Obvod Cheb

97,67 % okrsků sečteno
36,58 % volební účast




39,98 %

Miroslav Plevný

27,15 %

Sandra Tsoukernik

12,38 %

Štěpánka Černá

10,55 %

Vladimír Keblúšek

6,35 %

Ivan Reis

3,56 %

Pavel Hojda

Obvod Louny

100,00 % okrsků sečteno
41,45 % volební účast




43,50 %

Ivo Trešl

25,55 %

Jaroslav Mikoláš

10,92 %

Vladislav Hrbáček

10,10 %

Leo Steiner

6,46 %

Ivana Hluštíková

3,43 %

Jiří Kobza

Obvod Plzeň-město

97,14 % okrsků sečteno
40,22 % volební účast




32,52 %

Karel Řehka

27,54 %

Lucie Kantorová

20,04 %

Lumír Aschenbrenner

7,94 %

Daniela Pousková

4,87 %

Július Líška

3,15 %

Jiří Valenta

2,86 %

Bohumír Janský

1,05 %

Jaroslav Novák

Obvod Strakonice

99,69 % okrsků sečteno
42,50 % volební účast




55,50 %

Tomáš Fiala

23,84 %

Miroslav Ušatý

20,65 %

Jana Hrdinová

Obvod Pelhřimov

100,00 % okrsků sečteno
45,89 % volební účast




30,48 %

Ladislav Med

27,15 %

Michal Kozár

25,11 %

Jaroslav Chalupský

8,65 %

Karolína Kubisková

5,69 %

Lucie Pavlů Řádová

2,88 %

Pavel Hodáč

Obvod Příbram

98,51 % okrsků sečteno
46,14 % volební účast




43,86 %

Petr Štěpánek

25,19 %

Barbora Daňhová

12,04 %

Simona Luftová

9,26 %

Josef Šorna

5,85 %

Frank Thomas Podstatzky-Lichtenstein

3,75 %

Pavel Vermach

Obvod Praha 5

65,47 % okrsků sečteno
43,30 % volební účast




32,03 %

Václav Láska

26,60 %

Radko Sáblík

19,52 %

Zdeněk Šarapatka

14,21 %

Lubomír Brož

4,91 %

Pavel Spirov

1,78 %

Petra Prokšanová

0,91 %

Ľubomír Augustín

Obvod Praha 9

57,43 % okrsků sečteno
43,09 % volební účast




46,27 %

David Smoljak

22,29 %

Dagmar Pecková

17,16 %

Radek Žalud

8,78 %

Bedřich Laube

5,48 %

Darina Batyiová

Obvod Praha 1

42,39 % okrsků sečteno
42,66 % volební účast




50,91 %

Jiří Padevět

26,09 %

Jan Čižinský

12,76 %

Ján Dudra

2,88 %

Pavel Čižinský

2,52 %

Jiří Pavel Pešek

1,58 %

Jiří Morštadt

1,40 %

Vojtěch Ryvola

0,98 %

Jan Štern

0,83 %

Vladimír Kolman

Obvod Kladno

100,00 % okrsků sečteno
42,14 % volební účast




30,80 %

Adéla Sucharda Šípová

29,44 %

Petr Paták

22,16 %

Aleš Gerloch

8,10 %

Jan Klas

6,14 %

Marcela Machalová

3,34 %

Jaroslav Pelc

Obvod Děčín

99,30 % okrsků sečteno
35,30 % volební účast




52,34 %

Zbyněk Linhart

20,18 %

Michal Hejcman

10,36 %

Jan Skalický

10,35 %

Anna Lehká

6,74 %

Miroslav Štross

Obvod Česká Lípa

100,00 % okrsků sečteno
38,38 % volební účast




35,05 %

Jitka Volfová

32,66 %

Martin Půta

14,94 %

Jiří Vosecký

13,37 %

Vít Vomáčka

3,95 %

Leoš Hamrský

Obvod Trutnov

99,43 % okrsků sečteno
42,38 % volební účast




58,48 %

Jan Sobotka

28,51 %

Zuzana Chovancová

7,35 %

Radek Mráz

5,64 %

Hynek Beran

Obvod Kolín

100,00 % okrsků sečteno
43,97 % volební účast




45,26 %

Michael Kašpar

25,54 %

Andrea Brzobohatá

17,25 %

Roman Schulz

4,19 %

Antonín Dušek

4,14 %

Pavel Sehnal

2,34 %

Jiří Rynekr

1,24 %

František Třeštik

Obvod Hradec Králové

100,00 % okrsků sečteno
45,00 % volební účast




25,13 %

Martin Dvořák

21,94 %

Zuzana Ceralová Petrofová

18,40 %

Jana Hůlková

