Putin hrozí jadernými zbraněmi Satan 2
Kolaps ruské armády v Charkovské oblasti a postupující ukrajinská vojska na jihozápadě země mohou vést k jen těžko předvídatelné reakci ze strany Ruské federace. Experti se proto znovu zabývají otázkou, jak velká je pravděpodobnost, že Vladimir Putin sáhne k použití jaderných zbraní. „Těžko si lze představit, že jaderný útok by jakkoli zlomil vůli Ukrajinců se dál bránit,“ uvedl před týdnem vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj.
„Obávám se, že nyní zaútočí skutečně nepředvídatelnými způsoby, včetně způsobů, které mohou zahrnovat i zbraně hromadného ničení,“ řekla v nedávno odvysílaném podcastu britské stanice BBC Rose Gottemoellerová, bývalá zástupkyně generálního tajemníka Severoatlantické aliance.
Podle ní zkrátka nelze úplně vyloučit, že Vladimir Putin k použití jaderné zbraně sáhne. V úvahu prý sice nepřipadá mezikontinentální střela, která by dokázala zničit město na druhé straně zeměkoule, ale možné je použití takzvané taktické nukleární zbraně.
Odpověď Západu by byla tvrdá
„Cílem takového útoku by bylo přimět Ukrajince v té hrůze kapitulovat. Opravdu se v tuto chvíli obávám takového scénáře. Ukrajinci ale vypadají, že je od jimi nastoleného vývoje nic neodradí, ale měli bychom být na takovou možnost připraveni,“ dodala Gottemoellerová.
Bývalá druhá žena NATO také řekla, jak je možné použití jaderných zbraní ze strany Ruska předejít. „Je důležité, že jsme Rusům jasně řekli, že o jejich záměrech víme a že v případě jaderného útoku nezůstane taková věc bez tvrdé odezvy.“ Gottemoellerová však vyloučila, že by Západ rovněž sáhl k jaderným zbraním. „Naše odpověď bude jiného rázu. A to v podobě kybernetických útoků, využití konvenčních zbraní, rozhodně bychom hned neměli přijít s jadernou odpovědí,“ dodala.
Malé atomovky Rusku nepomohou
Analytici časopisu The Economist jsou přesvědčeni, že ruská chuť zaútočit jadernými zbraněmi sice možná roste, ale jejich použití se může minout účinkem. „Jistě, ruská přesná munice v této válce často minula svůj cíl a Rusku dochází. Ale taktické jaderné zbraně by nebyly životaschopnou náhražkou. K vytvoření trvalého vojenského účinku by bylo nutné použít jich obrovské množství,“ píší.
Odvolávají se přitom na studii případného jaderného konfliktu mezi Indií a Pákistánem, která dospěla k závěru, že jedna pětikilotunová jaderná bomba by mohla zničit pouhých 13 v terénu rozptýlených tanků. Pro představu, síla pěti kilotun odpovídá jedné třetině atomové bomby, která byla svržena na Hirošimu na konci druhé světové války.
Rose Gottemoelerová jako případný cíl ruského jaderného útoku odhadla některou z ukrajinských základen v blízkosti Černého moře. A i v tomto případě by mělo být cílem vystrašit ukrajinskou armádu než získat převahu na bojišti a vzít opět iniciativu do svých rukou.
Jadernou doktrínu otestuje Krym
Prubířským kamenem bezpochyby bude Krym. Ruská jaderná doktrína totiž hovoří o použití atomových zbraní ve chvíli, kdy by existovala důvodná obava, že je kriticky ohrožena národní bezpečnost Ruské federace. A poloostrov Krym se z pohledu Kremlu stal součástí Ruské federace po jeho anexi v roce 2014. Třebaže mezinárodní společenství tuto anexi považuje za ilegální a připojení Krymu k Rusku uznaly jen asi dvě desítky zemí, vesměs spojenců Ruska
Jenže v tuto chvíli nikdo neví, nakolik je Vladimir Putin schopen kritickou hrozbu pro národní bezpečnost Ruska spojit s kritickým ohrožením svého režimu. „Putin sám pověstné červené tlačítko zmáčknout nemůže. Pokud by však chtěl jadernou zbraň odpálit sám nebo obejít další, kteří musí dát souhlas, pravděpodobně by Putina někdo odstranil,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Lukáš Visingr, bezpečnostní a vojenský analytik.
Jaderný kufřík mají ve své moci ještě ministr obrany Sergej Šojgu a náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov. „Těžko si lze představit, že jaderný útok by jakkoli zlomil vůli Ukrajinců se dál bránit,“ uvedl před týdnem vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj.
