reklama

TGM byl před sto lety poprvé řádně zvolen prezidentem. Porazil německého teologa

První skutečná volba prezidenta nově zformovaného Československa (ČSR) proběhla až 29 měsíců po vzniku státu. Ano, v čele země stál už od 14. listopadu 1918 Tomáš Garrigue Masaryk, ale ten se stal prezidentem jednomyslnou aklamací na návrh předsedy Revolučního národního shromáždění Karla Kramáře. Na první skutečnou volbu si Československo muselo počkat do 27. května 1920.

reklama

Tomáš Garrigue Masaryk rozhodně nebyl z těch, kdo by se volebnímu souboji o post prezidenta vyhýbal. Poprvé byl prezidentem Československé republiky zvolen v nepřítomnosti, jeho mandát navíc nebyl nijak časově omezený. Revoluční národní shromáždění bylo složeno z poslanců říšské rady již zaniklého Rakouska-Uherska a chyběli v něm zástupci německé a maďarské menšiny, o Rusínech nemluvě. Vše se odehrávalo na základě prozatímní ústavy.

Nová ústava a první volby

Za této situace se na první řádnou volbu prezidenta mnohonárodnostního státu v květnu 1920 soustředila značná pozornost tím spíše, že šlo o vyvrcholení spěšného a ne zrovna jednoduchého procesu legalizace zákonodárné a výkonné moci. Na jeho začátku se už 15. června 1919 podařilo zorganizovat komunální volby, které se tak staly vůbec prvními volbami v nově vzniklém Československu – přestože se volilo jen v Čechách, na Moravě a v části Slezska.

Volby s přehledem vyhrála Československá sociálně demokratická strana dělnická (32,5 %) následovaná Československou stranou socialistickou (17,3 %). Vzhledem k posílení levice došlo 8. června k rekonstrukci vlády, v jejímž čele stanul sociálnědemokratický politik Vlastimil Tusar (takzvaná rudo-zelená koalice socialistů a agrárníků).

Teprve 29. února 1920 se podařilo přijmout novou ústavu, která přesně vymezovala pravomoci prezidenta. Ten byl volen na sedm let a stát se jím mohl občan ČSR starší 35 let. Podle § 57 nového ústavního zákona „ku platnosti volby jest třeba přítomnosti nadpoloviční většiny úhrnného počtu členů sněmovny poslanecké i senátu v čas volby a třípětinové většiny přítomných“.

Volby do nově ustaveného Národního shromáždění se konaly až v dubnu 1920, přičemž volby do poslanecké sněmovny se odehrály v neděli 18. dubna 1920 a volby do senátu 25. dubna 1920. Volební právo měly poprvé i ženy, podařilo se zvolit 423 z ústavou předepsaných 450 poslanců a senátorů. Ani v těchto volbách ještě nevolila Podkarpatská Rus a navíc byla ve hře místa pro dodatečnou kooptaci legionářů.

Absolutním vítězem voleb se stala sociální demokracie, když získala 74 mandátů (celkově přes 1,59 milionu hlasů, tedy 25,7 %).

Vzhůru do Rudolfina

V první skutečné volbě do funkce prezidenta byl Masaryk očekávaným, nikoliv však jediným kandidátem. Jeho hlavním vyzývatelem se stal kandidát německé menšiny, teolog a rektor německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze August Naegle (1869–1932). Dalšími kandidáty pak byli pozdější generální tajemník tehdy ještě neexistující Komunistické strany Československa (KSČ) Alois Muna a rovněž budoucí komunista Antonín Janoušek.

V budově pražského Rudolfina, kde zasedalo Národní shromáždění, se 27. května 1920 sešlo 423 volitelů, kteří odevzdali 411 platných hlasů. Ke zvolení prezidentem bylo třeba získat 247 hlasů (třípětinová většina), Masaryk jich obdržel hned v prvním kole 284. August Naegle získal hlasy 61 volitelů, takže pro něj zdaleka nehlasovala kompletní německá menšina (v sále bylo 109 německých poslanců a senátorů). Ještě hůř dopadli oba levicoví kandidáti – Muna získal 4 a Janoušek pouhé 2 hlasy.

Německá nota

Tomáš Garrigue Masaryk tak byl zvolen na sedm let prezidentem Československa, samotná volba se ale neobešla bez komplikací. Postaraly se o to národnostní spory. V měsících a týdnech v německém pohraničí Československa protestovali Němci proti tomu, že je mezinárodní dohody zařadily do nově vytvořeného státu. Proti nepokojům zasahovala armáda a nejméně padesát lidí bylo zastřeleno.

V rámci předvolebních vyjednávání se část německých poslanců odmítla postavit za všeobecně přijímaného Masaryka a předsedající sociální demokrat František Tomášek jim tuto „neloajalitu“ oplatil tím, že schůzi řídil pouze v českém jazyce. Navíc při vyvolávání jednotlivých poslanců a senátorů, aby přistoupili k volbě, používal u německých volitelů zásadně české ekvivalenty jejich křestních jmen.

Spekulace o tom, jak by se Československo vyvíjelo, kdyby v jeho čele stanul německý prezident, nechme stranou. Tomáš Garrigue Masaryk byl zvolen podle ústavy, ovšem zjevně proti vůli části německé menšiny a bez účasti Rusínů. Pro mnohonárodnostní stát, kterým Československo bylo, šlo o důležitý precedens.

Tagy:

Hlavní zprávy

Fialovu vládu možná nebudu moci brát vážně, rozčílil se Kalousek kvůli schůzkám se Zemanem
Politika

Fialovu vládu možná nebudu moci brát vážně, rozčílil se Kalousek kvůli schůzkám se Zemanem

Proč všichni tak poslouchají prezidenta Miloše Zemana? Podivil se někdejší šéf státní kasy a možný kandidát na Hrad Miroslav Kalousek (TOP 09). Zkritizoval tím vznikající vládu Petra Fialy (ODS), protože adepti na ministry chodí na rozhovory s prezidentem. Žádná opora v ústavě ale neexistuje. I někteří právníci upozorňují, že Zeman si mohl s jmenováním vlády pospíšit, když je v Česku nouzový stav a jedna z největších krizí.

Bláznivá velká cena pro Hamiltona. Verstappena bodově dotáhl, rozhodne Abú Dhabí

Formule 1 nabídne po letech rozuzlení v úplně posledním závodě. Zastávka seriálu v Saúdské Arábii se proměnila v bláznivou velkou cenu s červenými vlajkami. Hlavním vyústěním přerušované Grand Prix je to, že Lewis Hamilton vyhrál, Max Verstappen dojel za ním. To znamená, že příští týden v Abú Dhabí bude k vidění fantastická událost. Oba piloti jsou na tom totiž aktuálně bodově úplně stejně.

reklama

Domácí zpravodajství

Hrůzné snímky plic neočkovaných s covidem: Lékař posílá lidem varovný vzkaz

Bez dalších závažných nemocí, 46 a 38 let, těžké plicní postižení. Další „sporťák 48 let“ na mimotělním oběhu. Lékař plzeňské letecké záchranné služby Jiří Chvojka zveřejňuje na sociálních sítích anonymní příběhy lidí, kterým zdraví zničil covid. Dá se předpokládat, že se jedná o lidi, kteří nejsou očkovaní, lékař totiž zároveň vyzývá k vakcinaci.

reklama