14,99 %

Monika Nebeská

12,18 %

Jan Holásek

5,33 %

Ivan Picek

2,01 %

Vladimír Dryml

Obvod Rychnov nad Kněžnou

100,00 % okrsků sečteno
45,61 % volební účast




62,19 %

Jan Grulich

37,80 %

Petr Sadovský

Obvod Žďár nad Sázavou

100,00 % okrsků sečteno
50,14 % volební účast




27,60 %

Michal Šmarda

25,62 %

Josef Klement

25,62 %

Radek Černý

16,49 %

Radek Koten

4,65 %

David Moos

Obvod Znojmo

100,00 % okrsků sečteno
45,07 % volební účast




35,55 %

Tomáš Třetina

22,28 %

Jiří Kyněra

18,67 %

Jindřich Růžička

11,78 %

Petra Rédová Fajmonová

6,65 %

Bohumila Beranová

5,04 %

Pavel Černý

Obvod Vyškov

100,00 % okrsků sečteno
52,40 % volební účast




63,34 %

Jan Grolich

29,99 %

Petra Absolonová

6,66 %

Jaroslav Fládr

Obvod Brno-město

82,11 % okrsků sečteno
48,48 % volební účast




41,42 %

Zdeněk Papoušek

24,02 %

Karel Zitterbart

21,06 %

Jaroslav Štěrba

6,38 %

Jaroslav Turánek

4,00 %

Veronika Holcnerová

3,08 %

Klára Alžběta Samková

Obvod Přerov

99,07 % okrsků sečteno
41,51 % volební účast




38,33 %

Jakub Navařík

37,75 %

Petr Vrána

15,11 %

Marek Obrtel

8,79 %

Dan Chromec

Obvod Litovel

100,00 % okrsků sečteno
40,02 % volební účast




32,17 %

Marek Ošťádal

28,78 %

Martin Škurek

28,44 %

Michael Kohajda

9,37 %

Pavel Jelínek

1,21 %

Zdeněk Beil

Obvod Frýdek-Místek

100,00 % okrsků sečteno
44,42 % volební účast




34,75 %

Helena Pešatová

32,47 %

Petr Korč

13,01 %

Tomáš Krpel

9,53 %

Zdeněk Navrátil

4,89 %

Nela Lisková

3,07 %

René Hompora

2,26 %

Petr Hrnčárek

Obvod Ostrava-město

92,05 % okrsků sečteno
38,42 % volební účast




46,17 %

Ondřej Šimetka

31,13 %

Lucie Baránková Vilamová

12,81 %

Milan Loprais

6,24 %

Petr Jančík

1,91 %

Štefan Režný

1,13 %

Radoslav Štědroň

0,57 %

Radek Iwoniak

Obvod Karviná

100,00 % okrsků sečteno
29,51 % volební účast




33,62 %

Lenka Brzyszkowská

14,31 %

Petr Kazík

14,10 %

Mariam Szyja

13,92 %

Aleš Polách

12,43 %

Pavel Staněk

9,10 %

Roman Galia

2,48 %

Karel Světnička

Obvod Zlín

95,24 % okrsků sečteno
45,27 % volební účast




33,51 %

Tomáš Goláň

23,02 %

Ivo Mitáček

19,15 %

Vladimír Sedlařík

11,63 %

Pavel Dlouhý

10,76 %

Lubomír Nečas

1,90 %

Jan Doleček

Obvod Uherské Hradiště

98,39 % okrsků sečteno
46,67 % volební účast




47,81 %

Josef Bazala

28,23 %

Jiří Vašica

9,48 %

Kristýna Zelienková

7,16 %

Otakar Březina

4,09 %

David Skyba

3,20 %

Margita Balaštíková

Fiala je oběť vzniklého napětí, míní Pilip. Popsal, co se stane s ODS, když prohraje volby


Jestli je někdo decentní a nekonfrontační politik, tak Petr Fiala (ODS), řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS bývalý ministr financí Ivan Pilip a přední politik 90. let. Téma Antibabiš podle něj funguje, ale téměř výhradně na rozhodnuté voliče, a to k vítězství ve volbách nestačí. Návrat Donalda Trumpa k moci v USA spojuje s příchodem nestability a nejistoty do Evropy. Domnívá se, že zvolení Petra Pavla prezidentem ČR už výhrady ke komunistické minulosti jakéhokoliv politika ztrácejí relevanci.

