Psychika
Nejnovější příspěvky k tématu
Jak na vánoční stres a deprese? Nemějte vysoké nároky, třeba si i poplakejte, radí terapeutka
Jakmile se přiblíží konec roku, mívá e-mailovou schránku plnou žádostí o odbornou pomoc. Psychoterapeutka Zuzana Steigerwaldová pro CNN Prima NEWS vypráví o tom, že Vánoce nebývají pro každého šťastné a veselé, ale spíš stresové a depresivní. Psychická zátěž bývá o svátcích větší a ne všichni ji zvládají.
Trauma z únosu může být léčitelné, míní psychopatolog. Popsal dva druhy pachatelů
Traumatická událost, kterou je i únos, může na oběti zanechat závažné následky. Existují však i šance na úplné uzdravení, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS psychopatolog Tibor Brečka. Na míru způsobeného traumatu má podle něj také velký vliv to, zda se oběť a pachatel znali. V souvislosti s únosem chlapce ze Zlínska Brečka také uvedl, že únosy lze zpravidla těžko předvídat.
V dětství čelila domácímu násilí, únik hledala v drogách. Markétu „spasilo“ až předávkování
Většina lidí si s dětstvím pojí šťastné vzpomínky, v případě dnes 18leté Markéty se spíše jedná o noční můru. Roky se sestrou přihlížely, jak jejich maminku Ludmilu fyzicky a psychicky týrá vlastní manžel závislý na alkoholu. Když chtěla matku bránit, schytala ránu i ona. Momenty naděje střídaly v průběhu let propady do beznaděje, které mladou dívku nakonec dovedly do party lidí holdujících alkoholu a drogám. Markéta se předávkovala, načež skončila v ústavu. Dnes, po smrti otce, se cítí konečně bezpečně.
Svěřte se, vyzývají praktici oběti domácího násilí. Trýzeň zakusila každá třetí Evropanka
Fyzické útoky, sexuální zneužívání a psychické násilí, ale i sociální izolace, stalking nebo omezování přístupu k penězům. To vše se považuje za domácí násilí. Podle průzkumu Evropského statistického úřadu někdy násilí za zavřenými dveřmi zažila každá třetí žena v EU. Počty vykázaných případů domácího násilí v Česku jsou přitom mnohem nižší a ročně se pohybují „jen“ v tisících. Hlavní oběti, ženy, se o něm totiž bojí mluvit. Ohroženým mohou pomoci praktičtí lékaři, kteří své pacienty a jejich rodinnou historii znají nejlépe.
Nezavírejme oči: I tiché násilí vyžaduje zásah blízkých. Jak můžete obětem pomoci?
Laskavost často není jen o milém slově nebo úsměvu. Někdy jde o to všimnout si, že se někdo ve vašem okolí stahuje do sebe, a neotočit se zády. Právě laskavost v podobě všímavosti může být prvním krokem k záchraně. Podle údajů platformy Hedepy narostl počet lidí, kteří za poslední dva roky vyhledali terapii kvůli domácímu násilí, o 77 procent. Neznamená to nutně, že přibylo obětí, významnou roli zřejmě hraje to, že více lidí má odvahu požádat o pomoc. Impulsem často může být i blízký člověk, který měl kuráž včas zasáhnout.
Když pohoda vítězí nad penězi. Zaměstnanci žádají i „emoční výplatu“
Doba, kdy zaměstnancům stačila pravidelná odpovídající mzda a pár benefitů, je pryč. Minimálně to vyplývá z průzkumu Barometr zaměstnanců společnosti Up Benefity. Mnozí pracovníci se po krizích posledních let cítí přetížení, odpojení od smyslu své práce i vztahu k firmě – a hledají něco víc. Do popředí zájmu personalistů se tak dostává koncept takzvané emoční výplaty. Nástroj, který „nestojí mnoho“, může mít však zásadní efekt na motivaci a loajalitu pracovníků.
„Radost ze sexu jsem už ztratila.“ Co podle expertů pomáhá ženám získat ji zpět?
Alespoň někdy to už zažila asi každá žena: tělo je unavené, hlava přetížená, chuť na milování zmizí – nebo by byla, ale samotný akt pak nestojí za řeč. Dobrou zprávou podle odborníků je, že radost z intimity se dá znovu objevit. Nikoliv však přes tlak na výkon, ale přes malé, praktické kroky – péči o sebe, vhodný kontext, komunikaci či laskavé vnímání těla.
