První vakcínu navrženou AI testují na lidech. „Superantigen“ má zabránit pandemiím
Vakcína (ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Vědci z univerzity v Cambridge představili první vakcínu, jejíž klíčová složka byla kompletně navržena pomocí umělé inteligence a následně otestována na lidech. Podle autorů výzkumu by mohla v budoucnu chránit proti širokému spektru virů a pomoci předcházet pandemiím. Upozornila na to britská stanice BBC.
Vakcína byla navržena tak, aby fungovala proti celé skupině koronavirů. Ta zahrnuje nejen všechny známé varianty covidu-19, ale také viry, které v současnosti kolují mezi zvířaty a v budoucnu by mohly přeskočit na člověka a způsobit další pandemii, uvádí BBC.
ČTĚTE TAKÉ: Roztroušená skleróza Kateřinu nezastavila. Dnes sbírá medaile z mistrovství světa a těší se na vnuka
Princip vakcín spočívá v tom, že učí imunitní systém rozpoznávat infekci a účinně na ni reagovat. Některé viry však dokážou rychle mutovat a měnit svou podobu, což může snižovat účinnost stávajících vakcín. Právě proto je například nutné pravidelně inovovat vakcíny proti sezónní chřipce nebo covidu-19.
„Vždy jsme pozadu,“ poznamenal profesor Jonathan Heeney z Univerzity v Cambridge. „Snažíme se dostat před křivku vývoje virů, a to natolik, abychom dokázali chránit před novými epidemiemi či pandemiemi,“ dodal.
Jakou roli sehrála umělá inteligence?
Výzkumníci využili genetická data známých koronavirů získaná z monitorovacích programů sledujících potenciální virové hrozby. Tato data následně analyzovala umělá inteligence, která navrhla takzvaný „superantigen“.
Čtěte také
Jeho úkolem je naučit imunitní systém rozpoznávat společné znaky celé skupiny virů, a to i v případě, že viry zmutují nebo přeskočí ze zvířat na člověka.
Antigeny jsou přitom klíčovou součástí vakcín, protože právě na jejich základě se imunitní systém učí identifikovat a napadat patogeny.
První testy na lidech
Podle Heeneyho jde o první případ, kdy byl antigen navržený umělou inteligencí testován na lidech. „Tato technologie překvapuje nás všechny. Je neuvěřitelné, co s ní můžeme dělat pro dobro lidstva,“ uvedl. Podle něj by podobný přístup mohl v budoucnu pomoci předcházet vzniku nových pandemií.
První klinická studie proběhla na 39 dobrovolnících a jejím hlavním cílem bylo ověřit bezpečnost vakcíny. Následná studie s přibližně 200 účastníky má lépe posoudit, jak silně vakcína stimuluje imunitní odpověď.
Podle dosavadních výsledků publikovaných v odborném časopise Journal of Infection byl účinek na imunitní systém zatím „mírný“. Vědci však výsledky přesto označují za slibné.
Vědci jdou do boje i s dalšími nemocemi
Výzkumný tým už pracuje na dalších projektech. Mezi nimi je univerzální vakcína proti chřipce, která by se nemusela každoročně přizpůsobovat aktuálnímu kmenu, nebo vakcína proti ptačí chřipce H5N1.
Vědci rovněž zkoumají možnost vývoje vakcíny proti virovým krvácivým horečkám, mezi které patří i ebola. Vede je k tomu kromě současného ohniska nákazy v Demokratické republice Kongo způsobené druhem viru, proti němuž zatím neexistuje schválená vakcína.
Čtěte také
Podle ředitele Oxford Vaccine Group Andyho Pollarda, který se studie neúčastnil, by mohla umělá inteligence vývoj vakcín zásadně proměnit. V budoucnu by totiž mohla pomoci předvídat, jak bude imunitní systém člověka na konkrétní vakcínu reagovat, což by celý proces vývoje výrazně urychlilo a mohlo zachránit řadu životů.
Výzkum ocenil také National Institute for Health and Care Research. Jeho vědecká ředitelka profesorka Marian Knight označila výsledky za významný krok vpřed na cestě k dlouhodobé a široce účinné ochraně proti virovým onemocněním.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Problémy mladých onkologických pacientů. Lidem s „dětským“ nádorem chybí zvláštní pracoviště.
Vystudovala literární tvorbu na Vysoké škole kreativní komunikace a následně navázala studiem médií na Metropolitní univerzitě v Praze. Od dubna 2023 působí jako redaktorka v on-line redakci CNN Prima NEWS. (Michaela.Bartosova@iprima.cz)
