Hrozí Rusku kolaps?
Konflikt na Ukrajině se táhne už pátým měsícem a ani zdaleka to nevypadá, že by se blížil jeho konec. Válka tak může klidně pokračovat i následující měsíce. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra by takové pokračování konfliktu mohlo ve finále totálně zruinovat Rusko, které už nyní sahá k až zoufalým krokům. Kromě toho, že na Rusy ještě více dolehnou ekonomické sankce, se podle něj může stát, že se proti Kremlu začnou stavět dokonce celé oblasti, zejména na okraji rozlohou největšího státu na světě.
Podle Visingra je jasné, že aktuální konflikt nemůže v současné podobě přetrvat i přes zimu. „To je nemyslitelné, protože žádná země na světě nemá kapacity na to, aby vedla takto intenzivní boje tak dlouho,“ řekl odborník pro CNN Prima NEWS. Vidí tak v podstatě dvě možnosti. Jednou z nich je, že konflikt po čase „zamrzne“ a de facto tak bude pokračováním bojů na Donbase v posledních osmi letech. Takový scénář by však mohl trvat celé roky.
Druhou možností, kterou kromě Visingra zmiňují i mnozí západní odborníci, je, že se ruská armáda už brzy dočká totálního systémového kolapsu. Podle Visingra se tak klidně může stát, že se ruské síly ještě během srpna sesypou a Ukrajinci začnou podnikat jednu ofenzivu za druhou. Rusové aktuálně vyjma raketových útoků žádné ofenzivní akce neprovádějí a někde vyloženě odpočívají či doplňují síly. Podle Visingra je otázkou, zda po této pauze budou ruské síly vůbec schopné ještě útočit.
Podle něj je navíc patrné, že Rusové jsou na tom ohledně lidských zdrojů a posil už nyní velmi špatně. „Ať už ruská ofenziva na Donbasu dopadne jakkoliv, je s naprostou jistotou jejich poslední na velmi dlouhou dobu. Je naprosto vyloučené, že by letos dokázali provést ještě nějakou další a je možné, že ji nebudou schopni provést po několik dalších let,“ uvedl expert.
Ruská totální mobilizace by skončila katastrofou
Vzhledem k absenci mírových jednání to vypadá, že konflikt potrvá ještě dlouho. Visingr ve vysílání CNN Prima NEWS řekl, že na první pohled se může zdát, že táhlý střet svědčí Rusům. „Rusko je prostě větší, Rusů je víc, mají víc zásob atd.,“ zmínil odborník tyto argumenty s tím, že Rusko ovšem naopak může dlouhý konflikt totálně dostat na kolena.
Pokud budou Ukrajinci i nadále dostávat materiální pomoc od západních mocností, začnou čím dál více převyšovat Rusy v technologické rovině. Navíc mohou stále sahat do poměrně vycvičených rezerv, kdežto Rusové už nyní na Ukrajinu posílají nezkušené mladíky či naopak staré muže s velmi krátkým výcvikem.
Rusů je sice stále podstatně více než Ukrajinců co do počtu obyvatel země, podle Visingra ale nemohou oproti Ukrajincům provést totální mobilizaci. „To, co udělala Ukrajina, je nesmírně náročné a Ukrajinci se na to připravovali. Celou dobu s tím počítali a provedli to na jedničku. Ruská armáda s ničím takovým nikdy reálně neuvažovala,“ vysvětlil Visingr s dovětkem, že sovětská ještě na totální mobilizaci myslela.
Rusko by takovou logistickou operaci nejspíše nedokázalo úspěšně provést. „Ruská armáda na něco takového vůbec nemá kapacitu. Už dokonce nemají ty lidi kde shromáždit, protože všechny velké základny s výcvikovými plochami už byly dávno rozprodány a přestavěny na něco jiného,“ doplnil analytik. Ruská totální mobilizace by tak podle něj skončila spíše katastrofou.
Rubl i síla dochází
Všechny tyto problémy by navíc mohly vést k tomu, že by Rusko začalo selhávat i na domácí půdě jako stát. Podle Visingra by mohl přestat fungovat i ruský donucovací aparát, který si dokáže udržet loajalitu vzdálených oblastí na Sibiři či Kavkazu, kde však žijí početná etnika, která mají k typickým Rusům daleko.
„Mohlo by se stát, že Rusové za půl roku nebudou řešit Ukrajinu, ale dvacet separatistických hnutí na Kavkazu a Sibiři,“ zmínil Visingr. Rusko je podle jeho slov v tomto ohledu kupodivu poměrně křehký stát, který drží pohromadě pomocí peněz a síly. Rubl ovšem i přes intervence ruské národní banky pod západními sankcemi slábne, a se ztrátami na Ukrajině se postupně vytrácí i moc bezpečnostních složek.
„Rubl nyní přestává z Moskvy téct, navíc si za něj stejně nebude brzy co koupit, a donucovací síly, tedy národní garda a další, krvácejí na Ukrajině,“ popsal Visingr s tím, že Rusové by ve finále mohli ještě s láskou vzpomínat na 90. léta pod vedením prezidenta Borise Jelcina. Tehdy po rozpadu Sovětského svazu a s Jelcinovou politikou zažívali těžkou ekonomickou krizi.
