Past pro Putina: Další mobilizace je kritická, týká se i elit. Hrozí návrat „Zinkových chlapců“
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Mobilizace může ohrozit Putinovu moc.
Hrozí Rusku návrat „zinkových chlapců“?
Válka se zatím vyhýbá bohatým vrstvám.
Noví branci nemusí zvrátit vývoj na frontě.
Rusko zatím dokázalo držet válku mimo nejbohatší vrstvy společnosti a nahrazovat padlé vojáky muži z chudších regionů, etnických menšin či vězni. Případná nová mobilizace by ale podle bývalého britského důstojníka Hamishe de Bretton-Gordona mohla tuto rovnováhu narušit. Válka by se totiž mohla poprvé naplno dotknout i rodin, kterým se jí dosud dařilo vyhýbat, a výsledek by mohl být stejný jako v roce 1989, kdy se Rusko nakonec z války v Afghánistánu i díky tlaku veřejnosti stáhlo.
Pokud ruský prezident Vladimir Putin po zářijových volbách skutečně vyhlásí všeobecnou mobilizaci, možná nezíská jen dalších 300 tisíc mužů do války na Ukrajině. Může tím naopak povolat i ty, kteří nakonec přispějí k jejímu ukončení, píše ve svém komentáři pro web The Telegraph bývalý britský armádní důstojník Hamish de Bretton-Gordon. Zároveň si klade otázku, zda by pro Putina mohlo jít o stejný moment, jako byli „Zinkoví chlapci“ pro Sovětský svaz.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Budoucnost válčení je tady. Ruský dron si sám vybral cíl a zabil tři lidi, ukázala analýza
Jde o označení, které má v Rusku velmi pochmurný význam. Během sovětské války v Afghánistánu se totiž mrtví vojáci, většinou mladí branci, vraceli domů v zinkových rakvích. Matky vojáků tehdy protestovaly v Moskvě a požadovaly, aby se jejich synové vrátili domů. Když počet padlých sovětských vojáků dosáhl zhruba 18 tisíc, sílící tlak veřejnosti už nebylo možné ignorovat a sovětská armáda se nakonec v roce 1989 z Afghánistánu stáhla.
Ve stejném roce vydala spisovatelka Světlana Alexijevičová knihu Zinkoví chlapci, která popisovala válku a její dopady na sovětskou společnost. „Kniha vyvolala velkou veřejnou debatu. Zinkové rakve vracející se z Afghánistánu, stejně jako smutek a hněv, které vyvolávaly, významně přispěly nejen k ukončení války, ale také k rostoucí nespokojenosti se sovětským režimem,“ popsal Hamish de Bretton-Gordon.
Čtěte také
Nabízí se tedy otázka, proč v případě války na Ukrajině zatím nedošlo k podobně silnému odporu veřejnosti, když ruské ztráty podle Ukrajiny dosahují až 1,5 milionu vojáků. „Odpověď může být v tom, kdo na Ukrajině umírá. Putin se po většinu války snažil vyhnout tomu, aby do bojů proti jejich vůli posílal ruské brance. Ruskou armádu proto ve velké míře doplňovali vězni, žoldáci, příslušníci etnických menšin a muži z chudších oblastí. K narukování je lákaly mimořádně vysoké platy nebo příslib propuštění z vězení,“ uvedl bývalý britský armádní důstojník s tím, že pro moskevskou a petrohradskou elitu jsou tito muži postradatelní.
„Jejich synové na Ukrajinu nemusí, pokud se sami dobrovolně nepřihlásí. A i v takovém případě je pravděpodobné, že dostanou méně nebezpečné místo,“ podotkl Hamish de Bretton-Gordon.
Propagandistická mašinérie tuto iluzi podle něj jen posiluje. „Doma je ruský voják vykreslován jako hrdinský ‚internacionalistický bojovník‘, který osvobozuje Ukrajinu a údajně zajišťuje jejímu lidu světlejší budoucnost,“ popsal Hamish de Bretton-Gordon s tím, že jde o groteskní popsání reality. „Na frontě je na této zkušenosti jen málo hrdinského. Hlad, zima, strach a neustálá vyhlídka na smrt jsou denní chléb. Vojáci jsou často špatně vybaveni a nedostatečně zásobeni. Korupce je všudypřítomná. Disciplína a tresty jsou vražedné a nespravedlivé. Alkohol a drogy se stávají prostředkem k vyrovnání se s nesnesitelným. Někteří se uchylují k úmyslnému mrzačení jen proto, aby unikli z bojiště,“ uvedl bývalý důstojník.
Dodal, že rozhodně nejde o sebevědomou armádu, která by pochodovala k vítězství. „Je to mlýnek na maso, který požírá mladé muže průmyslovým tempem,“ řekl Hamish de Bretton-Gordon.
Rusům chybí výcvik
Všeobecná mobilizace 300 tisíc a více lidí by podle něj mohla dramaticky změnit politickou rovnici. „Válka by poprvé mohla výrazněji zasáhnout i pohodlný život střední třídy v západním Rusku. Na frontu by už nemuseli odcházet hlavně synové čečenských či tatarských matek, vězni propuštění z vězení nebo zahraniční žoldáci. Mohli by tam být jejich vlastní synové,“ sdělil bývalý důstojník.
Zároveň podotkl, že i kdyby se Putinovi podařilo mobilizovat dalších 300 tisíc mužů, samotné množství mužů válku nevyhraje. „Armáda potřebuje řádně vycvičené vojáky, kompetentní důstojníky, moderní vybavení a čas na přípravu. Rusko už kvůli válce výrazně omezilo své výcvikové kapacity, protože většinu lidí potřebuje posílat přímo na frontu. Mnoho zkušených instruktorů odešlo bojovat a noví rekruti tak dostávají před nasazením jen základní výcvik,“ uvedl Hamish de Bretton-Gordon.
Čtěte také
Putin tak podle něj nyní čelí těžké volbě: pokračovat v krmení mlýnku na maso, nebo přiznat, že jeho „speciální vojenská operace“ selhala. „Jeho stále pronikavější rétorika vůči Británii a dalším evropským podporovatelům Ukrajiny naznačuje, že Kreml je čím dál frustrovanější z bojiště a zoufale se snaží zlomit západní odhodlání. Putin se zdá být přesvědčen, že pokud dokáže Ukrajinu a její spojence prostě přežít, vítězství nějak vzejde z vyčerpání,“ uvedl důstojník s tím, že nová mobilizace by přinesla důsledky Putinovy války až k těm lidem, kteří jich byli dosud ušetřeni.
Ukrajina se pátým rokem brání ve válce rozpoutané vpádem ruských vojsk na rozkaz Vladimira Putina v únoru 2022. Součástí bojů jsou i časté vzájemné vzdušné údery, které v poslední době z obou stran zesílily. Moskva a Kyjev tvrdí, že se zaměřují na cíle související s armádou a vedením války, ale při útocích umírají i civilisté – podle dostupných informací hlavně na ukrajinské straně. Podle OSN ve válce zahynulo přinejmenším 16 874 civilních osob. Drtivou většinu jich OSN zaznamenala na území pod kontrolou Kyjeva, na které útočí ruská armáda.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Záběry likvidace ruských vojáků. Ukrajinští výsadkáři postříleli několik okupantů
vaclav.cerny@iprima.cz
