Domácí

Zahraničí

Byznys

Sport

Lifestyle

Krimi

Pořady

Prima+

Petr Pavel Andrej Babiš Meteoradar NHL Zrádci Donald Trump Česko živě ShowTime Prima Česko prima+

Sledujte nás

Facebook ikona X ikona Instagram ikona YouTube ikona
Apple Store badge Google Play badge

Obvod Cheb

100,00 % okrsků sečteno
36,75 % volební účast

40,08 %

Miroslav Plevný

27,08 %

Sandra Tsoukernik

12,30 %

Štěpánka Černá

10,61 %

Vladimír Keblúšek

6,41 %

Ivan Reis

3,49 %

Pavel Hojda

Obvod Louny

100,00 % okrsků sečteno
41,45 % volební účast

43,50 %

Ivo Trešl

25,55 %

Jaroslav Mikoláš

10,92 %

Vladislav Hrbáček

10,10 %

Leo Steiner

6,46 %

Ivana Hluštíková

3,43 %

Jiří Kobza

Obvod Plzeň-město

100,00 % okrsků sečteno
40,75 % volební účast

32,86 %

Karel Řehka

27,26 %

Lucie Kantorová

20,10 %

Lumír Aschenbrenner

7,92 %

Daniela Pousková

4,80 %

Július Líška

3,07 %

Jiří Valenta

2,88 %

Bohumír Janský

1,07 %

Jaroslav Novák

Obvod Strakonice

100,00 % okrsků sečteno
42,51 % volební účast

55,41 %

Tomáš Fiala

23,90 %

Miroslav Ušatý

20,67 %

Jana Hrdinová

Obvod Pelhřimov

100,00 % okrsků sečteno
45,89 % volební účast

30,48 %

Ladislav Med

27,15 %

Michal Kozár

25,11 %

Jaroslav Chalupský

8,65 %

Karolína Kubisková

5,69 %

Lucie Pavlů Řádová

2,88 %

Pavel Hodáč

Obvod Příbram

100,00 % okrsků sečteno
46,04 % volební účast

43,70 %

Petr Štěpánek

25,21 %

Barbora Daňhová

12,07 %

Simona Luftová

9,40 %

Josef Šorna

5,82 %

Frank Thomas Podstatzky-Lichtenstein

3,77 %

Pavel Vermach

Obvod Praha 5

100,00 % okrsků sečteno
45,41 % volební účast

32,54 %

Václav Láska

27,10 %

Radko Sáblík

19,75 %

Zdeněk Šarapatka

13,43 %

Lubomír Brož

4,64 %

Pavel Spirov

1,58 %

Petra Prokšanová

0,93 %

Ľubomír Augustín

Obvod Praha 9

100,00 % okrsků sečteno
44,77 % volební účast

48,92 %

David Smoljak

23,06 %

Dagmar Pecková

14,70 %

Radek Žalud

8,09 %

Bedřich Laube

5,21 %

Darina Batyiová

Obvod Praha 1

100,00 % okrsků sečteno
46,48 % volební účast

49,64 %

Jiří Padevět

27,74 %

Jan Čižinský

12,22 %

Ján Dudra

2,90 %

Pavel Čižinský

2,62 %

Jiří Pavel Pešek

1,68 %

Jiří Morštadt

1,38 %

Vojtěch Ryvola

0,98 %

Jan Štern

0,80 %

Vladimír Kolman

Obvod Kladno

100,00 % okrsků sečteno
42,14 % volební účast

30,80 %

Adéla Sucharda Šípová

29,44 %

Petr Paták

22,16 %

Aleš Gerloch

8,10 %

Jan Klas

6,14 %

Marcela Machalová

3,34 %

Jaroslav Pelc

Obvod Děčín

100,00 % okrsků sečteno
35,34 % volební účast

52,22 %

Zbyněk Linhart

20,13 %

Michal Hejcman

10,45 %

Anna Lehká

10,35 %

Jan Skalický

6,83 %

Miroslav Štross

Obvod Česká Lípa

100,00 % okrsků sečteno
38,38 % volební účast

35,05 %

Jitka Volfová

32,66 %

Martin Půta

14,94 %

Jiří Vosecký

13,37 %

Vít Vomáčka

3,95 %

Leoš Hamrský

Obvod Trutnov

100,00 % okrsků sečteno
42,50 % volební účast

58,42 %

Jan Sobotka

28,61 %

Zuzana Chovancová

7,31 %

Radek Mráz

5,63 %

Hynek Beran

Obvod Kolín

100,00 % okrsků sečteno
43,97 % volební účast

45,26 %

Michael Kašpar

25,54 %

Andrea Brzobohatá

17,25 %

Roman Schulz

4,19 %

Antonín Dušek

4,14 %

Pavel Sehnal

2,34 %

Jiří Rynekr

1,24 %

František Třeštik

Obvod Hradec Králové

100,00 % okrsků sečteno
45,00 % volební účast

