nezávislost

Война на Украине может стать одной из причин распада России, вместо федерации могли бы возникнуть десятки отдельных государств. Бывший посол Чехии в РФ Петр Коларж и бывший генеральный консул в Санкт-Петербурге Владимир Вотапек считают, что это реалистичный сценарий. Оба сходятся во мнении, что тенденции к отторжению в разных уголках самого территориально большого государства мира существуют уже долгие годы. Конфликт на Украине и ослабление позиций президента Владимира Путина могли бы привести к противостоянию с Москвой.

Rusko může i kvůli válce na Ukrajině čekat rozpad, přičemž by namísto federace vznikly desítky nových států. Za reálnou možnost to označují bývalý velvyslanec České republiky v Rusku Petr Kolář i bývalý generální konzul v Petrohradu Vladimír Votápek. Oba se shodují, že odstředivé tendence v různých koutech rozlohou největšího státu na světě panují již dlouhá léta. Konflikt na Ukrajině a slábnoucí pozice prezidenta Vladimira Putina by tyto oblasti mohly vést k odporu proti Moskvě.

Ruský prezident Vladimir Putin se na Ukrajině pokouší rozšířit území své federace, ale brzy by místo toho mohl řešit opačné problémy. Do hry totiž vstupuje otázka, zda se mu vůbec podaří udržet současné území Ruské federace. Ta je totiž tvořená řadou různých nesourodých národů, které by čím dál více mohly začít projevovat separatistické tendence. Ruská opozice v Praze navíc před časem představila návrh konkrétní „dekolonizace“ Ruska. Podle nich by současnou Ruskou federaci zvládly nahradit desítky nových států.

Jeden z nejbližších spojenců Ruské federace dává ruce pryč od invaze na Ukrajinu. Podle americké stanice NBC News Kazachstán odmítl žádost Ruska o pomoc ve válce s Ukrajinou. Bývalá sovětská republika dokonce odmítla uznat i nezávislost samozvaných republik na Donbase.

Veřejného ponížení se dostalo ruskému šéfovi civilní rozvědky SVR Sergeji Naryškinovi. Ruský prezident Vladimir Putin mu během pondělního zasedání bezpečností rady skákal do řeči a usměrňoval ho v jeho názoru na uznání nezávislosti Doněcké a Luhanské lidové republiky. Podle komentářů na sociálních sítích se šéf rozvědky bojí.

Ruská společnost je po vystoupení prezidenta Vladimira Putina rozdělená, řekl politolog a spolupracovník CNN Prima NEWS v Rusku Jiří Just. Zatímco jedni kvitují uznání nezávislosti separatistických republik Doněck a Luhansk na východě Ukrajiny a vyslání vojenské „mírové mise“, jiným vadí tvrdé sankce a obávají se eskalace konfliktu.

Nechceme dopustit krveprolití, řekl na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja. Jedním dechem však dodal, že Ukrajina připravuje v Donbasu nové „vojenské dobrodružství“. Většina členů Rady bezpečnosti v čele s USA však kroky Ruska, včetně vyslání „mírové mise“, jednoznačně odsoudila.

Uznání separatistických regionů na východě Ukrajiny ruským prezidentem Vladimirem Putinem je porušením mezinárodního práva, prohlásil v pondělí na tiskové konferenci britský premiér Boris Johnson. Stejně se na Twitteru vyjádřil předseda Evropské rady Charles Michel. Na Putinovo rozhodnutí reagoval i Bílý dům. Informoval, že Biden zakáže Američanům ekonomické aktivity spojené se separatistickými republikami na Donbasu. Brzy mají být oznámeny další kroky.

Ruští poslanci v úterý většinou hlasů přijali usnesení vybízející prezidenta Vladimira Putina k uznání nezávislosti povstaleckých republik v Donbasu na východě Ukrajiny. Oznámila to agentura TASS. Takový krok by podle Kyjeva znamenal konec mírových dohod z Minsku o urovnání konfliktu na východě Ukrajiny.

Karibský ostrov Barbados se stal republikou. Britskou královnu Alžbětu II. coby hlavu státu v úterý nahradila Sandra Masonová coby vůbec první prezidentka země, kterou si Barbadosané zvolili minulý měsíc. Funkce se slavnostně ujala složením přísahy v den 55. výročí od chvíle, kdy někdejší britská kolonie získala na Spojeném království nezávislost.

Francie znovu zahájí výstavbu jaderných reaktorů, aby si tak zajistila energetickou nezávislost, dosáhla svých klimatických cílů a udržela ceny elektřiny pod kontrolou. Oznámil to v úterý francouzský prezident Emmanuel Macron. Prohlášení přichází v době, kdy evropské země čelí prudkému zdražování elektřiny a plynu.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) čelí kritice, že se začátkem srpna zúčastnila jednání bankovní rady České národní banky. Na něm varovala před zvyšováním úrokových sazeb, jímž chce ČNB krotit současné rychlé zdražování. „Vy jste hájila zájmy vlády proti zájmům občanů. Občané nemají zájem na inflaci,“ vyčetl Schillerové v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS Zbyněk Stanjura (ODS).