Považuji se za Rusa. Ukrajinci zajatí v uniformě nepřítele popsali, proč bojovali proti vlasti
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Ukrajinci v ruské uniformě: Proč bojovali proti vlasti?
V zajetí končí muži z okupovaných oblastí Donbasu.
Jaké jsou skutečné motivy dobrovolníků z řad vězňů?
Váleční zajatci, kteří se narodili na území Ukrajiny, ale bojovali na straně Ruska, pro BBC popsali, proč se rozhodli obrátit zbraň proti vlastní zemi. Mnozí z nich vyrůstali na okupovaných územích pod ruským vlivem a svou identitu dnes spojují spíše s Ruskem než s Ukrajinou. Zpovědi zároveň ukazují, jak válka a ruská propaganda ovlivnily celou generaci lidí na Donbasu.
Na západní Ukrajině, za vysokými zdmi a řadou zamčených bran, se nachází tábor plný zajatců, kteří bojovali za Rusko. Mnozí z nich byli rekrutováni z velkých měst, jako je Petrohrad a Jekatěrinburg, nikoli z odlehlých a chudších regionů jako na začátku invaze. Ne všichni vězni jsou ale Rusové. Jsou mezi nimi i vojáci z Ukrajiny: Muži, kteří šli do války proti vlastní zemi. Web BBC s některými vojáky mluvil, aby zjistil, co je k tomu motivovalo.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Podmořská zrůda v Putinových rukou, píší média. Rusko zkouší novou ponorku a mluví o tsunami
Antonovi bylo 10 let, když část východoukrajinského Donbasu, kde žil, obsadily síly loajální Moskvě. V roce 2022, kdy Vladimir Putin přešel k totální válce, mu bylo 18 let a okamžitě se přihlásil k boji – za Rusko. „Nelituji své volby. Šel jsem bránit svou zemi,“ trvá na svém Anton a říká, že se dobrovolně přihlásili i jeho přátelé. „Pak dostanete SMS zprávy. Mrtvý, mrtvý, mrtvý,“ uvedl Anton.
Další vězni popisují podobnou zkušenost – většina mužů, kteří s nimi odešli do války, byla zabita. Zároveň tvrdí, že do armády se nyní hlásí stále méně dobrovolníků, přestože Rusko nabízí vysoké náborové bonusy. Putinova snaha vyhnout se nové masové mobilizaci tak může brzy narazit na své limity.
Čtěte také
Když Ukrajina zajme na bojišti své vlastní občany, jsou souzeni za velezradu. Pak jsou však tito muži posláni do zajateckých táborů spolu s Rusy. Kyjev je oficiálně stále vnímá jako Ukrajince a ruskou kontrolu nad okupovanou částí Donbasu považuje za dočasnou. Realita je však složitější. „Jsou velmi proruští a jejich národní identita je velmi rozmazaná,“ popsal Petro Jacenko z ukrajinského koordinačního velitelství pro válečné zajatce. Anton se ale prý rozhodně nepovažuje za zrádce. „Považuji se za Rusa. Země nic neznamená, jde o národnost. Celá moje rodina pochází z Ruska. Všechny mé kořeny jsou odtamtud,“ uvedl.
Válka je válka, říká Anton
Celá generace Ukrajinců nyní vyrůstá na okupovaných územích pod ruskou správou a informace se dovídá ve školách a médiích ovládaných Kremlem. Ty po mnoho let vykreslují ukrajinskou vládu jako „nacistickou“ a nelegitimní. Anton tomu uvěřil a dnes mluví téměř výhradně v ruských propagandistických sloganech. Putinovi říká „můj prezident“ a myslí si, že by měl dál prosazovat dobytí zbytku Donbasu, i když už kvůli tomu zahynuly statisíce lidí. „Je škoda, že zemřeli lidé, zejména ti nevinní. Ale válka je válka. Mohla skončit. Ale nikdo to nechtěl udělat,“ sdělil Anton.