25,13 %

Martin Dvořák

21,94 %

Zuzana Ceralová Petrofová

18,40 %

Jana Hůlková

14,99 %

Monika Nebeská

12,18 %

Jan Holásek

5,33 %

Ivan Picek

2,01 %

Vladimír Dryml

Obvod Rychnov nad Kněžnou

100,00 % okrsků sečteno
45,61 % volební účast

62,19 %

Jan Grulich

37,80 %

Petr Sadovský

Obvod Žďár nad Sázavou

100,00 % okrsků sečteno
50,14 % volební účast

27,60 %

Michal Šmarda

25,62 %

Josef Klement

25,62 %

Radek Černý

16,49 %

Radek Koten

4,65 %

David Moos

Obvod Znojmo

100,00 % okrsků sečteno
45,03 % volební účast

35,55 %

Tomáš Třetina

22,28 %

Jiří Kyněra

18,67 %

Jindřich Růžička

11,78 %

Petra Rédová Fajmonová

6,65 %

Bohumila Beranová

5,04 %

Pavel Černý

Obvod Vyškov

100,00 % okrsků sečteno
52,40 % volební účast

63,34 %

Jan Grolich

29,99 %

Petra Absolonová

6,66 %

Jaroslav Fládr

Obvod Brno-město

100,00 % okrsků sečteno
49,35 % volební účast

42,08 %

Zdeněk Papoušek

24,45 %

Karel Zitterbart

20,12 %

Jaroslav Štěrba

6,27 %

Jaroslav Turánek

4,11 %

Veronika Holcnerová

2,94 %

Klára Alžběta Samková

Obvod Přerov

100,00 % okrsků sečteno
41,59 % volební účast

38,54 %

Jakub Navařík

37,62 %

Petr Vrána

15,04 %

Marek Obrtel

8,78 %

Dan Chromec

Obvod Litovel

100,00 % okrsků sečteno
40,02 % volební účast

32,17 %

Marek Ošťádal

28,78 %

Martin Škurek

28,44 %

Michael Kohajda

9,37 %

Pavel Jelínek

1,21 %

Zdeněk Beil

Obvod Frýdek-Místek

100,00 % okrsků sečteno
44,42 % volební účast

34,75 %

Helena Pešatová

32,47 %

Petr Korč

13,01 %

Tomáš Krpel

9,53 %

Zdeněk Navrátil

4,89 %

Nela Lisková

3,07 %

René Hompora

2,26 %

Petr Hrnčárek

Obvod Ostrava-město

100,00 % okrsků sečteno
39,52 % volební účast

46,74 %

Ondřej Šimetka

30,61 %

Lucie Baránková Vilamová

12,75 %

Milan Loprais

6,22 %

Petr Jančík

1,87 %

Štefan Režný

1,16 %

Radoslav Štědroň

0,61 %

Radek Iwoniak

Obvod Karviná

100,00 % okrsků sečteno
29,51 % volební účast

33,62 %

Lenka Brzyszkowská

14,31 %

Petr Kazík

14,10 %

Mariam Szyja

13,92 %

Aleš Polách

12,43 %

Pavel Staněk

9,10 %

Roman Galia

2,48 %

Karel Světnička

Obvod Zlín

100,00 % okrsků sečteno
45,49 % volební účast

33,54 %

Tomáš Goláň

22,83 %

Ivo Mitáček

18,87 %

Vladimír Sedlařík

12,16 %

Pavel Dlouhý

10,70 %

Lubomír Nečas

1,86 %

Jan Doleček

Obvod Uherské Hradiště

100,00 % okrsků sečteno
46,75 % volební účast

47,81 %

Josef Bazala

28,34 %

Jiří Vašica

9,40 %

Kristýna Zelienková

7,12 %

Otakar Březina

4,08 %

David Skyba

3,22 %

Margita Balaštíková

Domů Zprávy Zahraničí Rusko

Rozdrobené Rusko? Po válce na Ukrajině mohou vzniknout desítky nových států

Výběr redakce

Tomáš Kačmár
Tomáš Kačmár
  • 8. srp 2022, 20:16

    • Ruský prezident Vladimir Putin se na Ukrajině pokouší rozšířit území své federace, ale brzy by místo toho mohl řešit opačné problémy. Do hry totiž vstupuje otázka, zda se mu vůbec podaří udržet současné území Ruské federace. Ta je totiž tvořená řadou různých nesourodých národů, které by čím dál více mohly začít projevovat separatistické tendence. Ruská opozice v Praze navíc před časem představila návrh konkrétní „dekolonizace“ Ruska. Podle nich by současnou Ruskou federaci zvládly nahradit desítky nových států.

