10 věcí, které je dobré vědět, ještě než pořídíte nádrž na dešťovou vodu
Zdroj: pixabay.com
Když prší, je dobré vodu zachytit. Je to ekologické i ekonomické. O dotace na využívání dešťovky na zalévání mohou nově žádat lidé z celé České republiky, a ne pouze ze suchých oblastí...
Nejlevnější a nejčastější řešení v sezóně je využívání dešťové vody na zálivku. Je to logická a léty prověřená praxe řady zahrádkářů, kteří pod okap jednoduše přistaví vhodný sud. Napršená voda je měkká, bez chloru a rostlinám víc prospívá. Navíc se tak šetří pitná voda - ať už z vodovodního řadu nebo ze studny. Nicméně voda v sudu se ale může brzy zkazit a dostatečně nemusí pokrýt potřebu zálivky celé zahrady. Efektivnějším (ale i dražším) řešením jsou tak podle odborníků podzemní nádrže s přepadem, které i při větším množství vody zajistí její nezávadnost – v chladu a tmě by měla voda vydržet delší dobu „čerstvá“. Tou pak lze nejen zalévat, ale třeba i umýt i auto, terasu nebo boty od bláta. Ale i splachovat toaletu v domě nebo vytírat. Retenční nádrž je navíc ze zákona druhým preferovaným řešením z pohledu odvádění dešťové vody. Tím prvním je vsak přímo na pozemku.
1. Řešení pro období sucha
Stále vám vrtá hlavou, proč investovat do systémů, které mají zachytit dešťovou vodu, když máme za sebou extrémní sucha a dá se předpokládat, že budou další sezóny podobné? Paradoxně právě toto řešení je podle odborníků pro období sucha vhodné. Alespoň občas přeci jen ještě zaprší, a velká sucha obvykle vystřídají velké přívalové deště. V takovém případě pak voda v docela slušném množství do nádrže nateče a vydrží čerstvá. Zůstane-li voda v nádrži před zimou, nemusí se ani vypouštět. Tedy za předpokladu, že je v nezámrzné hloubce zhruba 60 cm pod povrchem.
2. Bez chloru i solí
Pro zálivku je dešťová voda vhodná hlavně díky tomu, že neobsahuje chlór ani soli, které rostlinám neprospívají.
3. Úspora vody i peněz
Díky využívání dešťovky můžete (po určité době) začít šetřit nejen určitou sumu peněz (návratnost investic závisí na zvoleném řešení), ale také pitnou vodu, jejíž zásoba se podle odborníků zmenšuje. A to jak pod zemí, tak v povrchových zdrojích.
4. Voda v domě. Chce to dvojí potrubí...
Využívání dešťové vody nejen na zahradě, ale i uvnitř domu, je stavebně i finančně náročnější proces. Musíte mít v domě vedeno dvojí potrubí na pitnou a dešťovou vodu. A to kvůli tomu, když opravdu málo prší a je v nádrži nedostatek vody. „Nejčastějším řešením je zálohování systému pitnou vodou z vodovodního řadu, pokud nemáme jiný zdroj užitkové vody. Pitnou vodu můžeme doplňovat přímo do nádrže. Na přívodním potrubí pitné vody do nádrže je ventil, řízený hladinovým čidlem vody v nádrži. Jakmile hladina klesne pod určitou úroveň, ventil se otevře a doplní nádrž pitnou vodou,“ je popsáno v informačních materiálech Ekocentra Koniklec. Druhou možností je pak řídicí jednotka, která při poklesu vody v nádrži pod stanovenou mez pustí pitnou vodu rovnou do rozvodu užitkové vody. Vždy je přitom nutné zařídit to, aby se rozvody užitkové a pitné vody kvůli splnění hygienických norem nikde mísitelně nesetkaly.
5. ...a filtr
Dešťovou vodu je před použitím třeba čistit - na dvou nebo třech úrovních. Většina nečistot se zachytí ve filtru mezi okapem a jímkou. Další čištění pak probíhá přímo v nádrži, resp. ještě před „vodárnou“, kterou se čerpá voda do vnitřních rozvodů.
6. Cena dle vzdálenosti i velikosti
Nákladnost zřízení podzemní nádrže je závislá i na vzdálenosti, kterou dešťovou vodu potřebujete vést. Je tedy vhodné umístit nádrž co nejblíže domu. Cena samotné jímky pak závisí na její velikosti a provedení. Nejčastěji jsou vyrobené z plastu, přičemž některé mohou být usazeny pod zem tak jak jsou, jiné jsou určené k obetonování. Záleží i na tom, jestli bude potřeba nad nádrží přejíždět autem.
Velikost nádrže závisí hlavně na množství srážek v dané lokalitě a ploše střechy, ze které je voda odváděna. U nás za rok obvykle naprší kolem 500 - 700 mm srážek. "Z toho se dá propočítat, že z jednoho metru čtverečního střechy získáme 500 - 700 litrů vody. Čím větší střechu máme, tím více vody získáme," říká biolog Jiří Jakl v následujícím videu. Potom je také nutné posoudit, jestli bude objem nashromážděných dešťových vod dostačující pro potřebu domácnosti, a zda se tedy investice vyplatí.
7. Místo jímky či septiku
Máte-li na pozemku starou nevyužívanou jímku (žumpu) nebo betonový septik, můžete ho také použít k zachytávání dešťovky. Je nutné ho ale pořádně vyčistit.
8. Někdy je nutné sáhnout po chemii
V případě znečištění dešťovky či samotné nádrže je také nutné občas nasadit chemii.
9. Střecha může ovlivnit kvalitu
Kvalitu jímané vody může negativně ovlivňovat typ střešní krytiny. Ideálním materiálem jsou klasické tašky a dřevo. Nevhodnou krytinou pak podle některých zdrojů může být pro využívání dešťovky například v případě starších domů eternit (obsahuje azbest) nebo kov, jako měď, zinek, hliník či olovo, které by mohly do vody uvolňovat toxické látky.
10. Dotace na nádrže. Investice může být poloviční
Na vybudování nádrže na dešťovku navíc může od října nově každý majitel rodinného domu včetně rekreačních objektů k trvalému bydlení požádat o dotaci. V případě bytových domů musejí souhlasit všichni majitelé bytů nebo celé družstvo. „U toho nejjednoduššího opatření, tedy dešťová voda pouze na zálivku zahrady, tam může dostat 55 tisíc korun maximálně,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec v reportáži Kristýny Vedralové, kde zjistíte o podmínkách udělení dotace a podávání žádostí další podrobnosti. Pokračuje program i na ty systémy, které umožňují s dešťovou vodou splachovat toaletu nebo prát prádlo. Tady lze získat až 105 tisíc korun. Finanční prostředky lze dostat i na zprovoznění starých odpadních jímek na nádrže pro dešťovku.
