psychika

Už v neděli 27. října dojde ke změně takzvaného „letního“ času na standardní, lidmi často přezdívaný zimní. Hodinové ručičky se ve 3:00 posunou o hodinu zpět, noc proto bude delší. Nepříliš populární střídání času ovlivňuje jak lidskou psychiku a běžné fungování, tak dopravu. O tom, kdy se změna ustálí na jednom z časů, se roky diskutuje, a to jak na úrovni Evropské unie (EU), tak jednotlivých členských států. Výsledek je však stále v nedohlednu, europoslanci se k tématu vrátí až po roce 2024. A jasno nemají dle průzkumů ani Češi.

Podstatným narušitelem duševního zdraví bývá stres. Ten akutní může být sice mnohdy užitečný – kvůli zvyšování naší odolnosti –, ale chronický je vždy toxický. Proč? Má přímý dopad na stárnutí buněk a je prokazatelně příčinou mnoha nemocí, vysvětluje psycholožka Šárka Miková. Lidé si však mnohdy nejsou vědomi toho, že je právě tento druh stresu ničí. Jak ho rozpoznat a bojovat s ním?

Lidé mohou mít tendenci vše zlehčovat či podceňovat, někdy jsou paralyzovaní. Tak psycholožka Jana Woleská pro CNN Prima NEWS vysvětlila, proč někteří občané i přes výzvy záchranářů odmítají při riziku povodní opustit své domovy. Poradila také, jak se na podobné stresové situace připravit a jak jednat s dětmi, aby byly na případnou evakuaci připraveny, ale nikoliv vystrašeny.

Řada z nás to zná – občas, když máme špatný den, vylepší ho, když si koupíme něco hezkého. Podle odborníků má nakupování skutečně terapeutický účinek. Ale jen do určité míry. Adiktologové varují, že z opakovaného zlepšování nálady tímto způsobem se může stát velmi rychle závislost.

Osobně ho neznal, ale jeho práci uznával. Náhlé úmrtí Radka Ptáčka zaskočilo i jeho kolegu Jana Kulhánka. Ten v rozhovoru pro CNN Prima NEWS promluvil o náročnosti profese, která se zabývá lidskou psychikou. „Nikomu z nás se nevyhýbají životní katastrofy. Mám na mysli události, se kterými si nevíme rady,“ řekl klinický psycholog a psychoterapeut Kulhánek.

Radek Ptáček nebyl jenom světově uznávaným expertem v oblasti dětské psychologie, ale především člověkem, kterého si lidé vážili pro jeho empatii, pochopení a lidskost. Jako na člověka, který měl kromě obdivuhodné hromady titulů především dobré srdce, na něj vzpomínají lidé, kteří s ním přišli do kontaktu.

Působil vždy vyrovnaně, v dobré fyzické i psychické kondici. O to více všechny zaskočila zpráva o náhlém úmrtí respektovaného psychologa Radka Ptáčka. Ten o sobě ale mluvil vždy i se značnou sebekritikou. „A možná i ta má selhávání, kterých je v mém životě spousta, mi umožňují lépe pochopit selhávání těch druhých,“ přiznal v nedávném rozhovoru v podcastu Čestmíra Strakatého.

Jedna z nejméně oblíbených částí roku – alespoň tedy pro řadu dětí – se neodvratně blíží. Se začátkem nového školního roku se pojí i mnoho starostí rodičů, které souvisejí se stresem či motivací jejich dětí. Psycholožka Šárka Miková proto vysvětluje, kdy je vhodné ratolest pochválit, na co si dát pozor u prvňáčků i na to, jak přistupovat k dítěti, které vzdoruje.

Ve svých 33 letech, shodou okolností na svůj svátek, zdolala novinářka Monika Benešová vrchol nejvyšší hory světa. Sen pokořit Mount Everest ji provázel od jejích pěti let, kdy jako malá holčička zahlédla o velehoře dokument. „Když jsem vylezla nahoru, tak jsem tam nebyla já. Skákala tam ta pětiletá holčička, která na mě, věřím, byla pyšná, jak jsem si vedla,“ sdělila v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Jak ale přiznala, zvažovala, že výstup vzdá. Právě ti, kteří se dokážou racionálně otočit, byť jsou metry od vrcholu, jsou pro ni hrdinové: „Cíl není vrchol, ale vrátit se. Vždy to musí být návrat.“

Dnešní dětí a mládež jsou mnohem méně odolní psychicky, ale i fyzicky. Aby z nich nevyrostla generace slabochů, je na místě, aby jim jejich rodiče začaly vracet do života překážky. Díky nim by se mohly otužit. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl mentální kouč, hokejový trenér a publicista Marian Jelínek.

Smrt je sice nevyhnutelná, ale to nebrání výzkumníkům v oblasti zdraví, aby hledali způsoby, jak ji co nejvíce oddálit. Jejich nejnovějším kandidátem je něco, co je zdarma, bezbolestné, nechutná špatně a nenutí vás se potit: vděčnost. Nová studie, jíž se zúčastnilo téměř 50 tisíc starších žen, odhalila, že se sílícím pocitem vděčnosti se u nich snížila pravděpodobnost úmrtí v následujících třech letech.

To, jak dobře zvládáte stresové události, může úzce souviset s vaším střevním mikrobiomem. Odhaluje to studie publikovaná v Nature Mental Health, která se na „komunikaci“ mezi střevem a mozkem zaměřila. Odborníci zjistili, že ti, kteří jsou vůči vypjatým situacím více odolní, mají tuto schopnost biologicky zapsanou v mikrobiomech. Stres však není jedinou věcí, kterou ekosystém drobných organismů v těle může ovlivnit.