Rusové se brání náboru do války. V ulicích hlídkují dobrovolníci, muže chrání před odvodem
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Obyvatelé Bašmakova brání sousedy před nuceným odvodem.
Dobrovolnické hlídky čítají už zhruba 250 lidí.
Úřady mají muže nutit k podpisu smluv podvodem či silou.
Jak se lidé v dalších ruských regionech brání náboru?
V Rusku sílí obavy, že úřady v rámci skryté mobilizace stále častěji využívají nátlak, podvody a sílu k nabírání mužů do války proti Ukrajině. V Bašmakovu v Penzenské oblasti se proto obyvatelé rozhodli vytvořit dobrovolnické hlídky, které mají bránit odvádění jejich sousedů na frontu. Podobné případy nuceného podpisu vojenských smluv se podle dostupných zpráv objevují i v dalších ruských regionech.
Bylo 23. července, když se muži v civilu objevili v domě zaměstnance bezpečnostní služby Sergeje Tepljakova a nařídili mu, aby předložil svůj doklad totožnosti. „Jeden z nich se představil jako nový okresní policista a požadoval pas,“ popsala obyvatelka Bašmakova webu Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda. Když Tepljakov zavolal místní policii, muži se podle ní rozzlobili, chytili ho a pokusili se nacpat do auta. Tepljakova propustili až poté, co dorazil jeho syn a začal incident natáčet.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Past pro Putina: Další mobilizace je kritická, týká se i elit. Hrozí návrat „Zinkových chlapců“
Následujícího dne dva muži chytili Alexeje Denisenka, dalšího obyvatele města s přibližně 9 000 obyvateli, když sekal trávu v rámci soudně nařízených veřejně prospěšných prací za řízení pod vlivem alkoholu. Řekli mu, že pokud odmítne jít na okresní úřad, bude to „horší“, uvedl další z místních. Dodal, že ve vozidle seděl zaměstnanec okresní správy a že pak odjeli. Denisenkova sestra nakonec vozidlo na silnici směrem k regionálnímu centru donutila zastavit a dostala ho ven, uvedl Artjom.
Čtěte také
Obyvatelé, kteří mluví o tiché mobilizační kampani, se rozhodli proto reagovat neobvyklým způsobem. Začali totiž vytvářet dobrovolnické hlídky, které mají bránit tomu, aby jejich sousedy úřady odvedly a poslaly na frontu. Dobrovolníci koordinují svou činnost prostřednictvím skupiny na VK, největší ruské sociální síti, a nepřetržitě hlídají ulice. „Do hlídky jsem se přidala téměř okamžitě. Všechno se stalo spontánně,“ řekla začátkem srpna další místní obyvatelka a dodala, že se připojilo asi 250 lidí.
Krátce po konfliktech s Tepljakovem a Denisenkem odvezli ruští úředníci nejméně dva další muže z Bašmakova do náborového centra v Penze, kde je podle místních donutili podepsat smlouvy s armádou. Artjom uvedl, že jednomu z mužů hrozilo trestní stíhání kvůli dluhům, přestože jejich výše podle něj nesplňovala podmínky pro trestní odpovědnost. „Prostě ho podvedli,“ řekl. Obyvatelé Bašmakova tvrdí, že se jim od začátku hlídek v červenci podařilo zabránit odvedení nejméně pěti nebo šesti lidí.
A podobný odpor se objevil i na internetu. Začátkem srpna vytvořil bloger Stanislav Morozov chat, který má pomoci mužům zadrženým a nuceným k podpisu vojenských smluv. První den se k němu připojilo více než 300 lidí a během týdne více než 1 200. „Děláme to ze zoufalství. Prostě nemáme jinou cestu ven. Lidé se zastávají našich základních práv a svobod,“ napsal Morozov.
Obavy z mobilizace
Rusko od zahájení invaze v únoru 2022 utrpělo velké ztráty. Podle washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) přišlo o 1,4 milionu vojáků, přičemž 450 tisíc z nich zemřelo. Některé odhady jsou ještě vyšší, přesná čísla však známá nejsou.
Kvůli vysokým ztrátám v Rusku rostou obavy z rozsáhlé mobilizace. Do ruské armády by podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mohlo vstoupit až 300 tisíc mužů. Nařízení povinné vojenské služby ale představuje pro ruského prezidenta Vladimira Putina politické riziko, zejména před parlamentními volbami konanými 18. až 20. září. Kreml se proto snaží mírnit obavy, že k takové mobilizaci dochází. Přestože byla mobilizace, kterou Putin nařídil v září 2022, označena za „částečnou“, přiměla statisíce lidí opustit zemi.
Čtěte také
Od té doby se ruská vláda uchýlila k řadě taktik, od finančních pobídek až po použití síly, aby doplnila své stavy na Ukrajině. Obrátila se dokonce na skupiny, jako jsou trestanci a bezdomovci, píše Newsweek. Několik ruských regionů údajně letos také prudce zvýšilo náborové bonusy po jejich snížení v roce 2025. A v květnu Putin podepsal zákon, který odpouští novým vojenským rekrutům a jejich manželům/manželkám až 10 milionů rublů (téměř dva a půl milionu korun) nesplaceného dluhu.
V poslední době se ale objevují informace, že úřady stále častěji používají nátlak, podvody a razie k doplnění řad. Jak informuje web Meduza, projekt Get Lost obdržel mezi 10. a 18. srpnem 14 stížností od mužů, kteří uvedli, že byli zadrženi a nuceni podepsat smlouvy s ruským ministerstvem obrany. Stížnosti pocházely z Iževska, Novorossijska, Omsku, Archangelské oblasti, Birobidžanu a Ulan-Ude.
O násilných odvodech již dříve informoval i deník The Wall Street Journal (WSJ). V ruské Penzenské oblasti byl muž předvolán na policejní stanici pod záminkou ověření dokladů. Uvnitř na něj čekali náboráři a následně ho převezli na vojenský úřad, kde byl zbit. Muž byl údajně ze zařízení propuštěn krátce před vojenskou lékařskou prohlídkou, po které by bylo zrušení nástupního procesu výrazně obtížnější.
Některé regionální úřady také zavedly „odměny“ pro obyvatele, kteří přivedou potenciální rekruty na náborové úřady. Podle WSJ jde asi o 100 tisíc rublů, tedy necelých 25 tisíc korun, za každou osobu, která podepíše smlouvu.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Šéf CIA létá do Moskvy jen v nouzi. O co jde tentokrát? Ve hře je i hrozba pro NATO
vaclav.cerny@iprima.cz
