Partie
Klaus: Pavel podepsal šílený rozpočet. S Fialovou vládou je naprosto propojený
Více informací
Partie
Zeman nebývale ostře o Fialovi: Zoufalý politik a lhář, který uráží inteligenci občanů
Více informací
USA
Americká palba do vlastních řad: Dva piloty sestřelil omylem křižník. Armáda chybu přiznala
Více informací
Německo
Na podezřelého z útoku v Magdeburku vydali zatykač. Čelí obvinění z pěti vražd, je ve vazbě
Více informací
Sport
Usyk zůstává králem boxerské těžké váhy. Neporažený šampion udolal Furyho na body
Více informací
Joe Biden
Biden neměl přehled o světě. Jeho tým ho od počátku úřadování raději izoloval, odhalil deník
Více informací
Německo
Pískot i nadávky. Scholze a další německé politiky musela v Magdeburku chránit policie
Více informací
CNN Prima News ■ Zprávy Zahraničí Rusko

Rozdrobené Rusko? Po válce na Ukrajině mohou vzniknout desítky nových států

Vladimir Putin, prezident Ruské federace

Zelenskyj: Rusko nehodlá ukončit válku

Ruský prezident Vladimir Putin se na Ukrajině pokouší rozšířit území své federace, ale brzy by místo toho mohl řešit opačné problémy. Do hry totiž vstupuje otázka, zda se mu vůbec podaří udržet současné území Ruské federace. Ta je totiž tvořená řadou různých nesourodých národů, které by čím dál více mohly začít projevovat separatistické tendence. Ruská opozice v Praze navíc před časem představila návrh konkrétní „dekolonizace“ Ruska. Podle nich by současnou Ruskou federaci zvládly nahradit desítky nových států.

Myšlenku možných nástupnických zemí představili na svém pražském fóru představitelé ruské opozice koncem července. Plán, který označují jako „dekolonizaci Ruska“, popisují ve své deklaraci.

„Ruská federace je dnes teroristickým státem, kterému vládnou váleční zločinci. Za imperialistického režimu Ruské federace bylo za posledních 30 let vedeno několik šílených válek, které připravují naše domorodé národy a kolonizované regiony o tu nejdůležitější věc – právo žít,“ píšou představitelé ruské opozice ve svém prohlášení.

Zdůvodňují to tím, že právě národnostní menšiny jsou v ruské armádě používány slangově jako „kanónenfutr“, to znamená, že je armádní velení jednoduše posílá na smrt, aby neumírali ruští občané ze západu země.

„Tohle všechno nás vedlo k faktu, že Ruská federace je na pokraji chaosu a občanské války. Pouze naprostá a kontrolovaná dekolonizace Ruska tomu může zabránit,“ stojí v deklaraci fóra Svobodné národy Ruska.

Na místo současného největšího státu na světě, co se týče rozlohy, by tak podle něj vznikly desítky nových zemí. Odbojní Rusové na pražském fóru dokonce představili mapu, která zobrazuje, jaké státy by mohly být nástupnickými republikami Ruské federace. Zároveň dodávali, že jde pouze o návrh, který nejspíše ještě bude postupně měněn.

Ruský prezident Vladimir Putin
Vladimir Putin na přehlídce ke Dni ruského námořnictva v Petrohradu
Ruský prezident Vladimir Putin
Ruský prezident Vladimir Putin 23 Zobrazit galerii

Moskevská republika či Spojené státy sibiřské?

Základy jakých států by tedy mohly být položeny? Mapa jich zobrazuje hned několik desítek. Jsou zde například Moskevská republika, Baltská republika v okolí dnešního Kaliningradu, Karélie či Laponsko u hranic s Finskem, Uralská republika, Tatarstán, Burjatsko, Kavkazská federace nebo Dagestán. Za zmínku stojí i rozlohou největší nástupnický stát s velmi zajímavým názvem – Spojené státy sibiřské.

Podle představitelů ruské opozice mapa původně obsahovala také oblasti, které jsou velmi sporné. Například ukrajinský poloostrov Krym, který ovšem Ruská federace ovládá od roku 2014, či souostroví Kurily na východě. O ty se Rusové pro změnu léta přou s Japonci. Tyto oblasti by podle ruských opozičníků neměly Rusku patřit a označuje je jako „dočasně okupované“.

Vykrvácí Rusko konflikt na Ukrajině?

Dlouhotrvající problémy menšin v Rusku podle pořadatelů fóra aktuálně ještě více zhoršují události kolem války na Ukrajině. Právě zde jsou podle všeho ve velké míře nasazeny ruské jednotky složené především z národnostních menšin. Rusům se ale na Ukrajině už několik měsíců příliš nedaří a z původně plánované rychlé invaze se stala krvavá táhnoucí se válka.

Že by konflikt na Ukrajině mohl Ruskou federaci v čele s prezidentem Vladimirem Putinem postupně vykrvácet, si myslí také vojenský analytik Lukáš Visingr. „Mohlo by se stát, že Rusové za půl roku nebudou řešit Ukrajinu, ale dvacet separatistických hnutí na Kavkazu a Sibiři,“ řekl Visingr pro CNN Prima NEWS. Rusko je podle jeho slov v tomto ohledu kupodivu poměrně křehký stát, který drží pohromadě pomocí peněz a síly. Rubl ovšem i přes intervence ruské národní banky pod západními sankcemi slábne a se ztrátami na Ukrajině se postupně vytrácí i moc bezpečnostních složek.

