Rozpohybují české školství ředitelé? Resort věří, že nový nástroj utne nekonečné debaty
Jednou z velkých novinek ve školství je již schválený Kompetenční rámec pro ředitele škol. Měl by přispět k tomu, aby lidé ve vedení nebyli tolik zahlceni administrativou, ale spíše mohli vést školu k rozvoji, a to v roli pedagogického lídra. „Ředitelé se často rozhodují intuitivně, musíme je naučit pracovat s daty,“ vysvětluje záměr projektu Markéta Bajerová z organizace Učitel naživo. Jakýsi jízdní řád pro vedoucí pracovníky by měl podle Matouše Bořkovce z ministerstva školství (MŠMT) utnout nekonečné debaty o tom, co by měli ředitelé jako manažeři daného vzdělávacího zařízení zvládat.
Smyslem již schváleného rámce je především přehledné shrnutí základních kompetencí ředitelů, na nichž se shodli aktéři ze všech úrovní českého vzdělávacího systému. Cílem je pak zefektivnění řízení škol. „Díky tomuto nástroji také nebudeme muset donekonečna debatovat, co mají lidé ve vedení umět a co mají dělat,“ uvedl na konferenci pořádané organizací Učitel naživo Bořkovec.
K TÉMATU: Babiš obrátil. Zrušení 9. tříd není na stole, přiznal. Dříve návrh hájil „selským rozumem“
Kompetenční rámec může být podle Bořkovce z Oddělení podpory pracovníků ve školství na MŠMT efektivní pomůckou, jak rozdělit některé kompetence i mezi další členy širšího vedení škol, zatímco ředitel se může intenzivněji zabývat danými oblastmi. Současně apeluje na do určité míry kolektivní vedení zařízení.
Od července se podle aktualizované vyhlášky vypisuje kvalifikační studium pro budoucí ředitele, které splňuje standardy nového rámce. Tento program musí absolvovat každý zájemce o vedoucí pozici podle zákona o pedagogických pracovnících.
Co se očekává od ředitele-pedagogického lídra?
Novinka v tuzemském vzdělávání by měla podle autorů také ukotvit dlouho diskutované požadavky na ředitele. „Ukotvuje přesvědčení, že člověk v této pozici musí být také pedagogickým lídrem. Nejde o to, aby učil nejlépe ve smyslu každodenní činnosti, ale aby byl dobrým manažerem a vytvářel dobré zázemí pro pedagogický proces. Jinými slovy by měl umět rozeznat kvalitu výuky, vyhodnocovat ji a podle toho i vést pedagogický sbor,“ nastínil změny, které si resort od konceptu slibuje.
Čtěte také
Odborníci se také shodují na tom, že jde o jakýsi „jízdní řád“ v měnící se realitě školství. „Rámec významně podporuje spolupráci ředitelů napříč regiony. Mohou se vzájemně učit a rovněž vytvářet profesní komunity, což posouvá kvalitu vzdělávání a pomáhá uzavírat rozevřené nůžky nerovností,“ zmínila možné dopady Bajerová, jež má na starosti v Učiteli naživo sekci Ředitelského kmene.
Dosavadní soubor doporučení pro ředitelské pozice označil za „kus papíru“ prezident Asociace ředitelů základních škol ČR Luboš Zajíc. „Otázkou zůstává, co s ním. Můžeme ho jen formálně naplňovat, ale důležité je, zda se vůbec projeví na vyučování,“ popsal slabiny současného systému.
Mnoho zájemců o vedoucí pozice si podle Zajíce ani neuvědomí, jak široká paleta povinností je od nich očekávána. „Kompetenční rámec tak může posloužit jako vodítko. Zájemce do dokumentu nahlédne a bude si moct říct, zda je v jeho silách vše zvládnout,“ věří prezident asociace.
Pro ty, kdo ve vedení školy tápou
Posloužit může toto pojetí nejen ambiciózním lídrům, ale také pedagogům, kteří kvůli nenadálým okolnostem stanou v čele školy. Podle Bajerové může výrazně pomoci i ve vzdělávacích zařízeních, která se nemohou chlubit dobrými výsledky. „Kompetenční rámec může ukázat, v čem přesně selhávají a na co se zaměřit,“ zdůraznila pro CNN Prima NEWS odbornice na pedagogický leadership.
Čtěte také
Podle ní je důležité si v rámci tuzemského školství uvědomit, že ředitelé neumí pracovat s daty tak, aby se od nich mohli odrazit k dalšímu rozvoji. „V tomto ohledu je jejich strategie velmi často intuitivní. Potřebujeme ale kvalitní autoevaluace škol. V současných výročních zprávách se neobjevují žádné zmínky ohledně rozvoje škol. Bez dat jakékoliv plány stojí na vodě,“ upozornila Bajerová.
Dokument zavádějící tento „jízdní řád pro ředitele“ podle Bořkovce vznikal déle než rok. „Podíleli se na něm zástupci ředitelských i zřizovatelských asociací. Nyní byl konečně schválen vedením ministerstva školství,“ popsal v polovině letošního června. Spoluautorem nového kompetenčního rámce je i programový ředitel organizace EDUin Jan Vöröš Mušuta. Při uvádění v život je prý nezbytné, aby se z rámce stal „živý dokument“ namísto dobře sepsaného, leč v praxi zkostnatělého papíru.
„Ministerstvo má k tomuto cíli dobře nakročeno. Používat nový rámec mohou i zřizovatelé (tedy kraje, města a obce, pozn. red.), a to k výběru nových ředitelů či k jejich průběžnému hodnocení,“ zmínil Mušuta.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Zákaz mobilů na základních školách se přiblížil. Návrh již podpořila vláda
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, akcentuje Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu. Rovněž si rád napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Studuje češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Jeho zájmem je veřejné dění, zvlášť kulturní oblast a práce s historií. Kromě školy a práci v redakci CNN Prima NEWS si rád zajde do malých, neznámých kin či galerií. Svůj volný čas však nejradši tráví někde za městem v přírodě. (Marek.Pausz@iprima.cz)
