Rodinná politika a finanční situace rodičů s malými dětmi je podle místopředsedkyně Poslanecké sněmovny a pirátské poslankyně Olgy Richterové ve špatném stavu, řekla to v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Rodičovství často znamená propad životní úrovně a v péči o malé děti jsme podle ní téměř nejhorší v Evropě. Chybí především možnost hlídání pro menší děti a snadnější návrat rodičů po „rodičovské“ zpět do práce. Rodiče jsou na tom dokonce podle dat srovnání příjmů hůř, než senioři. Piráti s koaličními partnery proto chystají několik změn.
Piráti v březnu přišli s návrhem na zvýšení rodičovského příspěvku na 345 tisíc korun. Oporu v koalici jste ale tehdy neměli, už se to nějak změnilo?
Nejdříve je potřeba si říct, jaká je situace rodin obecně. Ze statistik bohužel dlouhodobě vyplývá, že rodiny s dětmi mají v průměru na hlavu nejnižší příjem, dokonce nižší než senioři. Možná je to pro někoho překvapivé. Sama jsem si dřív myslela, že domácnosti starobních důchodců jsou na tom nejhůř, nebo i lidé se zdravotním postižením, ale není tomu tak a data to potvrzují. I proto je rodičovský příspěvek a jeho výše tak důležitá.
Došlo sice ke zvýšení životního a existenčního minima, ale to necílí na ty, kteří to státu vrátí zpět. Pomoc střední třídě chybí a toto by byla jedna nich. Jak to tedy vypadá s koaliční dohodou?
Věřím tomu, že rodičovský příspěvek bude letos navýšen, současně přiznávám, že zatím to dojednáno není. Ale v prioritách máme to, že zvážíme valorizaci rodičovského příspěvku společně s životním a existenčním minimem, a to už se stalo. S předsedy koaličních klubů právě komunikuji data a čísla, o kterých jste mluvila. Snažím se zdůrazňovat, že i přesto, že to pro ně může být překvapivé, tak statistika mluví jasně a rodiny mají nejméně peněz. O to důležitější je také komunikovat to, že jsme v rámci EU téměř nejhorší, co se týče kapacit péče o malé děti. Znamená to, že rodiče nemají volbu a není možné říct, ať si přivydělají, protože v řadě regionů prostě neseženete místo ve školce.
Nechceme, aby rodičovství znamenalo propad životní úrovně a valorizace rodičovského příspěvku jde právě tou cestou, aby se tak nedělo.
Takže srovnání sociální situace seniorů a rodin s dětmi je to, co může ostatní politiky přesvědčit ke změně? Dbá se na seniory příliš?
Tak bych to rozhodně neřekla. Je naprosto v pořádku, že důchody všeho typu jsou valorizované, nicméně úplně stejně je potřeba věnovat pozornost rodičům malých dětí, kteří jsou úplně stejně odkázáni na ten státní příspěvek. Původně jste mohla počítat s nějakými penězi, ale při takto rychlé inflaci vám vlastně během doby čerpání sebere inflace desítky tisíc korun z hodnoty toho příspěvku. Musíme veřejnosti vzkázat, že podpora ze strany státu je předvídatelná. Nechceme, aby rodičovství znamenalo propad životní úrovně a valorizace rodičovského příspěvku jde právě touto cestou. Diskutujeme i navýšení slevy na poplatníka, což rodinám opět pomůže.
Co všechno byste s ohledem na rodinnou politiku státu chtěli změnit?
Stát má na rodinné politice obrovský dluh a musím naši koalici v této oblasti skutečně pochválit. Jako první krok připravujeme například implementaci k Evropské směrnici, která se týká pobytu na rodičovské dovolené i pro druhého rodiče. To chceme stihnout do července a jde opravdu o další pomoc rodinám a jakousi druhou rodičovskou.
