dnes patří mezi běžnější součást pomoci ve snaze založit rodiny, stál brněnský gynekolog a profesor Ladislav Pilka, který zemřel před deseti lety. Dnes v Česku využívají asistovanou reprodukci tisíce párů ročně. Splnit si sen o založení rodiny pomohla například Kristýně z Brna, která dnes čeká již druhého potomka.

Sociální tlak, který je na ženu v dnešní době a v ekonomicky vyspělé společnosti vyvíjen, má svou cenu. Aby se vyrovnala mužům, byla minimálně stejně dobrá a měla adekvátní výkony v práci – za to platí odsouváním reprodukce. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to uvedl zástupce ředitele Ústavu pro matku a dítě v Praze Podolí profesor Ladislav Krofta. Vysvětlil, jaká zdravotní úskalí s sebou odklad těhotenství přináší a jaké problémy při založení rodiny provázejí muže. Otcové podle jeho názoru začínají být do jisté míry submisivnější.

Mladá žena po boku staršího zajištěného muže – to byli ještě nedávno typičtí nastávající rodiče. V současné době se ale trend začíná obracet a přibývá žen, které se zamilovaly do mladšího muže a rozhodly se s ním založit rodinu. Vidět je to zejména u klientů reprodukčních klinik, kam tyto páry směřují ve chvíli, kdy se jim nedaří počít dítě. Jak odhalují data Clayo Clinic, od roku 2019 se počet starších pacientek, které na kliniku přijdou s mladším partnerem, zvýšil zhruba o 30 procent.

Měsíc červen byl Světovou zdravotnickou organizací (WHO) vyhlášen měsícem reprodukčního zdraví. Při té příležitosti se nezisková organizace Loono zaměřila na problematiku neplodnosti. Zhruba každý pátý pár má problémy s otěhotněním. Ve 40 procentech je problém na straně ženy, ve 40 procentech na straně muže a ve 20 procentech u obou z nich. Jak neplodnosti předcházet, proč nezapomínat na zdravý životní styl a kdy vyhledat pomoc odborníka?

Tři roky se Kateřina z Ostravy s manželem pokoušela přirozenou cestou otěhotnět. Marné pokusy nakonec vyústily v to, že se pár rozhodl podstoupit umělé oplodnění (IVF). Kvůli nepříjemné zkušenosti s klinikou se však rozhodli ve svých snahách svépomocí pokračovat. K frustraci z nezdarů se připojil i tlak okolí a příbuzných, kteří na pár nevybíravě tlačili slovy: „Už byste mohli založit rodinu.“ Trvalo další tři roky, než se Kateřina odhodlala oslovit jinou reprodukční kliniku. Díky IVF se jí nakonec narodilo vytoužené miminko, dcera. A další asistovaná reprodukce nakonec nebyla třeba, přišel „zázrak“.

Až pět procent českých dětí se narodí pomocí asistované reprodukce (IVF). Vyplývá to z dat Národního registru asistované reprodukce. Podle lékařů bude počet dětí „ze zkumavky“ i nadále růst, především kvůli společenskému trendu zakládat rodinu v pozdějším věku. Situaci už nyní ovlivňuje umělá inteligence, která podle ředitelky reprodukční kliniky REPROMEDA Kateřiny Veselé sehraje v oblasti umělého oplodnění významnou roli.

Obavy z budoucnosti trápí stále více mladých párů. Rodičovství odkládají na později, věk pak ale může početí zkomplikovat. Loni se v tuzemsku podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) narodilo přibližně 91 tisíc dětí, což je nejméně za posledních 22 let. Pomoc tak lidé mnohdy hledají na klinikách asistované reprodukce. Ty jsou sice jednou z cest, jak klesající trend porodnosti zmírnit, celkovou situaci ale podle expertů nezachrání.

Rutinní vyšetření obrátilo devětatřicetileté Victorii Hillové život vzhůru nohama. Kvůli zdravotním problémům, kterými netrpěl ani jeden z jejích rodičů, si nechala provést genetické vyšetření. Tak zjistila, že má nejen mnohem více sourozenců než jednoho dvaadvacetiletého bratra, s nímž vyrůstala. Jedním z nich byl dokonce její přítel ze střední školy, se kterým měla intimní vztah, píše web CNN.

Před jednačtyřiceti lety hrdinský čin, dnes běžná součást medicíny. Od 4. listopadu 1982, kdy se u nád narodilo první dítě „ze zkumavky“, došlo v oboru reprodukční medicíny ke značnému pokroku. Asistovaná reprodukce (IVF) pomáhá každý rok tisícům párů s početím. Například Andree z Ostravy, která má i po pěti samovolných potratech druhou dceru.

Celou dobu našeho soužití jsem chtěl děti. V rozhovoru pro Blesk to ke vztahu s modelkou Taťánou Kuchařovou uvedl hudebník a herec Ondřej Brzobohatý. Reagoval tak na informace v církevní žalobě. V ní se mimo jiné uvádí, že pro Kuchařovou mělo údajně být podmínkou k uzavření sňatku založení velké rodiny. Modelčina touha po potomcích však podle Brzobohatého přišla až těsně před rozvodem. Vyjádřil se také ke slovům, že jeho plodnost není v pořádku.

Přestože napoprvé Jana (39 let) z Brna otěhotněla rychle a spontánně, druhé dítě se nedařilo. Po několika měsících neúspěšného snažení se s manželem obrátili na asistovanou reprodukci. Takzvaná sekundární neplodnost postihuje jeden z pěti českých párů a tento počet stále roste. Jak tuto situaci zvládnout po psychické stránce a kdy je vhodné navštívit lékaře? Na to se CNN Prima NEWS zeptala lékaře z reprodukční kliniky.

Stovky žen si nechávají každoročně zamrazit svá vajíčka na klinikách asistované reprodukce. Důvody jsou různé. Některé si tak chtějí „pojistit“ mateřství, které odkládají, jiné podstupují zákrok kvůli zdravotním potížím, například z důvodu léčby rakoviny. Co všechno musí žena, která si chce nechat zamrazit svá vajíčka, podstoupit a jaké jsou šance na otěhotnění? Na to se CNN Prima NEWS zeptala odborníka na asistovanou reprodukci Štěpána Machače.