Sergej Šojgu

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu ve středu jmenoval velitelem ruských jednotek nasazených na Ukrajině náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. Nově utvořený post v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu dosud zastával Sergej Surovikin, který se nyní stal Gerasimovým zástupcem, napsal ruskojazyčný server BBC.

Ruský prezident Vladimir Putin vystoupil na rozšířeném zasedání rady ministra obrany, kde pronesl projev o stavu armády a průběhu bojů na Ukrajině. Zmínil, že vojáci Moskvy bojují odvážně stejně jako v minulých historických konfliktech.

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí oficiálně oznámil konec mobilizace, podle moskevského ministerstva obrany se už podařilo pro válku na Ukrajině rekrutovat avizovaných 300 tisíc branců. Další prý potřeba nejsou. Tomu ale mnozí Rusové nevěří a nadále se proto skrývají před úřady.

K ruskému letectvu se připojily pilotky, které absolvovaly povinný výcvik. Nově mobilizované ženy jsou cvičeny v používání strategických jaderných bombardérů i transportních letounů. Tvrdí to ruské ministerstvo obrany. Podle šéfa tohoto resortu Sergeje Šojgua pilotky „slavně pokračují v tradici“. Naráží tím nejspíše na letectvo Sovětského svazu.

Na sociálních sítí se objevily spekulace, že ruský prezident Vladimir Putin hodlá odvolat ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. Podle publicisty Jefima Fištejna by potenciální výměna na těchto postech pro vývoj války na Ukrajině nebyla důležitá, jelikož velení převzal právě šéf Kremlu. Novinář to uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS.

Kolaps ruské armády v Charkovské oblasti a postupující ukrajinská vojska na jihozápadě země mohou vést k jen těžko předvídatelné reakci ze strany Ruské federace. Experti se proto znovu zabývají otázkou, jak velká je pravděpodobnost, že Vladimir Putin sáhne k použití jaderných zbraní. „Těžko si lze představit, že jaderný útok by jakkoli zlomil vůli Ukrajinců se dál bránit,“ uvedl před týdnem vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj.

Ukrajinci v posledních dnech započali chersonskou ofenzivu, rovněž šokovali nečekaným protiútokem a bleskovým postupem v Charkovské oblasti. Za necelých pět dnů v tomto regionu dobyli zpět okolo 2 500 kilometrů čtverečních, odhaduje americký Institut pro studium války (ISW). Pro srovnání – Rusové za 40 dnů během letní fáze donbaské ofenzivy obsadili zhruba 450 kilometrů čtverečních ukrajinského území.

Ukrajinskou ofenzivu na jihu, která odstartovala na začátku týdne, nepopírá ani Kreml. Rusové však tvrdí, že masivní útok u Chersonu iniciovaný Kyjevem zcela selhává. Například ruský ministr obrany Sergej Šojgu v pátek prohlásil, že jediným účelem ukrajinské ofenzivy je dělat dojem na Západ, přičemž Ukrajinci prý už nyní trpí znatelnými ztrátami. Analytici však hovoří o dílčích úspěších Ukrajiny.

Zpomalení tempa ruské invaze na Ukrajině je záměrné a má minimalizovat počet civilních obětí, prohlásil ve středu podle agentury TASS ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ukrajinské ministerstvo obrany na Twitteru na jeho slova vtipně zareagovalo a ruského politika ironicky označilo za „krále gest dobré vůle“.

Od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu uplynulo více než půl roku. Kromě značných ztrát Rusy trápí také pomalý, prakticky až zanedbatelný postup. Za posledních 40 dnů získali pod kontrolu asi 450 kilometrů čtverečních ukrajinského území, což lze rozlohou přirovnat zhruba ke státu Andorra. Od poloviny března, kdy se ruská ofenziva nacházela na pomyslném vrcholu, okupanti naopak ztratili 45 tisíc kilometrů čtverečních, což odpovídá zhruba velikosti Dánska. Zmíněné údaje vyplývají z analýzy amerického Institutu pro studium války (ISW).

O špatném zdravotním stavu Vladimira Putina spekulují média již několik měsíců. Teorii o rakovině štítné žlázy či Parkinsonově chorobě přiživuje nový záznam z pondělní schůzky šéfa Kremlu s ruským ministrem obrany Sergejem Šojguem. I ve srovnání s uplynulými týdny Putin na videu vypadá značně opuchle a unaveně.

Stále častěji se objevují spekulace, že ruský prezident Vladimir Putin je těžce nemocný. Podle některých hlasů má rakovinu a trpí Parkinsonovou chorobou. Kdo by Putina nahradil, kdyby ve své funkci zemřel? To odhalila odbornice na ruskou vnitřní politiku z Oxfordu.