Na tváři úsměv, v duši trýzeň. Úskalím usměvavé deprese je přetvářka, vede i k sebevraždě
Působí mile, pracuje naplno, vesele konverzuje. Přesto uvnitř prožívá každodenní pocit vyčerpání, prázdnoty a ztráty smyslu. Tak vypadá takzvaná usměvavá deprese – stav, kdy člověk své potíže pečlivě skrývá za veselou maskou. Jeho okolí tak často problémy nezaznamená, a než přijde potřebná pomoc, může být pozdě. Psychoterapeutka Jiřina Maršálková vysvětluje, jak smiling depression rozpoznat, proč je tak zrádná a jak může pomoci on-line terapie.
Krade sebevědomí a postihuje imunitu. Nepříjemnou lupénku řeší každý padesátý Čech
Lupénka patří mezi nejčastější chronická kožní onemocnění. Z dat Světové zdravotnické organizace (WHO) vyplývá, že postihuje zhruba dvě až tři procenta populace, tedy více než 125 milionů lidí po celém světě. V tuzemsku s lupénkou žije zhruba 200 tisíc Čechů, tedy každý padesátý. Nemoc navíc nezasahuje jen imunitní systém a metabolismus, ale i psychiku pacientů. Ti se často potýkají s úzkostí či depresemi. Pomoci jim však mohou moderní technologie.
Podzimní splín i nemocné nitro: Víte, jak zlepšit psychickou pohodu? Stačí vám pár minut
Ve spojitosti se zdravím a říjnem se nejčastěji mluví o prevenci rakoviny prsu – mnozí však zapomínají na fakt, že říjen je také měsícem duševního zdraví. Konec roku s sebou přináší chvíle, kdy se více lidí potýká s psychickými obtížemi, sezónní afektivní poruchou (SAD) či „klasickým“ podzimním splínem. Přesto se najdou tací, kteří nemocné nitro ignorují. Čemu věnovat pozornost a jak si díky „minutovým“ aktivitám můžete psychickou pohodu zlepšit? Vysvětlili odborníci.
Krize duševního zdraví: Každý třetí deváťák trpí, chybí pomoc. Hůř jsou na tom jen děti z války
Duševní zdraví českých dospívajících patří k nejhorším v Evropě. Dobře se cítí jen 46 procent českých adolescentů ve věku 15 až 16 let, hůře jsou na tom pouze jejich vrstevníci z Ukrajiny. Ještě závažnější data přináší Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ), podle kterého známky střední až těžké deprese vykazuje 27 procent chlapců a 55 procent dívek v deváté třídě. Situaci zároveň zhoršuje kyberšikana. Odhaluje to průzkum agentury Ipsos, T-Mobile a organizace In IUSTITIA, podle kterého se s nějakou formou kyberšikany setkalo 85 procent mladých Čechů – a dvě třetiny pak byly přímo její obětí.
Férová mzda, firemní kultura i psycholog. Jaké pracovní benefity Češi nově vyhledávají?
Vedle platu tvoří zaměstnanecké benefity pomyslný jazýček vah, který často rozhoduje o tom, zda bude uchazeč o pracovní pozici skutečně usilovat. Toho si jsou vědomy i firmy a atraktivní „balíček výhod“ nabízejí. Doba se však mění a to, co dříve bylo mnohými považováno za určitý nadstandard, dnes platí za samozřejmost. Řeč je například o pěti týdnech dovolené nebo flexibilní pracovní době. Co dnes lidé při hledání práce upřednostňují?
Když tělo reaguje, jako by šlo o život. Odborníci radí, co dělat při panické atace
Objevuje se zčistajasna – doprovází ji bušení srdce, pocení, závrať a nevolnost, pocity horka nebo chladu. Člověku se může zdát, že omdlí, zešílí, má infarkt nebo že umírá. Obvykle trvá několik minut, přestože se může zdát, že jde o celou věčnost. Řeč je o panické atace, náhlém záchvatu úzkosti a strachu, který se objevuje bez jasné příčiny.
Poradíme vám, jak se vypořádat s úzkostí, strachem nebo jak postupovat při panických atakách. Přečtěte si o příčinách a léčbě depresí a také příběhy lidí, kterým neléčené psychické problémy změnily život. Nezanedbávejte duševní zdraví a snažte se zlepšovat atmosféru na pracovišti a vztahy v rodině.