Šéf CIA létá do Moskvy jen v nouzi. O co jde tentokrát? Ve hře je i hrozba pro NATO
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
- Šéf CIA nečekaně navštívil Moskvu
- Cílem mohlo být varování před útokem na NATO
- Washington tlačí na omezení ruské pomoci Íránu
- Proč se uskutečnila tato utajená cesta?
Ředitel CIA John Ratcliffe tento týden neohlášeně navštívil Moskvu. Do ruské metropole se vypravil v situaci, kdy vztahy mezi Washingtonem a Kremlem zůstávají mírně řečeno napjaté. Důvod jeho cesty není znám, podle expertů ale mohl jednat o válce na Ukrajině, ruské podpoře Íránu, možných ruských plánech vůči NATO nebo osudu Američanů zadržovaných v Rusku.
Američtí úředníci obeznámení s cestou potvrdili, že Ratcliffe letěl do Moskvy, ale odmítli zveřejnit obsah schůzek nebo sdělit, s kým se setkal, píše web RFE/RL s tím, že CIA ani Bílý dům se k věci zatím nevyjádřily.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zabijte Trumpova syna, vyzývá íránská televize. Video řeší americká tajná služba
Neobvyklý krok vyvolává otázky, proč šéf CIA v tak citlivé době osobně cestuje do Ruska. Naposledy navštívil Moskvu šéf CIA William Burns v listopadu 2021, kdy se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Stalo se tak jen tři měsíce před ruskou invazí na Ukrajinu.
Čtěte také
Povaha cesty podle Glena Howarda, experta na Rusko a předsedy amerického think-tanku Saratoga Foundation, naznačovala, že šlo o hodně. „Ředitelé CIA do Moskvy nejezdí bez důvodu. Pokud tam cestují, znamená to, že je o něco požádali,“ řekl Howard. Zároveň dodal, že šéf americké zpravodajské služby by do Ruska necestoval, pokud by nešlo o něco důležitého. „Burns tam jel v listopadu 2021, aby je varoval před invazí na Ukrajinu,“ dodal. Představitelé amerických tajných služeb udržovali během války kontakty se svými ruskými protějšky, ale osobní setkání na této úrovni jsou vzácná.
Válka na Ukrajině
Jedním z možných vysvětlení je Ukrajina. Americká administrativa možná chtěla zjistit, zda lze Moskvu přesvědčit k jednání o ukončení války. Americké snahy o zprostředkování míru se zastavily, přestože se Trump v srpnu 2025 na Aljašce osobně setkal s Putinem. „Doufám, že na vrcholu jeho seznamu bude přímý požadavek, aby Vladimir Putin ukončil tuto válku proti Ukrajině,“ řekl Bradley Bowman, vedoucí ředitel Centra pro vojenskou a politickou moc ve washingtonské Nadaci pro obranu demokracií.
Bowman, bývalý poradce pro národní bezpečnost členů senátních výborů pro ozbrojené síly a zahraniční vztahy, uvedl, že Washington by měl jasně dát najevo, že neukončení války povede ke stále citelnějším opatřením proti Rusku, zatímco Spojené státy a jejich spojenci budou i nadále pomáhat Ukrajině v její obraně.
Rusko a Írán
Bowman zároveň poukázal na další potenciální téma: ruskou podporu Íránu. „Měl by Putinovi také jasně říct, že Rusko musí přestat Íránu pomáhat s vypouštěním družic,“ uvedl Bowman. Dodal, že Moskva by měla přestat poskytovat Teheránu i další pomoc, která by mu mohla umožnit útočit na americké vojáky, například informace o cílech, pomoc s drony a další vojenské technologie.
Čtěte také
Rusko má totiž s Íránem rozsáhlé vojenské a obchodní vazby a Ratcliffova cesta se konala den poté, co americký ministr financí Scott Bessent oznámil nový tlak na „přerušení všech ekonomických linií, které udržují tento tyranský režim, dokud Teherán nebude stát sám“.
Že ústředním bodem Ratcliffovy mise mohl být Írán, naznačil i Howard. Podle něj by se Ratcliffe mohl snažit přesvědčit Moskvu, aby omezila svou pomoc Íránu. Jeho cesta by tak mohla být především přímým varováním Kremlu.
Bowman také odkázal na zprávy, podle nichž Rusko poskytlo Íránu informace o cílech a předalo mu zkušenosti s drony, které získalo během války na Ukrajině. Podle něj může být právě ruská pomoc jedním z důvodů, proč Írán dokázal dál vojensky odolávat a nepřistoupil k vyjednávání.
Hrozba pro NATO?
Web The Wall Street Journal přišel s dalším možným vysvětlením cesty. USA totiž údajně shromáždily zpravodajské informace, které ukazují na rané ruské přípravy na možnou vojenskou mobilizaci pro válku na Ukrajině a plány na prověření odhodlání Severoatlantické aliance (NATO).
Čtěte také
Analytici uvedli, že se Ratcliffe mohl setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, aby ho varoval. „Mohlo by to být něco jako: ‚Víme, co chcete udělat, a raději to nedělejte,‘“ řekla Beth Sannerová, bývalá zástupkyně ředitele národní zpravodajské služby USA pro integraci misí.
Američané za mřížemi
Někteří pozorovatelé také spekulovali, že jedním z účelů návštěvy mohl být také osud Američanů vězněných nebo zadržovaných v Rusku. CIA totiž sehrála důležitou roli v předchozích snahách o propuštění a návrat vězněných Američanů, včetně výměny v roce 2024, která osvobodila reportéra Wall Street Journalu Evana Gerškoviče, novinářku RFE/RL Alsu Kurmaševovou a bývalého amerického mariňáka Paula Whelana.
Ratcliffe se také podílel na jednáních o propuštění Ksenie Karelinové, rusko-americké občanky, která strávila více než rok ve vězení v Rusku poté, co ji ruské úřady obvinily z podpory Ukrajiny. „Američtí vládní představitelé mají povinnost při každém jednání se státem, který neoprávněně zadržuje amerického občana, požadovat jeho propuštění,“ řekl Bowman.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Systémy Patriot trčí v ukrajinských kukuřičných polích. Dopadla na ně válka s Íránem, píše CNN
vaclav.cerny@iprima.cz