Jak s odstupem let vzpomínáte na takzvaný Sarajevský atentát české politiky? V roce 1997 jste kvůli daru pro ODS od podnikatele, který předtím získal významný podíl ve vládou privatizované společnosti, vyzval tehdejšího předsedu ODS Václava Klause k rezignaci.
Byla to událost, která změnila další směřování české politiky. Krize byla tehdy hluboká a vláda by zřejmě skončila v každém případě, tato událost to jen urychlila.

Ivan Pilip (62)
Do politiky vstoupil po sametové revoluci a stal se lídrem Křesťansko-demokratické strany, která se sloučila s ODS. Působil jako ministr školství a ministr financí. V roce 1997 kvůli daru pro ODS od podnikatele, který předtím získal významný podíl ve vládou privatizované společnosti, vyzval tehdejšího předsedu ODS Václava Klause k rezignaci. Tato událost je známá jako Sarajevský atentát. Následně s Janem Rumlem založil novou politickou stranu Unii svobody. V letech 2004 až 2007 byl viceguvernérem Evropské investiční banky. V současné době vlastní nakladatelství Bourdon, v němž vycházejí bestsellery Patrika Hartla. S první manželkou Lucií má tři děti. V roce 2024 se oženil podruhé s Dominikou Pilip.

Nepovažujete to zpětně za chybu? Václav Klaus se pak stal na dvě období prezidentem ČR a dodnes mluví do politiky. Například radí Motoristům...
Václavu Klausovi hodně pomohl fakt, že byl v Sarajevu a mohl se postavit do role oběti. Celá výzva přitom byla vedena snahou reflektovat vážné problémy s financováním a dát šanci restrukturaci koalice a dořešení problémů. Místo toho vláda padla – nikoli vinou naší výzvy, tu pouze využila KDU k vystoupení z vlády, které chystala stejně. A Václav Klaus se začal domlouvat s Milošem Zemanem na opoziční smlouvě.

Co říkáte na současnou ODS, stranu, jejíž jste byl několik let členem? Není to teď vlastně taková Unie svobody, kterou jste po odchodu z ODS zakládal?
ODS se určitě částečně posunula, ale to asi každá strana. Nová doba přináší nová témata. Řada lidí odešla z ODS nebo z politiky vůbec. ODS je jedna z pouhých dvou stran, které jsou součástí parlamentní politické scény celé polistopadové období. Názorově je dnes Unii svobody možná blíž, může to tak působit díky účasti na koalici Spolu, která je více centristická a liberální než samotná ODS.

Současná vláda má u lidí rekordně nízkou podporu. Čím si to podle vás vysloužila, co Petr Fiala jako premiér udělal špatně?
Pro mě je ten odpor vůči Petru Fialovi překvapivý. Jestli je někdo decentní a nekonfrontační politik, tak je to Petr Fiala. A přesto je terčem skutečně drsných osobních útoků proti své osobě. Nicméně je pravda, že politika vlády část kritiky opravňuje. Vláda nedodala reformy, které očekávali její voliči. Zároveň pokračování v rozdávačné rozpočtové politice nijak neuspokojilo voliče, které výdaje státního rozpočtu ovlivňují. To znamená důchodce, zaměstnance státu a další. Přičteme-li napětí související s mezinárodní politikou a ruskou agresí, vzniklo napětí, jehož obětí je právě i Petr Fiala.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: S komunisty se v zákulisí ve sněmovně vždycky mluvilo, říká její bývalý předseda Vojtěch Filip. Jak hodnotí svoji nástupkyni Kateřinu Konečnou?

Fiala je přesto přesvědčený, že letošní parlamentní volby vyhraje. Sdílíte stejný názor?
Těžko říct, zda je o tom skutečně přesvědčený, ale stát se to může. Do voleb máme devět měsíců, a to je v politice dlouhá doba. Nicméně pokud nedojde k výraznému oživení ekonomiky a souhře šťastných okolností, například, když menší opoziční strany neskončí pod pět procent, bude to mít velmi těžké. A Fiala není typ do bojovných volebních kampaní...

Polovina členů Trumpovy vlastní vlády řekla na jeho adresu v minulosti mnohem horší věci. Například ministr zahraničí Rubio o něm řekl, že je patologický lhář a zesměšňoval i údajnou velikost jeho přirození.

Jak vnímáte hlasy některých členů ODS, například znovuzvoleného hejtmana Jihočeského kraje Martina Kuby nebo bývalého europoslance Jana Zahradila, že Antibabiš na voliče už dávno nefunguje a strana by měla ve volbách kandidovat samostatně?
Téma Antibabiš funguje, ale téměř výhradně na rozhodnuté voliče, a to k vítězství ve volbách nestačí. Aby získala váhající, měla by se koalice mnohem více zaměřovat na to, co chce v případě znovuzvolení řešit a nabídnout hlubší reformy fungování zdravotnictví, školství, veřejné správy, rozpočtů a podobně. Otázka je, jestli takové plány vůbec existují.