Druhá velmi důležitá věc, o které se musíme koaličně bavit, je otázka co nejširší dostupnosti péče o malé děti, kde se hodně snažíme podpořit fungování dětských skupin. Musíme umožnit rodičům, aby mohli dát dítě na hlídání a tím mohli třeba na částečný úvazek nastoupit do práce. V této oblasti je možné přejmout tzv. tagesmutter, tedy jakési sousedské hlídání. Dítě mohu dovést k někomu, kdo bydlí za rohem a jde o známou, která třeba hlídá celkem tři děti, ale je to doma, není k tomu třeba žádná další složitá administrativa atd. Jde o koncept přejatý ze zahraničí. Vím, že to funguje ve Francii, v Rakousku, v Německu, ve Švýcarsku.
Dále, jak už jsem říkala, jde o valorizaci rodičovského příspěvku.
Předešli bychom takovými opatřeními kritické situaci s hledáním míst ve školkách?
Věřím, že ano. Nesmíme zavírat oči před tím, že především ve větších městech je nejtěžší najít pro školku nebo dětskou skupinu prostor. Právě tím, že by byl finanční model dostupný pro menší děti, fungovalo by to jako doplnění dostupných služeb a tím by bylo místo pro všechny. Už dnes víme, že to takto vlastně funguje, ale neoficiálně. Často se navzájem domluví kamarádky a děti si hlídají.
Jak celkově jako místopředsedkyně Sněmovny a členka koalice hodnotíte současnou pomoc vlády směrem k občanům? Máte pocit, že vláda udělala dost? Řada opozičních politiků i spoluobčanů si to nemyslí a kritika sílí...
Snažíme se ty věci dělat systémově, aby nepřišly šoky jako v jiných zemích. Z toho důvodu je třeba efektivní kontrola marží. Hned v prosinci jsme rozšířili nárok na podporu v bydlení a na mimořádnou okamžitou pomoc, aby šlo pomoci především těm, kteří se ocitnou v nouzi nečekaně. Nyní systémovým způsobem vyhodnocujeme všechny oblasti, kde bude možné pomoct, ale nemůžeme to opravdu dělat nekoncepčně a nahodile. Pokud vím, tak ministr práce a sociálních věcí chystá precizní analýzu sociální situace různých skupin obyvatel, ať to máme skutečně promyšlené. Jako Piráti jsme třeba navrhovali i zavést tzv. energetický bonus, a tím tak domácnostem kompenzovat nárůst cen. Návrat může být ale například i valorizací slevy na poplatníka v kombinaci s navýšením rodičovského příspěvku nebo příspěvku na mobilitu. Stejné peníze může domácnost dostat různými cestami.
Piráti Olga Richterová a Jakub Michálek Zdroj: Profimedia.cz
Říkáte, že debatujete, analyzujete, vyhodnocujete. Není to pomalé? Neměla by být pomoc už dnes?
Z hlediska systémového fungování naší vlády bych opravdu vyzdvihla věci skutečně dotažené do konce. Třeba u minulé vlády lítala opatření a vůbec se neřešilo, kde se na to vezme, a ani se neřešilo, zda to bude mít skutečně reálný dopad. Chceme jít opravdu cestou vějíře opatření, kde do sebe jednotlivé dílky zapadnou. Na koncepci dopadů války i energetické krize pracujeme a už je to skoro hotové. To, co nám po minulé vládě zbylo, je trend vedoucí k rozvratu státního rozpočtu, a to nemůžeme ignorovat. Byli jsme varováni i ekonomy s tím, že pokud budeme v tomto trendu pokračovat, už v roce 2024 bychom byli mezi třemi nejhoršími zeměmi v Evropě, co se týče trendu veřejných financí čistě na provoz státu. To by ohrozilo oblast školství, právě sociálních služeb, ale třeba i zdravotnictví nebo stavbu silnic. Tato vláda prostě musí být zdrženlivá, protože nezůstalo nic, z čeho by se dalo bezmyšlenkovitě brát a ukrajovat.
Babišovi je úplně jedno, jak bude tato země v budoucnu vypadat.
Když jsme u té Babišovy vlády, tak on sám koncem minulého týdne řekl, že by chtěl, aby se nad rámec zákonné valorizace přidalo důchodcům 6 000 korun. Neměl žádný další plán a neřekl, proč zrovna tuto částku. Co na to říkáte, je potřeba přidávat v současné době seniorům tolik?