Ve vězeňské nemocnici leží Artjom a tělo má plné šrapnelů. Bojoval pouhé dva měsíce. Je z Doněcku, stejně jako Anton, a do války šel dobrovolně – nejen pro peníze. „Máme své vlastní zášti,“ říká Artjom a vzpomíná, jak se jeho region v roce 2014 ocitl pod těžkou palbou, když se ukrajinské síly snažily zabránit jeho odtržení od Ukrajiny. Zkušenost z války v něm ale zanechala především hořkost. Jeho velitel byl podle něj „špatný“ a on nikdy nedostal ani kopějku z verbíři slíbených 400 tisíc rublů (100 tisíc korun).
Čtěte také
Všichni váleční zajatci narození na Ukrajině, s nimiž BBC vedla rozhovory, pocházeli z oblastí okupovaných od roku 2014 a téměř všichni se k ruské armádě připojili dobrovolně. Jeden muž z Doněcké oblasti však řekl, že byl donucen bojovat. Při rozhovoru těkal očima kolem sebe a nebyl si jistý, komu může věřit. V okupovaných oblastech bylo proti své vůli údajně odvedeno více než 50 tisíc Ukrajinců. Podle jiných údajů ale toto číslo může být mnohem vyšší. Zmíněný muž řekl, že když Rusové vpadli na Ukrajinu, jeho rodina zůstala – ne kvůli politické nebo národní loajalitě, ale prostě proto, že Doněck byl jejich domovem. Nyní je jeho jedinou ambicí vrátit se k manželce a dětem a vyhnout se návratu na frontu. „Jen se schovám,“ svěřil se.
Sergej: Odvedl jsem svůj díl
Další zajatec – Sergej – se narodil ve východoukrajinském městě Luhansku, ale říká, že je Rus stejně jako jeho rodiče, kteří se na Donbas přestěhovali, když byly obě země součástí Sovětského svazu. Před deseti lety vstoupil do ruské armády, „aby bránil svou vlast“. Tvrdí však, že po návratu domů odejde do důchodu a na frontu se nevrátí. „Odvedl jsem svůj díl,“ popsal.
Drogový dealer Konstantin se, stejně jako mnoho jiných, přihlásil, aby se vyhnul dlouhému trestu odnětí svobody. „Pro mě bylo 15 let ve vězení příliš mnoho. Vím, že mě to asi neomlouvá, ale je to fakt. Teď je mi 44, bylo by mi 60,“ uvedl. Odsouzení vojáci se ale musí dožít konce války, aby se dočkali propuštění do civilu – a v útočných jednotkách nejsou šance zrovna vysoké. Tři odsouzení vrazi BBC řekli, že si mysleli, že po roce na frontě půjdou do civilu. Smlouvu jim ale armáda automaticky prodloužila.
Když se reportéři BBC ptali na zabíjení krajanů na bojišti, Sergej otázku označil za „provokativní“ a nechtěl odpovědět. Konstantin ale uvedl: „V žádné válce nevidím nic dobrého a v takové válce nemůže být a priori nic dobrého. Neříkám, že jsme stejní jako Ukrajinci, ale jsme si blízcí. Všichni tam máme příbuzné. Tohle prostě není dobré.“ Stále si ale myslí, že jeho rozhodnutí bojovat bylo správné. Ani on, ani Sergej neočekávají, že válka brzy skončí. Oba věří, že Putin nepřestane, dokud neovládne celý Donbas. „Všichni, které tam znám, toho mají dost. Chci jen, aby to skončilo co nejdříve,“ řekl Konstantin.
Ruský prezident Vladimir Putin očekává, že Donbas plně obsadí do podzimu příštího roku. V opačném případě budou jednání pravděpodobnější, uvádějí zdroje citované deníkem The New York Times. „Putin prohlásil, že Rusko musí získat úplnou kontrolu nad Donbasem na východě Ukrajiny. Pokud to Rusové nedokážou do podzimu 2027, uvedli představitelé a analytici, budou jednání pravděpodobnější,“ uvádí The New York Times.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Rusko mění osudy zmizelých vojáků. Z padlých dělá dezertéry, rodiny přicházejí o miliony
vaclav.cerny@iprima.cz