Měla jít tedy ODS do letošních parlamentních voleb samostatně? 
Pokud jde o samostatnou kandidaturu ODS, v této fázi je pozdě a vzhledem k volebnímu systému má koalice Spolu výrazně větší šanci uspět než samotná ODS. Nicméně prohraje-li volby, je velmi pravděpodobné, že k odstředivým tendencím dojde a ODS i další dvě strany začnou dělat vlastní strategii. V případě ODS zřejmě i s novým vedením, kde mohou být jména, která jste uváděl.

Působil jste také jako ministr financí. Jak hodnotíte státní rozpočet Zbyňka Stanjury, který kritizovali někteří renomovaní odborníci, včetně prezidentových ekonomických poradců? Měl ho Pavel podepsat?
Pavel ho podepsat měl, protože rozpočet je v našem ústavním systému jednoznačná odpovědnost vlády a prezidenti ho nikdy nevetovali. To samozřejmě nic nemění na oprávněnosti jeho kritiky a faktu, že řada čísel je účetně přikrášlena a navržený schodek je výsledkem propočtů, z nichž část neodpovídá realitě.

Nejde Pavel vládě až příliš na ruku? K zákonům, které silně rezonují společností, obvykle oznámí svoje výhrady, ale nakonec je stejně podepíše.
Myslím, že je to spíše politická nezkušenost a zřejmě i malá chuť být aktivním hráčem mezi politickými stranami. Na tom se mi nezdá nic špatného. Tak je v Ústavě funkce prezidenta koncipována. Větší zkouškou jeho výkonu funkce bude situace, kdy by premiérem byl Andrej Babiš.

Vadí vám prezidentova komunistická minulost?
Petra Pavla jsem ve 2. kole prezidentských voleb volil, ale touto výhradou jsem se nikdy netajil. Osobně určitě svou minulost odpracoval, ale prezidentská funkce je silně symbolická a jeho zvolením už výhrady ke komunistické minulosti jakéhokoli politika v podstatě ztrácejí relevanci. Ale voliči takto rozhodli, a nakonec lhostejnost velké části veřejnosti k minulosti Andreje Babiše ukazuje, že toto téma už je zásadní jen pro menší část lidí.

Nezavřeli si představitelé současné koalice, včetně hlavy státu Petra Pavla dveře ke znovuzvolenému prezidentovi USA Donaldu Trumpovi svými kritickými vyjádřeními na jeho adresu?
Polovina členů Trumpovy vlastní vlády řekla na jeho adresu v minulosti mnohem horší věci. Například ministr zahraničí Rubio o něm prohlásil, že je patologický lhář a zesměšňoval i údajnou velikost jeho přirození. Takže z tohoto pohledu slova Petra Pavla zase tolik nevybočovala, jakkoli to v diplomacii není obvyklé. Zrovna Trump si ale na diplomacii moc nehraje, takže nějakých reálných dopadů na česko-americké vztahy bych se neobával.

Co návrat Donalda Trumpa k moci bude znamenat pro Evropu?
Určitě období nestability a nejistoty. USA byly od konce 2. světové války klíčový partner a bezpečnostní záruka, což přestává být jisté. Evropa se bude muset více osamostatnit a doufat, že ty čtyři příští roky nezpůsobí ve vzájemných vztazích příliš velké škody.

Návrat do vrcholné politiky vás neláká?
Obávám se, že doba, kdy se hlavní vzkazy voličům vysílají ve třiceti sekundách na TikToku pro mě není úplně ideální. Dnes je to mnohem víc otázka emocí, divadla, pocitů. Navíc je těžké vstupovat dvakrát do stejné řeky, protože ona už nikdy není stejná.

V současné době jste majitelem nakladatelství. Neuvažujete o vydávání pamětí vrcholných politiků?
Pamětí zajímavých osobností jsme vydali několik. Z těch světově známých třeba Matthew Perryho nebo nyní chystáme Anthonyho Hopkinse, z politiků knihu o Angele Merkelové či Johnu McCainovi. S jedním českým ex-politikem momentálně o knize jednáme a nějaké další určitě nelze vyloučit.

Předpokládám, že o Václava Klause se nejedná…
Nemyslím si, že by moje nakladatelství bylo zrovna to, na které by se obrátil. (smích) Mezi nakladatelem a autorem musí být aspoň základní důvěra a ta už dnes určitě ani z jedné strany není.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Jaroslav Suchánek, legendární televizní komentátor a otec herce Michala Suchánka. Prožívám nejblbější část života, říká