Toto číslo je evidentně vycucané z prstu. Řeknu proti tomu jen to, že 90 procent výdajů během covidu za jeho vlády nešlo na boj s covidem. Je to na základě šetření Nejvyššího kontrolního úřadu a ukázalo se na tom, že covid byl pro Babiše zástěrka. Ve skutečnosti vůbec neřešil, co bude po něm. Je mu úplně jedno, jak bude tato země v budoucnu vypadat. Musíme valorizovat a přidávat peníze chytře tam, kde je to nejvíce potřeba.
Jsem hrdá na to, že jsme první pirátská strana na světě, která je součástí vládní exekutivy.
Pojďme ještě krátce k fungování Pirátů. Po volbách jste byli dost otřesení, jak vy sama po cca třech měsících působení Pirátů ve vládě hodnotíte?
Naprostá většina strany se rozhodla zcela jednoznačně pro vstup do vlády a já jsem fakt hrdá na to, že jsme první pirátská strana na světě, která je součástí vládní exekutivy. Jsem hrdá na to, že máme ministra zahraničí Jana Lipavského, který čelí naprosto bezprecedentní situaci, reprezentuje nás vynikajícím způsobem ve světě a hrajeme celkově v zahraniční politice v těchto těžkých dnech tak aktivní roli. Česko se opět dostalo mezi země, o kterých se mluví s velkými pochvalami. Moc oceňuji i práci Ivana Bartoše, který prosazuje zrychlení a zkvalitnění stavebního zákona. Musíme dořešit nedodělky po minulé vládě a jedním z nich je oblast bydlení. Jsou to za nás priority, které jsme vyjednali do koaliční smlouvy a za kterými si stojíme.
Jak hodnotíte situaci v Praze a fungování vašeho primátora Zdeňka Hřiba, který není v Praze úplně oblíbený? Čekají nás komunální volby, vy jste byla za hlavní město zvolená jako poslankyně.
Je to po delší době koalice, která se zdá, že vydrží. To je stabilita, která se počítá, a chci na tom ukázat, že jsme partneři, na které se mohou ostatní spolehnout. Snažíme se o to, abychom byli féroví, důsledně bojovali proti korupci a byli transparentní. Města a stát potřebují dlouhodobý výhled, neděláme politiku na jeden rok nebo na jedno volební období, ale s výhledem na to, co to dlouhodobě přinese. Budoucnost se musí řešit teď. Nemůžeme se zabývat jen tím, co je tady a teď.
I za cenu toho, že budete třeba nepopulární a kriticky hodnocení…
Je vidět, že správná rozhodnutí typu opravy mostu, aby nepadaly, sice – jak říkáte – nejsou populární, ale jsou potřebná. Vnitřní dluh konkrétně na infrastruktuře v Praze je cca 20 miliard a ukazuje to, že předchozí koaliční vlády se neodhodlaly k tomu, problémy řešit. Jen je odkládaly. Jsem na Zdeňka Hřiba hrdá. Rozjela se stavba metra D, tramvajové trati, byl zaveden signál do metra, došlo k vylepšení cest pro chodce a zavedení přechodů atd. Vidím, co se povedlo, co roky nešlo a co mi fakticky usnadňuje pohyb po městě.
Sama jste propagátorkou cyklodopravy. Jezdí se vám po hlavním městě za ty čtyři roky lépe?
Ano, setrvale se to zlepšuje. Přibývají prvky, které mi usnadňují cestování na kole.
Současné vedení je za to občas kritizované, že upřednostňuje cyklisty před auty.
Je přeci třeba si vzít, že město není nafukovací a pokud roste počet obyvatel, roste i počet automobilů a to, že se tak v důsledku po městě jezdí hůř, je prostě fakt, se kterým se nevyrovnáte jinak, než že se podaří, aby ti, co mohou, raději využili kolo nebo MHD. To ale netrápí jen Prahu, ale i jiné světové metropole. Musíme se vyrovnat s tím, že pokud chceme jako město prosperovat, musíme umět formy dopravy kombinovat.