„Rubl nyní přestává z Moskvy téct, navíc si za něj stejně nebude brzy co koupit, a donucovací síly, tedy národní garda a další, krvácejí na Ukrajině,“ popsal Visingr situaci v Rusku s tím, že Rusové by ve finále mohli ještě s láskou vzpomínat na 90. léta pod vedením prezidenta Borise Jelcina. Tehdy po rozpadu Sovětského svazu zažívali těžkou ekonomickou krizi.

Rozpad Ruska je možný, záleží na válce, říkají experti

Že by se v Rusku mohly začít projevovat separatistické tendence, tvrdí i bývalý český velvyslanec v této zemi Petr Kolář. Za představitelnou pak pokládá i možnost, že by namísto Ruska vznikly nové státy. „Hodně záleží na tom, jak se bude vyvíjet situace na ukrajinském bojišti a jak silná bude pozice prezidenta Putina v budoucnu, protože Rusko drží pohromadě jako centralizovaná mocnost i s pomocí pravoslavné církve, ale hlavně díky tomu svému carovi,“ řekl CNN Prima NEWS Kolář. Dodal však, že případná porážka na Ukrajině sice může být impulsem, ale pokud Putin zůstane u moci, vzpoury regionů v ruské federaci příliš neočekává.

Rozdrobení Ruska považuje za možné i bývalý generální konzul České republiky v ruském Petrohradu Vladimír Votápek. „Myslím, že rozpad Ruské federace je možný za předpokladu, že současný putinovský režim utrpí zásadní porážku na Ukrajině. Pokud bude vyhnán z Ukrajiny, tak se režim pravděpodobně zhroutí a elity v různých regionech a národních republikách ucítí možnost prosadit se,“ sdělil pro CNN Prima NEWS s dovětkem, že Rusko je de facto „poslední koloniální velmocí“.

Votápek zmínil, že v případě porážky Ruska na Ukrajině a oslabení Putinovy moci si dovede představit, že by se i ještě za jeho panování některé oblasti federace pokusily pro sebe získat aspoň o trochu více suverenity. Putinovu moc a vliv však neupozaďuje. „Vladimir Putin je člověk, který umravnil ruské regiony po svém nástupu a zastrašil je do té míry, že si proti němu nikdo nic nedovolil, zatímco proti (Borisi) Jelcinovi (Putinův prezidentský předchůdce – pozn. red.) tam stále existovala reálná opozice,“ poznamenal bývalý konzul.

Jaké státy by mohly vzniknout?

Návrh z dílny ruské opozice představený na Fóru svobodných národů Ruska počítá s celkem 35 novými státy, menšími či většími. Rovnou k nim udává i možné nové hlavní město.

  • Republika Černozemí (Voroněž)
  • Moskevská republika (Moskva)
  • Ingrie (Petrohrad)
  • Baltská republika (Kaliningrad)
  • Kubáň (Krasnodar)
  • Federace Volhy (Samara)
  • Karélie (Petrozavodsk)
  • Komi (Syktyvkar)
  • Udmurtsko (Iževsk)
  • Čuvašsko (Čeboksary)
  • Mordvinsko (Saransk)
  • Pomoří (Archangelsk)
  • Kalmycko (Elista)
  • Kavkazská konfederace (Vladikavkaz)
  • Čečenská republika Ičkerie (Groznyj)
  • Uralská republika (Jekatěrinburg)
  • Donská republika (Rostov na Donu)
  • Čerkašská republika (Čerkesk)
  • Nógajská republika (Astrachaň)
  • Marijsko (Joškar-Ola)
  • Tyvanská republika (Kyzyl)
  • Chakasijská republika (Abakan)
  • Altajská republika (Barnaul)
  • Smolend (Smolensk)
  • Baškortostán (Ufa)
  • Tatarstán (Kazaň)
  • Burjatsko (Ulan-Ude)
  • Spojené státy sibiřské (Novosibirsk)
  • Sachšská republika (Jakutsk)
  • Pacifická federace (Chabarovsk)
  • Republika Kamčatky a Čukotky (Petropavlovsk-Kamčatskij)
  • Ugro-Ťumeňská federace (Ťumeň)
  • Dagestán (Machačkala)
  • Laponsko (Murmansk)
Vojenská přehlídka na Rudém náměstí v Moskvě.
Na Rudém náměstí v Moskvě za přítomnosti ruského prezidenta Vladimira Putina proběhla vojenská přehlídka k 77. výročí vítězství ve druhé světové válce.
Vladimir Putin po vojenské přehlídce v Moskvě, 9. května
Ruský prezident Vladimir Putin se účastní vojenské přehlídky během 77. výročí Dne vítězství na Rudém náměstí v Moskvě 09. května 2022. 34 Zobrazit galerii

K tématu

K tématu

Tagy:
Vladimir Putin Finsko Ukrajina nezávislost Sibiř rozpad Krym Čečensko Vladimír Votápek Petr Kolář USA Praha Rusko Kavkaz Tatarstán Ozbrojené síly Ruské federace

Návrhy pro vás

Populární témata

Jak zhubnout Nejlepší filmy 2023 Nejlepší horory TV program Změna času Partie Počasí Kdy budou volby Mafia Auto – katalog 7 pádů Honzy Dědka Partička Svařené víno Tatarák podle Pohlreicha Filmy od Marvelu Aloe vera Pěstování lichořeřišnice Výpočet ascendentu Tvarohové knedlíky Nejlepší palačinky Švestkový koláč
O FTV Prima Management Volná místa Press Reklama Castingy a výzvy HbbTV Kontakty Podmínky užívání Zpracování osobních údajů Cookies Nápověda Vlastník FTV Prima spol. s r.o. Redakce Nastavení soukromí
App Store Google Play
© FTV Prima spol. s r.o.