Senát nebude řešit převod pravomocí prezidenta, pokud se Zemanův stav nezhorší

Přenesení prezidentských pravomocí na předsedu vlády a předsedu Sněmovny není podle Hraby nutné v případě, kdy prezident deklaroval, že hodlá jmenovat novou vládu na základě výsledků říjnových sněmovních voleb. Platit to bude v případě, že Zeman bude schopen jmenovat předsedu vlády, ministry, generály, soudce či profesory, tedy vykonávat „konkrétní ústavně-právní jednání“, usnesla se komise téměř jednomyslně.

Pokud by objektivní skutečnosti a informace o Zemanově zdravotním stavu nasvědčovaly tomu, že nemůže vykonávat ani významná oprávnění a pravomoci svého úřadu, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) by se měl obrátit s novou žádostí o lékařský posudek na Ústřední vojenskou nemoci, kde se prezident léčí. V případě, že závěr posudku vyzní tak, že „prezident republiky z vážných zdravotních důvodů nemůže a nebude moci vykonávat svůj úřad, Senát by měl rozhodnout o převodu pravomocí prezidenta. Jeho schůze „by se měla vzhledem k významu a povaze věci konat jako neveřejná“, doporučila komise.

Podle Vystrčila to znamená, že Zeman alespoň některé pravomoci hlavy státu zastávat může. „Není jasné, zda není schopen vykonávat svůj úřad, pokud bude moci jmenovat vládu,“ dodal Vystrčil, který nechtěl předjímat, jak by se Senát měl zachovat v případě, že by Zeman zastával prezidentský úřad dlouhodobě z nemocničního lůžka v současném omezeném rozsahu. Podle něj to bude věcí politické diskuse a politického rozhodnutí. „Záleží to na vývoji zdravotního stavu pana prezidenta. Kdyby dlouhodobě některé významné pravomoci neplnil, potom by se ta diskuse mohla znovu otevřít,“ uvedl.

Šesták: Zemanova nemoc vznikla jeho nezodpovědností

Členové komise řešili, které pravomoci prezidenta lze označit za významné. Předseda senátního bezpečnostního výboru Pavel Fischer (nezávislý) uvedl, že Ústava nerozlišuje významnost kompetencí hlavy státu. „Je to katalog pravomocí, které je třeba vykonávat 24 hodin denně a sedm dní v týdnu,“ uvedl Fischer, který pro usnesení komise odmítl hlasovat.

Proti byl také člen komise a bývalý místopředseda Senátu Jiří Šesták (za STAN) s poukazem na to, že podle lékařů Zeman není schopen naplno se věnovat pracovním povinnostem a jeho pravomoci by měly být přeneseny. „To není úraz, co se mu stal, to je jeho nezodpovědnost,“ uvedl k charakteru Zemanova chronického jaterního onemocnění.

Senátorka ODS Miroslava Němcová poukázala na nedostatek informací o tom, jak je to se Zemanovým mentálním zdravím, „zda v každou chvíli ví, co dělá, co podepisuje“. Podle Němcové sám Zeman své onemocnění bagatelizoval a byla by třeba garance lékařských kapacit, „abychom nebyli odkázáni na to, co nám bude vykládat (prezidentův) kancléř (Vratislav Mynář), který nám může vykládat co chce“.

Podle místopředsedy komise Michaela Canova (SLK) je přístup Kanceláře prezidenta republiky více než tragický. Podobně jako Šárka Jelínková (KDU-ČSL) upozornila na to, že Zeman nyní není schopen reprezentativních funkcí hlavy státu, ani nevystoupil s žádným poselstvím k výročí vzniku Československa.

Prezidentův stav je lepší

Přenesení prezidentských pravomocí na předsedu vlády a předsedu Sněmovny začali zákonodárci řešit poté, co byl Zeman 10. října převezen do Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN). Hlavním podnětem bylo sdělení nemocnice z 18. října, že Zeman ze zdravotních důvodů „není schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti“.

Prezidentův stav se nicméně během října podle ÚVN díky komplexní léčbě zlepšil a počátkem listopadu byl Zeman přeložen z oddělení intenzivní péče na rehabilitační oddělení. Lékařské konzilium minulý pátek uvedlo, že prezidentův stav i nadále vyžaduje hospitalizaci a neumožňuje mu „věnovat se naplno pracovním povinnostem“.