    Myšlenku možných nástupnických zemí představili na svém pražském fóru představitelé ruské opozice koncem července. Plán, který označují jako „dekolonizaci Ruska“, popisují ve své deklaraci.

    „Ruská federace je dnes teroristickým státem, kterému vládnou váleční zločinci. Za imperialistického režimu Ruské federace bylo za posledních 30 let vedeno několik šílených válek, které připravují naše domorodé národy a kolonizované regiony o tu nejdůležitější věc – právo žít,“ píšou představitelé ruské opozice ve svém prohlášení.

    Zdůvodňují to tím, že právě národnostní menšiny jsou v ruské armádě používány slangově jako „kanónenfutr“, to znamená, že je armádní velení jednoduše posílá na smrt, aby neumírali ruští občané ze západu země.

    „Tohle všechno nás vedlo k faktu, že Ruská federace je na pokraji chaosu a občanské války. Pouze naprostá a kontrolovaná dekolonizace Ruska tomu může zabránit,“ stojí v deklaraci fóra Svobodné národy Ruska.

    Na místo současného největšího státu na světě, co se týče rozlohy, by tak podle něj vznikly desítky nových zemí. Odbojní Rusové na pražském fóru dokonce představili mapu, která zobrazuje, jaké státy by mohly být nástupnickými republikami Ruské federace. Zároveň dodávali, že jde pouze o návrh, který nejspíše ještě bude postupně měněn.

    Ruský prezident Vladimir Putin
    Vladimir Putin na přehlídce ke Dni ruského námořnictva v Petrohradu
    Ruský prezident Vladimir Putin
    Ruský prezident Vladimir Putin 23 fotografií

    Moskevská republika či Spojené státy sibiřské?

    Základy jakých států by tedy mohly být položeny? Mapa jich zobrazuje hned několik desítek. Jsou zde například Moskevská republika, Baltská republika v okolí dnešního Kaliningradu, Karélie či Laponsko u hranic s Finskem, Uralská republika, Tatarstán, Burjatsko, Kavkazská federace nebo Dagestán. Za zmínku stojí i rozlohou největší nástupnický stát s velmi zajímavým názvem – Spojené státy sibiřské.

    Podle představitelů ruské opozice mapa původně obsahovala také oblasti, které jsou velmi sporné. Například ukrajinský poloostrov Krym, který ovšem Ruská federace ovládá od roku 2014, či souostroví Kurily na východě. O ty se Rusové pro změnu léta přou s Japonci. Tyto oblasti by podle ruských opozičníků neměly Rusku patřit a označuje je jako „dočasně okupované“.

    Vykrvácí Rusko konflikt na Ukrajině?

    Dlouhotrvající problémy menšin v Rusku podle pořadatelů fóra aktuálně ještě více zhoršují události kolem války na Ukrajině. Právě zde jsou podle všeho ve velké míře nasazeny ruské jednotky složené především z národnostních menšin. Rusům se ale na Ukrajině už několik měsíců příliš nedaří a z původně plánované rychlé invaze se stala krvavá táhnoucí se válka.

    Že by konflikt na Ukrajině mohl Ruskou federaci v čele s prezidentem Vladimirem Putinem postupně vykrvácet, si myslí také vojenský analytik Lukáš Visingr. „Mohlo by se stát, že Rusové za půl roku nebudou řešit Ukrajinu, ale dvacet separatistických hnutí na Kavkazu a Sibiři,“ řekl Visingr pro CNN Prima NEWS. Rusko je podle jeho slov v tomto ohledu kupodivu poměrně křehký stát, který drží pohromadě pomocí peněz a síly. Rubl ovšem i přes intervence ruské národní banky pod západními sankcemi slábne a se ztrátami na Ukrajině se postupně vytrácí i moc bezpečnostních složek.

    „Rubl nyní přestává z Moskvy téct, navíc si za něj stejně nebude brzy co koupit, a donucovací síly, tedy národní garda a další, krvácejí na Ukrajině,“ popsal Visingr situaci v Rusku s tím, že Rusové by ve finále mohli ještě s láskou vzpomínat na 90. léta pod vedením prezidenta Borise Jelcina. Tehdy po rozpadu Sovětského svazu zažívali těžkou ekonomickou krizi.

