Putin věnoval 550 miliard na výzkum nesmrtelnosti. Zkusil i koupel v jelením paroží, píší média
Diktátor, který povládne navždy? Podle médií nejde jen o dystopický scénář, ale vizi ruského prezidenta Vladimira Putina. Jak uvádí americký magazín Wall Street Journal (WSJ), šéf Kremlu se nesnaží o nic menšího než přiblížit se vlastní nesmrtelnosti a do extravagantních experimentů zaměřených na dlouhověkost člověka měl investovat už stovky miliard.
Třiasedmdesátiletý Putin podle WSJ investoval nejméně 26 miliard dolarů (zhruba 550 miliard korun) do státem financovaného výzkumu, například do genové terapie určené ke zpomalení buněčného stárnutí v rámci projektu známého jako „Nové technologie zachování zdraví“.
ČTĚTE TAKÉ: „Bojíme se blížící se katastrofy.“ Putin je ve složité situaci, zdroje mluví o zklamání elit
Oficiální představitelé ruského ministerstva vědy tvrdí, že tyto technologie patří mezi nejslibnější směry moderní medicíny a že by mohly v budoucnu zachránit statisíce životů.
Tkáň z tiskárny, pěstování orgánů v miniprasatech
Jde však jen o jeden z mnoha směrů, které Putin v této oblasti prosazuje. Patří mezi ně například pěstování lidských orgánů v prasatech pro transplantace do lidí (tzv. xenotransplantace) nebo 3D tisk živých tkání, známý jako biotisk, připomíná deník New York Post.
Čtěte také
Státem financovaní ruští vědci také tvrdí, že již úspěšně vytiskli štítnou žlázu myši a lidskou chrupavku. Podle WSJ navíc prohlašují, že do konce desetiletí budou schopni tisknout celé lidské orgány určené k transplantaci.
„V Ruské federaci probíhá práce na celé řadě vědeckých programů v této oblasti,“ uvedl Kreml pro WSJ. „Tyto projekty jsou podporovány státem a účastní se jich mnoho vědeckých a výzkumných institucí,“ dodal.
Jednou z klíčových postav programu má být Putinova dcera, 41letá endokrinoložka Maria Vorontsovová, která vede státní genetické projekty. Významnou roli hraje také ruský fyzik Michail Kovalčuk, jehož bratr Jurij je finančník úzce napojený na Putina.
„Je obtížné mluvit o nesmrtelnosti, ale schopnost ‚opravovat člověka‘ se nepochybně zvýší,“ uvedl Kovalčuk pro ruská média. Podle něj bude lidstvo brzy schopné orgány neomezeně opravovat a nahrazovat.
Chtějí jen potěšit vůdce, tvrdí kritici
Podle kritiků je však celý program silně centralizovaný a motivovaný spíše loajalitou k politickému vedení než nezávislým vědeckým výzkumem. „Pokud neexistují publikace, neexistují ani skutečné výsledky a jejich tvrzení by měla být brána spíše jako přání než fakta,“ uvedl ruský průkopník biotisku Alexander Ostrovskij, který po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 odešel ze země.
Putinova posedlost zdravím je veřejně známá. Fotografie prezidenta s odhalenou hrudí při jízdě na koni či motorce nebo při lovu medvědů a rybaření se v průběhu let staly internetovými memy. O svých plánech na dlouhověkost se navíc měl bavit i s dalšími světovými lídry – v roce 2025 byl zachycen, když čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi řekl, že výměna orgánů by mohla umožnit lidem žít navždy. V roce 2018 se pak podle zpráv svěřoval rakouskému kancléři Sebastianu Kurzovi o výhodách pobytu v mrazivé kryoterapeutické komoře.
Dlouhodobá fascinace „věčným mládím“
Tato jeho fascinace může podle některých zdrojů sahat až do roku 1968, kdy sovětský film Dead Season vyprávěl příběh agentů CIA spolupracujících s nacistickými lékaři na ovládání lidstva prostřednictvím lékařských experimentů. Film Putina hluboce zasáhl a podle WSJ ho měl inspirovat k tomu, aby se do roku 1975 přidal ke KGB.
Deník Bild připomněl, že v polovině prvního desetiletí 21. století měl Vladimir Putin na doporučení svého tehdejšího blízkého spolupracovníka Sergeje Šojgua údajně vyzkoušet tzv. „koupel z parohů“. Důvodem měly být lidové pověry, podle nichž má krvavý extrakt z paroží altajských jelenů omlazující účinky. Získávání tohoto extraktu přitom spočívá v odřezávání paroží živým zvířatům, což je postup, který je dlouhodobě ostře kritizován ochránci zvířat a u muže, který se sám označuje za milovníka zvířat, vyvolal u mnoha lidí překvapení.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Putinova paranoia roste. Po hostech chce sundat hodinky. Experti vysvětlili možné důvody
Vystudovala literární tvorbu na Vysoké škole kreativní komunikace a následně navázala studiem médií na Metropolitní univerzitě v Praze. Od dubna 2023 působí jako redaktorka v on-line redakci CNN Prima NEWS. (Michaela.Bartosova@iprima.cz)
