slepota

V pátek si připomínáme Mezinárodní den nevidomých. Jaké jsou nejčastější příčiny slepoty? Jak lidé bez zraku zvládají každodenní činnosti a dá se na život ve tmě zvyknout? A jak vychovávali dvě děti nevidomí manželé Jiřina a Hynek Mazourovi z Jičína?

Podle odborníků přibývá lidí s krátkozrakostí a dalšími očními vadami a nemocemi. Problém vnímají v nedostatečné prevenci, kdy lidé odkládají prohlídky v domnění, že jejich zrak je v pořádku. Nemusí tomu ale tak být a je potřeba si uvědomit, že zrak je nejdůležitější vjem, který máme. Jak vypadá běžný život nevidomého člověka a s čím vším se musí poprat? O tom vypráví ve svém příběhu Marie Zemanová (47 let). I když prakticky nevidí, stále je velmi aktivní a podporuje lidi s podobným hendikepem.

Na druhý říjnový čtvrtek pravidelně připadá Světový den zraku. Ten má za cíl upozornit na rizika očních vad a vyzývá k tomu, abychom se o zdraví svých očí pečlivě starali. Vždyť zrakem získáváme až 80 procent okolních vjemů. Díky dostupné a kvalitní lékařské péči mají Češi tu výhodu, že řadě problémů mohou preventivně předcházet a většinu potíží lze úspěšně řešit. Přesto mnozí z nás návštěvy očního lékaře zanedbávají.

Ačkoliv 60 procent světové populace trpí oční vadou, pouhá čtvrtina problémy řeší. Ignorováním potíží si však můžete „zadělat“ na další zdravotní trable, jako jsou bolesti hlavy či zvýšená únava, ale také nevratně ztratit zrak. Nepodceňujte proto pravidelné návštěvy očního lékaře, obzvlášť pokud pociťujete změny ve vidění. Ukážeme vám, jak se projevují nejrozšířenější oční vady a jak se jich můžete zbavit.

Zázraky se občas přece jenom dějí. Své by o tom mohl vyprávět muž z polského města Gorzów Wielkopolski (česky Velkopolský Hořov). Ten byl přes 20 let téměř slepý. Poté, co ho srazilo auto, se mu ale zrak vrátil. Nad záhadným uzdravením kroutí hlavou i lékaři. O podivuhodném případu informoval server zpravodajské stanice Polsat News.

Když se v útulcích nebo azylech objeví zvíře s těžkým hendikepem, řada lidí volá po jejich utracení. Podle nich je postižené nebo nemocné zvíře automaticky nešťastné a člověk by neměl prodlužovat jeho utrpení. Některé organizace ale bojují o zvířecí život do poslední chvíle. A tělesný hendikep pro ně rozhodně není důvodem k eutanázii. To platí i v případě zcela slepého koc{{ image(44841) }}ourka Moodyho a kocourka Luího s motorickou poruchou.

Podle výzkumů španělských univerzit, které se věnovaly působení modrého světla vyzařovaného displeji moderních zařízení na lidský organismus, nám mohou hrozit nemalá zdravotní rizika. Ve vyšší míře může urychlit ztrátu zraku nebo až dvojnásobně zvýšit riziko rakoviny prsu nebo prostaty, napsala agentura DPA.