    Rozpad Ruska je možný, záleží na válce, říkají experti

    Že by se v Rusku mohly začít projevovat separatistické tendence, tvrdí i bývalý český velvyslanec v této zemi Petr Kolář. Za představitelnou pak pokládá i možnost, že by namísto Ruska vznikly nové státy. „Hodně záleží na tom, jak se bude vyvíjet situace na ukrajinském bojišti a jak silná bude pozice prezidenta Putina v budoucnu, protože Rusko drží pohromadě jako centralizovaná mocnost i s pomocí pravoslavné církve, ale hlavně díky tomu svému carovi,“ řekl CNN Prima NEWS Kolář. Dodal však, že případná porážka na Ukrajině sice může být impulsem, ale pokud Putin zůstane u moci, vzpoury regionů v ruské federaci příliš neočekává.

    Rozdrobení Ruska považuje za možné i bývalý generální konzul České republiky v ruském Petrohradu Vladimír Votápek. „Myslím, že rozpad Ruské federace je možný za předpokladu, že současný putinovský režim utrpí zásadní porážku na Ukrajině. Pokud bude vyhnán z Ukrajiny, tak se režim pravděpodobně zhroutí a elity v různých regionech a národních republikách ucítí možnost prosadit se,“ sdělil pro CNN Prima NEWS s dovětkem, že Rusko je de facto „poslední koloniální velmocí“.

    Votápek zmínil, že v případě porážky Ruska na Ukrajině a oslabení Putinovy moci si dovede představit, že by se i ještě za jeho panování některé oblasti federace pokusily pro sebe získat aspoň o trochu více suverenity. Putinovu moc a vliv však neupozaďuje. „Vladimir Putin je člověk, který umravnil ruské regiony po svém nástupu a zastrašil je do té míry, že si proti němu nikdo nic nedovolil, zatímco proti (Borisi) Jelcinovi (Putinův prezidentský předchůdce – pozn. red.) tam stále existovala reálná opozice,“ poznamenal bývalý konzul.

    Jaké státy by mohly vzniknout?

    Návrh z dílny ruské opozice představený na Fóru svobodných národů Ruska počítá s celkem 35 novými státy, menšími či většími. Rovnou k nim udává i možné nové hlavní město.

    • Republika Černozemí (Voroněž)
    • Moskevská republika (Moskva)
    • Ingrie (Petrohrad)
    • Baltská republika (Kaliningrad)
    • Kubáň (Krasnodar)
    • Federace Volhy (Samara)
    • Karélie (Petrozavodsk)
    • Komi (Syktyvkar)
    • Udmurtsko (Iževsk)
    • Čuvašsko (Čeboksary)
    • Mordvinsko (Saransk)
    • Pomoří (Archangelsk)
    • Kalmycko (Elista)
    • Kavkazská konfederace (Vladikavkaz)
    • Čečenská republika Ičkerie (Groznyj)
    • Uralská republika (Jekatěrinburg)
    • Donská republika (Rostov na Donu)
    • Čerkašská republika (Čerkesk)
    • Nógajská republika (Astrachaň)
    • Marijsko (Joškar-Ola)
    • Tyvanská republika (Kyzyl)
    • Chakasijská republika (Abakan)
    • Altajská republika (Barnaul)
    • Smolend (Smolensk)
    • Baškortostán (Ufa)
    • Tatarstán (Kazaň)
    • Burjatsko (Ulan-Ude)
    • Spojené státy sibiřské (Novosibirsk)
    • Sachšská republika (Jakutsk)
    • Pacifická federace (Chabarovsk)
    • Republika Kamčatky a Čukotky (Petropavlovsk-Kamčatskij)
    • Ugro-Ťumeňská federace (Ťumeň)
    • Dagestán (Machačkala)
    • Laponsko (Murmansk)
    Vojenská přehlídka na Rudém náměstí v Moskvě.
    Na Rudém náměstí v Moskvě za přítomnosti ruského prezidenta Vladimira Putina proběhla vojenská přehlídka k 77. výročí vítězství ve druhé světové válce.
    Vladimir Putin po vojenské přehlídce v Moskvě, 9. května
    Ruský prezident Vladimir Putin se účastní vojenské přehlídky během 77. výročí Dne vítězství na Rudém náměstí v Moskvě 09. května 2022. 34 fotografií

    Vladimir Putin Finsko Ukrajina nezávislost Sibiř
    Tomáš Kačmár Tomáš Kačmár

    Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS. (Tomas.Kacmar@iprima.cz)

    Návrhy pro vás