Samoživitelka, důchodkyně i bezdomovec. Jak lidé čelí zdražování?
Zdá se to na první pohled překvapivé, ale rodiny s dětmi, především s těmi nejmenšími, jsou na tom finančně hůře než senioři, ukazují data Českého statistického úřadu (ČSÚ) za několik posledních let. Senioři si vyšší příjmy udržují především tím, že jim stát pravidelně přidává na důchodech, navíc řada z nich stále pracuje. Naproti tomu rodiny, především s malými dětmi nebo neúplné, jsou na tom hůře a jejich příjmy jsou ročně řádově o desítky tisíc nižší.
Poslední zpráva, kterou statistický úřad vydal začátkem roku a která mapuje příjmovou stránku rodin v roce 2020, jasně ukazuje, že i přes začátek covidové vlny si žádná ze zkoumaných typů rodin nepohoršila. Nejvíce si ale na svých příjmech polepšili pro mnohé překvapivě senioři a dokonce především ti, kteří nepracují vůbec.
„Z hlediska složení domácnosti se průměrně zvýšily příjmy všem sledovaným skupinám domácností. Nejrychleji rostly příjmy v domácnostech seniorů nad 65 let, a to jak jednotlivců, tak dvojic. Nominálně dosahují nejvyšších příjmů domácnosti jednotlivců mladších 65 let. Nejnižší průměrné příjmy měly domácnosti s dětmi, v nichž scházel jeden z rodičů,“ uvádí se ve zprávě, která mapuje období roku 2020.
Redakce CNN Prima NEWS má k dispozici ještě rozšířený dokument, z něhož čerpala data pro grafy. Ten první ukazuje, jaké byly průměrné roční čisté peněžní příjmy domácností na osobu v letech 2019 a 2020 podle typu domácnosti.
Vyplývá z něj, že úplná rodina s dětmi v porovnání s domácností, kde jsou dva senioři na tom byla v roce 2020 cca o 40 tisíc korun hůř. Rodina bez dětí dokonce o 55 tisíc korun ročně hůř.
Graf: Srovnání průměrných ročních čistých příjmů domácností 2019 a 2020 Zdroj: CNN Prima NEWS
Graf: Srovnání průměrných ročních čistých příjmů domácností 2019 a 2020 Zdroj: CNN Prima NEWS
Z něj je patrné, že i úplná rodina s dětmi má roční příjem o 20 až 30 tisíc nižší než senioři. Ještě hůře jsou na tom neúplné rodiny, které velmi často reprezentují matky nebo otcové samoživitelé.
Že nejde o výjimku, ale o dlouhotrvající trend posledních let, dokládá i další graf a data z roku 2018. Je vidět, že rozdíl mezi seniory a rodinami se naopak s přibývajícími lety prohlubuje. Je to samozřejmě dáno i tím, že důchodci za éry Babišovy vlády několikrát dostali peníze navíc nad rámec zákona.
Graf: Srovnání průměrných ročních čistých příjmů domácností 2018 Zdroj: CNN Prima NEWS
Graf: Srovnání průměrných ročních čistých příjmů domácností 2018 Zdroj: CNN Prima NEWS
Rozdílná je i skladba příjmů. Zatímco rodiny s dětmi i bez nich mají nejčastěji příjem ze zaměstnání nebo z podnikání, důchodci naopak z důchodů, tedy z jedné ze sociálních dávek, kterou nastavuje stát. Celkový příjem domácnosti se přepočítá na každou osobu v ní žijící, čímž je zohledněn počet jejích členů. Příjmy rodin jsou tedy nižší především proto, že se peníze rozpočítávají i na děti, které logicky nevydělávají vůbec.
Nejhůře jsou na tom domácnosti s jedním rodičem
Do celkového příjmu domácností se započítávají následující položky:
- příjmy ze zaměstnání
- příjmy z podnikání
- příjmy z dalších zaměstnání – dohod nebo vedlejších činností
- důchody
- sociální dávky – rodičovský příspěvek atd.
- příjmy z pronájmu
- příjmy z finančních aktiv
- ostatní – výživné, dary
Z hlediska příjmů domácností data úřadu jasně ukazují, že úplně nejhůře jsou na tom neúplné rodiny, kde se o děti stará jen jeden z rodičů.
Vláda vyhlásila pomoc v krizi. Cílí jen na nejchudší, střední třídy se změny nedotknou
Od dubna se o stovky korun zvyšuje životní a existenční minimum. Podle vlády by mělo jít o jednu ze základních forem pomoci s ohledem na sílící energetickou krizi a rostoucí ceny i v souvislosti s válkou na Ukrajině. Pomoc cílí na statisíce občanů. Střední třídy, o kterou se tato vláda opírá a u které hledá své hlasy, se tato změna nedotkne.
„Nelze udělat zjednodušený závěr, že jedna či druhá skupina je na tom lépe, či hůře, ale samozřejmě existuje skupina neúplných rodin s dětmi (samoživitelky), které jsou z příjmového hlediska na tom hůře než domácnosti osob starších 65 let. To platí dlouhodobě a vývoj v posledních letech se jeví v neprospěch rodin s dětmi všeobecně,“ potvrdila pro CNN Prima NEWS vedoucí oddělení sociálních šetření ČSÚ Táňa Dvornáková.
Tři sta tisíc rodičovského příspěvku nestačí
K zamyšlení je i fakt, že data z roku 2020 už zohledňují navýšený rodičovský příspěvek i pravidelnou valorizaci důchodů. A ani přesto, že došlo ke zvýšení rodičovského příspěvku od ledna 2020 z 220 tisíc na 300 tisíc, sociální situaci mladých rodin to podle dat nezlepšilo.
A opět to potvrzují i zaměstnanci ČSÚ. „Poslední známé údaje máme za rok 2020 a zvýšení limitu pro rodičovský příspěvek se v nich přirozeně promítlo. Ačkoliv se jeho průměrná výše na osobu meziročně významně zvýšila (zhruba o třetinu), na nepříznivé příjmové situaci určitých rodin s dětmi – zejména samoživitelek – se to příliš neodrazilo,“ doplnil zástupce odboru šetření v domácnostech Jaromír Kalmus.
Právě debata o zvýšení rodičovského příspěvku aktuálně ve Sněmovně a na vládě probíhá. Zatímco seniorům se důchody valorizují podle zákona s ohledem na růst inflace, s příspěvkem pro rodiče to tak není.
