reklama

TGM byl před sto lety poprvé řádně zvolen prezidentem. Porazil německého teologa

T. G. Masaryk
Foto:

První skutečná volba prezidenta nově zformovaného Československa (ČSR) proběhla až 29 měsíců po vzniku státu. Ano, v čele země stál už od 14. listopadu 1918 Tomáš Garrigue Masaryk, ale ten se stal prezidentem jednomyslnou aklamací na návrh předsedy Revolučního národního shromáždění Karla Kramáře. Na první skutečnou volbu si Československo muselo počkat do 27. května 1920.

reklama

Tomáš Garrigue Masaryk rozhodně nebyl z těch, kdo by se volebnímu souboji o post prezidenta vyhýbal. Poprvé byl prezidentem Československé republiky zvolen v nepřítomnosti, jeho mandát navíc nebyl nijak časově omezený. Revoluční národní shromáždění bylo složeno z poslanců říšské rady již zaniklého Rakouska-Uherska a chyběli v něm zástupci německé a maďarské menšiny, o Rusínech nemluvě. Vše se odehrávalo na základě prozatímní ústavy.

Nová ústava a první volby

Za této situace se na první řádnou volbu prezidenta mnohonárodnostního státu v květnu 1920 soustředila značná pozornost tím spíše, že šlo o vyvrcholení spěšného a ne zrovna jednoduchého procesu legalizace zákonodárné a výkonné moci. Na jeho začátku se už 15. června 1919 podařilo zorganizovat komunální volby, které se tak staly vůbec prvními volbami v nově vzniklém Československu – přestože se volilo jen v Čechách, na Moravě a v části Slezska.

Volby s přehledem vyhrála Československá sociálně demokratická strana dělnická (32,5 %) následovaná Československou stranou socialistickou (17,3 %). Vzhledem k posílení levice došlo 8. června k rekonstrukci vlády, v jejímž čele stanul sociálnědemokratický politik Vlastimil Tusar (takzvaná rudo-zelená koalice socialistů a agrárníků).

Teprve 29. února 1920 se podařilo přijmout novou ústavu, která přesně vymezovala pravomoci prezidenta. Ten byl volen na sedm let a stát se jím mohl občan ČSR starší 35 let. Podle § 57 nového ústavního zákona „ku platnosti volby jest třeba přítomnosti nadpoloviční většiny úhrnného počtu členů sněmovny poslanecké i senátu v čas volby a třípětinové většiny přítomných“.

Volby do nově ustaveného Národního shromáždění se konaly až v dubnu 1920, přičemž volby do poslanecké sněmovny se odehrály v neděli 18. dubna 1920 a volby do senátu 25. dubna 1920. Volební právo měly poprvé i ženy, podařilo se zvolit 423 z ústavou předepsaných 450 poslanců a senátorů. Ani v těchto volbách ještě nevolila Podkarpatská Rus a navíc byla ve hře místa pro dodatečnou kooptaci legionářů.

Absolutním vítězem voleb se stala sociální demokracie, když získala 74 mandátů (celkově přes 1,59 milionu hlasů, tedy 25,7 %).

Vzhůru do Rudolfina

V první skutečné volbě do funkce prezidenta byl Masaryk očekávaným, nikoliv však jediným kandidátem. Jeho hlavním vyzývatelem se stal kandidát německé menšiny, teolog a rektor německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze August Naegle (1869–1932). Dalšími kandidáty pak byli pozdější generální tajemník tehdy ještě neexistující Komunistické strany Československa (KSČ) Alois Muna a rovněž budoucí komunista Antonín Janoušek.

V budově pražského Rudolfina, kde zasedalo Národní shromáždění, se 27. května 1920 sešlo 423 volitelů, kteří odevzdali 411 platných hlasů. Ke zvolení prezidentem bylo třeba získat 247 hlasů (třípětinová většina), Masaryk jich obdržel hned v prvním kole 284. August Naegle získal hlasy 61 volitelů, takže pro něj zdaleka nehlasovala kompletní německá menšina (v sále bylo 109 německých poslanců a senátorů). Ještě hůř dopadli oba levicoví kandidáti – Muna získal 4 a Janoušek pouhé 2 hlasy.

Německá nota

Tomáš Garrigue Masaryk tak byl zvolen na sedm let prezidentem Československa, samotná volba se ale neobešla bez komplikací. Postaraly se o to národnostní spory. V měsících a týdnech v německém pohraničí Československa protestovali Němci proti tomu, že je mezinárodní dohody zařadily do nově vytvořeného státu. Proti nepokojům zasahovala armáda a nejméně padesát lidí bylo zastřeleno.

V rámci předvolebních vyjednávání se část německých poslanců odmítla postavit za všeobecně přijímaného Masaryka a předsedající sociální demokrat František Tomášek jim tuto „neloajalitu“ oplatil tím, že schůzi řídil pouze v českém jazyce. Navíc při vyvolávání jednotlivých poslanců a senátorů, aby přistoupili k volbě, používal u německých volitelů zásadně české ekvivalenty jejich křestních jmen.

Spekulace o tom, jak by se Československo vyvíjelo, kdyby v jeho čele stanul německý prezident, nechme stranou. Tomáš Garrigue Masaryk byl zvolen podle ústavy, ovšem zjevně proti vůli části německé menšiny a bez účasti Rusínů. Pro mnohonárodnostní stát, kterým Československo bylo, šlo o důležitý precedens.

reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Opozice

Milion chvilek volá po společné opoziční stínové vládě. Nejde to, reagují politici

Milion chvilek volá po společné opoziční stínové vládě. Nejde to, reagují politici

Předseda spolku Milion chvilek pro demokracii Mikuláš Minář pro CNN Prima NEWS uvedl, že by uvítal, kdyby opozice vytvořila společnou stínovou vládu. Ta by dle něj oponovala vládě ANO a ČSSD s podporou KSČM. Už dříve spolek vyzval, aby demokratická opozice spolupracovala, a přeje si její vítězství v příštích volbách. CNN Prima NEWS zjišťovala, co si o návrhu na stínovou vládu myslí předsedové opozičních stran.

Donald Trump

Lůza nevymaže naši historii a kulturu, opřel se do radikální levice Trump

Lůza nevymaže naši historii a kulturu, opřel se do radikální levice Trump

  • Aktualizováno před 2 hodinami

Americký prezident Donald Trump se při příležitosti připomenutí Dne nezávislosti tvrdě pustil do demonstrantů, kteří v posledních týdnech pustošili americká města. V projevu před památníkem Mount Rushmore řekl, že cílem radikálů není lepší Amerika, ale její konec. Podle něj jsou děti ve školách učeny a vedeny k nenávisti vůči Americe. Demokraté plánovanou akci označili již dříve za oslavu bílé nadvlády. Trump je mimo jiné kritizován i za pořádání projevů v době prudkého nárůstu nakažených nemocí COVID-19.

reklama
Vědecké objevy v obrazech: Optická čočka z pavučiny, cukr pro 3D tisk a další
Státní kasa pyká za neoprávněné zajišťovací příkazy. Firmy dostaly zpět 127 milionů
Šikana mezi vězni: Odsouzenému ostatní propichují ušní bubínky nebo strhávají nehty
reklama
reklama
Cestují po světě a vydělávají na Instagramu. Jak žít jako oni? Raquel a Miquel radí

Nový den

Domácí zpravodajství

Musím si vzít toho slovinského premiéra. Babiš přerušil telefonátem tiskovku
Děti v rozpáleném autě volaly maminku. Rodiče se divili, proč to strážníci řeší
Další články
reklama
reklama