Znáte je všechny?
Houbaři berou lesy útokem, úlovků mají plné košíky, dokonce se snaží je i prodávat (viz úvodní reportáž). Nicméně lékaři Toxikologického informačního střediska (TIS) každoročně během houbařské sezóny řeší i řadu případů otrav houbami, respektive minimálně podezření na ni. Loni to bylo přesně 355 telefonátů, v roce 2017 pak rovných 741. Proto doporučují dbát důsledně na prevenci, která je vlastně velmi jednoduchá. Jaké zásady by tedy měl každý správný houbař dodržovat? Připomeňte si je:
1. Sbírejte jen houby, které bezpečně znáte
Během sezóny lze v lese narazit na různé houby. Někdo má ve svém znaleckém repertoáru tři druhy, které bezpečně pozná a ví, že jsou jedlé, někdo desítky. Každopádně platí, že pokud narazíte na houbu, u které si jisti nejste, raději ji v lese nechte. Riziko zažívacích problémů, a to v tom lepším případě, může být velké. Houba by také měla mít podle informací na webu České mykologické společnosti spolehlivé znaky pro její určení. „Plodnice příliš mladé nebo pozměněné neobvyklými povětrnostními podmínkami nemusí mít všechny typické znaky vyvinuté a nejsou vhodné ke sběru pro kulinární účely,“ uvádí společnost.
Některé houby lze také velmi snadno zaměnit. Mykologové proto varují i před tím, že stále řada (zejména amatérských) houbařů, se snadno splete a sebere jedovatou houbu v domnění, že je jedlá. „90 procent lidí vůbec neví, že existují jedovaté bedly,“ řekla už dříve pro TV Prima mykoložka Libuše Kotilová. Podrobně o podobných druzích v článku Znáte je dobře? 5 nebezpečných hub, které si lidé mohou splést s jedlými
2. Nové druhy se naučte velmi dobře
Pokud si chcete rozšířit repertoár konzumovaných druhů, mykologové radí nejprve se naučit dobře znát nejen nově sbíraný druh, ale i podobné nejedlé, a zejména jedovaté druhy. „Své určení si opakovaně necháme ověřit u odborníků, například v mykologické poradně, na přednášce, výstavě či odborně vedené vycházce. Je nutné studovat živé plodnice, ne jen poslat k potvrzení fotografie. Fotografie nezachytí mnoho důležitých znaků, jako např. vůni, chuť, slizkost či lepkavost, často ani barvy nejsou věrné nebo chybí pohled na důležitý určovací znak,“ upozorňuje Česká mykologická společnost.
>> Pozor na záměnu. Reportáž z loňské houbařské sezóny:
3. Neochutnávejte syrové houby před dětmi
Testujete některé houby tak, že trochu ochutnáte? Pokud chodíte do lesa s dětmi, je lepší podle doporučení lékařů z TIS před nimi houby neochutnávat. Děti by to mohly odkoukat s tím, že by pak po vašem vzoru mohly do pusy strčit velmi jedovatou houbu, nebo i jedlou, která je nevhodná ke konzumaci za syrova (viz následující bod). Zároveň platí malé děti přísně v lese hlídat právě proto, aby nějakou houbu samy neochutnaly.
4. Houby správně skladujte a vařte
I když bezpečně poznáte jedlé houby, je třeba je také umět správně skladovat a připravovat, aby se z nich nestaly rizikové potraviny. „Mnoho jedlých hub obsahuje v syrovém stavu termolabilní jedovaté látky. Některé druhy způsobují zvracení či průjmy, jiné obsahují cytolytické či hemolytické toxiny, například vynikající jedlá houba muchomůrka růžovka. Druhů, které jsou spolehlivě jedlé i za syrova, je menšina,“ upozorňuje ještě Česká mykologická společnost. Houby je proto vhodné vařit alespoň 20 minut. Nasbírané houby se také nesmí zapařit a nejpozději do druhého dne je musíte zpracovat s tím, že mají být uskladněny v ledničce. Mnohem více se můžete dozvědět v článku I jedlé houby mohou způsobit otravu. 6 rad, jak je skladovat a vařit bez rizika.
5. Houbové jídlo dítěti nenuťte
Pokud připravujete jídlo z hub, ale vaše dítě ho odmítá, lékaři radí – nenuťte ho. Obzvlášť pro děti jsou (i jedlé, nezávadné) houby špatně stravitelné. Pokud by také náhodou mohlo dojít k otravě, dítě je vždy více ohroženo než dospělý.
Co dělat v případě podezření na otravu houbami?
Máte po konzumaci houbového jídla pocit, že něco není v pořádku a mohlo dojít k otravě? Pokuste se co nejdříve šetrně vyvolat zvracení. Nedaří-li se zvracení vyvolat, podejte větší počet (8 - 10 i více) tablet aktivního (živočišného, černého) uhlí. Zajistěte zbytky hub, třeba i ze zvratků, a dopravte se do zdravotnického zařízení.
Pokud po požití houbového jídla vznikne podezření na otravu, váhání není na místě, je třeba vždy neprodleně jednat. Nelze-li vyloučit otravu smrtelně jedovatou muchomůrkou zelenou, měli by být vyšetřeni všichni, kteří pokrm z hub jedli. Příznaky otravy po požití této smrtelně jedovaté houby nastupují za 6 - 10 - 24 hodin po jídle. Na počátku otravy jsou to především opakované průjmy, bolesti břicha a zvracení. Další užitečné informace v článku Mléko pomůže jen někdy aneb Co dělat při akutní otravě (nejen) dítěte
>> Otravy u dětí: Jaká je prevence?
Ivana Kropáčková; s využitím Tis-cz.cz/index.php/informace-pro-verejnost/otravy-houbami; Myko.cz/houby/jedovate-houby/