nezávislost

Čínská armáda ve čtvrtek v okolí Tchaj-wanu zahájila cvičení, do kterého zapojila různé druhy vojsk. Stalo se to jen několik dnů poté, co se úřadu ujal nový tchajwanský prezident, kterého Peking označuje za separatistu. Tchajwanské ministerstvo obrany manévry odsoudilo, informovaly zahraniční agentury.

Česká republika je pro Tchajwance vyloženě srdeční záležitostí a ostrovní země, kterou přitom Česko oficiálně neuznává jako nezávislý stát, pro nás nabízí řadu příležitostí. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekla vedoucí poradního týmu ministra zahraničí Jana Lipavského a expertka na Tchaj-wan Kristýna Plašilová. Zároveň však zmínila, že spolupráce Česka a Tchaj-wanu nesmí být o aktivismu.

Děkujeme, nikdy nezapomene. České republice to ve speciálním videu vzkázalo kyjevské vedení. Ukrajina, která se přesně rok a půl nepřetržitě brání ruské invazi, u příležitosti vlastního Dne nezávislosti rozesílá děkovné vzkazy svým spojencům a podporovatelům. U Česka Ukrajinci vedle současné vojenské pomoci zmínili i sovětskou okupaci z roku 1968, Václava Havla či Karla Kryla.

Box je na Kubě národním sportem, přesto tamní ženy nesměly po komunistické revoluci závodně zápasit. Boxerky si navíc stěžovaly, že během té doby čelily četným sexuálním útokům. Nyní situaci změnil nový zákon, který jim po více než 60 letech umožní návrat do ringu. A kubánské sportovkyně jsou odhodlané konečně ukázat světu svůj um, píše web CNN.

Война на Украине может стать одной из причин распада России, вместо федерации могли бы возникнуть десятки отдельных государств. Бывший посол Чехии в РФ Петр Коларж и бывший генеральный консул в Санкт-Петербурге Владимир Вотапек считают, что это реалистичный сценарий. Оба сходятся во мнении, что тенденции к отторжению в разных уголках самого территориально большого государства мира существуют уже долгие годы. Конфликт на Украине и ослабление позиций президента Владимира Путина могли бы привести к противостоянию с Москвой.

Rusko může i kvůli válce na Ukrajině čekat rozpad, přičemž by namísto federace vznikly desítky nových států. Za reálnou možnost to označují bývalý velvyslanec České republiky v Rusku Petr Kolář i bývalý generální konzul v Petrohradu Vladimír Votápek. Oba se shodují, že odstředivé tendence v různých koutech rozlohou největšího státu na světě panují již dlouhá léta. Konflikt na Ukrajině a slábnoucí pozice prezidenta Vladimira Putina by tyto oblasti mohly vést k odporu proti Moskvě.

Ruský prezident Vladimir Putin se na Ukrajině pokouší rozšířit území své federace, ale brzy by místo toho mohl řešit opačné problémy. Do hry totiž vstupuje otázka, zda se mu vůbec podaří udržet současné území Ruské federace. Ta je totiž tvořená řadou různých nesourodých národů, které by čím dál více mohly začít projevovat separatistické tendence. Ruská opozice v Praze navíc před časem představila návrh konkrétní „dekolonizace“ Ruska. Podle nich by současnou Ruskou federaci zvládly nahradit desítky nových států.

Jeden z nejbližších spojenců Ruské federace dává ruce pryč od invaze na Ukrajinu. Podle americké stanice NBC News Kazachstán odmítl žádost Ruska o pomoc ve válce s Ukrajinou. Bývalá sovětská republika dokonce odmítla uznat i nezávislost samozvaných republik na Donbase.

Veřejného ponížení se dostalo ruskému šéfovi civilní rozvědky SVR Sergeji Naryškinovi. Ruský prezident Vladimir Putin mu během pondělního zasedání bezpečností rady skákal do řeči a usměrňoval ho v jeho názoru na uznání nezávislosti Doněcké a Luhanské lidové republiky. Podle komentářů na sociálních sítích se šéf rozvědky bojí.

Ruská společnost je po vystoupení prezidenta Vladimira Putina rozdělená, řekl politolog a spolupracovník CNN Prima NEWS v Rusku Jiří Just. Zatímco jedni kvitují uznání nezávislosti separatistických republik Doněck a Luhansk na východě Ukrajiny a vyslání vojenské „mírové mise“, jiným vadí tvrdé sankce a obávají se eskalace konfliktu.

Nechceme dopustit krveprolití, řekl na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja. Jedním dechem však dodal, že Ukrajina připravuje v Donbasu nové „vojenské dobrodružství“. Většina členů Rady bezpečnosti v čele s USA však kroky Ruska, včetně vyslání „mírové mise“, jednoznačně odsoudila.

Uznání separatistických regionů na východě Ukrajiny ruským prezidentem Vladimirem Putinem je porušením mezinárodního práva, prohlásil v pondělí na tiskové konferenci britský premiér Boris Johnson. Stejně se na Twitteru vyjádřil předseda Evropské rady Charles Michel. Na Putinovo rozhodnutí reagoval i Bílý dům. Informoval, že Biden zakáže Američanům ekonomické aktivity spojené se separatistickými republikami na Donbasu. Brzy mají být oznámeny další kroky.