Putin a Si Ťin-pching klábosili o nesmrtelnosti. Podle vědců to není úplně mimo
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Vědci pracují na pěstování orgánů na míru
Jejich transplantace by teoreticky mohla prodloužit život.
Ale za jakou cenu?
Je možné se stát nesmrtelným pomocí transplantace orgánů? Takové téma spolu řešili ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching, když se setkali na vojenské přehlídce v Pekingu. Přestože by se mohlo zdát, že to není reálné, věda s těmito teoriemi reálně pracuje. Vědci například zkoušejí vyrobit orgány na míru z lidských kmenových buněk. Imunolog Neil Mabbott uvedl, že hranice dožití by mohla být okolo 125 let.
„Dříve se lidé málokdy dožili 70 let, ale dnes je v 70 letech člověk ještě dítě,“ řekl čínský prezident Putinovi. „S rozvojem biotechnologií lze lidské orgány neustále transplantovat a lidé mohou být stále mladší a mladší, a dokonce dosáhnout i nesmrtelnosti,“ odpověděl Putin. „Předpovědi říkají, že v tomto století je také šance dožít se 150 let,“ dodal Si Ťin-pching. Podle Putina dávají moderní léčebné metody lidstvu naději, že aktivní život nebude pokračovat tak, jak tomu je dnes. „Průměrný věk dožití se v různých zemích liší, ale přesto se výrazně zvýší,“ míní ruský prezident.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Čína straší novými zbraněmi. Ukázala střely, které mohou zasáhnout Spojené státy
Transplantace orgánů rozhodně zachraňují životy – ve Velké Británii bylo podle organizace NHS Blood and Transplant v posledních 30 letech zachráněno přes 100 tisíc lidí, píše BBC. A díky neustálému pokroku v medicíně a technologii vydrží transplantované orgány v těle lidí mnohem déle. Někteří pacienti mají transplantovanou ledvinu, která funguje i více než 50 let. Životnost orgánu závisí na tom, jak zdraví jsou dárce a příjemce – a také na tom, jak se o něj starají. Například pokud byste dostali novou ledvinu od živého dárce, můžete očekávat, že vydrží 20 až 25 let. Pokud ji dostanete od zemřelého dárce, životnost klesne na 15 až 20 let. Důležitý je také typ orgánu. Podle výzkumu mohou játra vydržet asi 20 let, srdce 15 let a plíce téměř 10 let.
Čtěte také
Putin a Si Ťin-pching možná zvažovali transplantaci více orgánů, a to i opakovaně. Operace je však velký zásah a nese významná rizika. V současné době musí lidé, kteří dostanou nový orgán, po celý život užívat silné léky proti odmítnutí orgánu, takzvaná imunosupresiva. Ty ale mohou mít vedlejší účinky, jako je vysoký krevní tlak, a zvyšují také riziko infekcí. Tělo navíc může začít napadat transplantovaný orgán i přesto, že člověk užívá léky.
Orgány na míru
Vědci ale pracují na vývoji orgánů, které nebudou odmítány. Jako dárce používají geneticky modifikovaná prasata. Pomocí nástroje pro úpravu genů známého jako crispr odstraní některé geny prasat a přidají určité lidské geny, aby byl orgán kompatibilnější. Přestože je tato věda stále ve velmi experimentální fázi, byly již provedeny první operace srdce a ledviny. Dva muži, kteří souhlasili s těmito zákroky, byli průkopníky nového oboru transplantační medicíny. Oba již zemřeli, ale přispěli k rozvoji xenotransplantace, tedy transplantace živých buněk, tkání nebo orgánů z jednoho druhu na druhý.
Další zkoumanou cestou je pěstování zcela nových orgánů pomocí vlastních lidských buněk. Kmenové buňky totiž mají schopnost vyvinout se v jakýkoli typ buňky nebo tkáně, který se v těle nachází.
Žádná výzkumná skupina ale zatím nebyla schopna vytvořit plně funkční, transplantovatelné lidské orgány. Vědci se k tomu však přibližují. V prosinci 2020 britští vědci z UCL a Francis Crick Institute vytvořili lidský brzlík – orgán nezbytný pro imunitní systém – pomocí lidských kmenových buněk a bioinženýrské kostry. Při transplantaci do myší v rámci testu se zdálo, že funguje.
Čtěte také
Vědci z Great Ormond Street Hospital v Londýně tvrdí, že pomocí kmenových buněk z tkání pacientů vypěstovali lidské střevní štěpy, které by jednoho dne mohly vést k personalizovaným transplantacím pro děti se střevním selháním. Tyto pokroky však slouží spíše k léčbě nemocí než k prodloužení života lidí na 150 let. Lékař Julian Mutz z King's College London uvedl, že kromě transplantace orgánů se zkoumají i jiné přístupy, jako je nahrazení plazmy. Ty jsou ale v experimentální fázi. „Zda budou mít takové strategie významný vliv na délku života, zejména na maximální délku života člověka, zůstává nejisté, i když se jedná o oblast značného vědeckého zájmu,“ řekl Mutz.
Profesor, odborník na imunopatologii z Roslin Institute na Univerzitě v Edinburghu, spekuluje, že horní hranice délky života by mohla být zhruba 125 let. „Ověřenou nejstarší žijící osobou byla Francouzka Jeanne Calment, která se dožila 122 let a žila v letech 1875 až 1997,“ připomněl. A zatímco poškozené a nemocné orgány lze nahradit transplantacemi, s přibývajícím věkem se lidská těla stávají mnohem méně odolnými a schopnými vyrovnávat se s fyzickými stresory. „Začínáme méně účinně reagovat na infekce a naše těla se stávají křehčími, náchylnějšími ke zraněním a méně schopnými se zotavit a regenerovat. Stres, trauma a dopad transplantační operace spolu s pokračujícím užíváním imunosupresivních léků potřebných k prevenci odmítnutí transplantovaných orgánů by byly u pacientů v tak pokročilém věku příliš závažné,“ míní Mabbot.
Podotkl, že lidé by se měli soustředit spíše na zdravý životní styl než na prodloužení života. „Žít mnohem déle, ale trpět mnoha nemocemi, které mohou doprovázet stárnutí, a chodit do nemocnice na další transplantaci tkáně, mi nepřipadá jako atraktivní způsob, jak strávit důchod,“ uvedl Mabbot.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Praha bojuje se žloutenkou, počet případů dramaticky roste. Vše může zhoršit škola
vaclav.cerny@iprima.cz
